Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 69/2022-29
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalované, obec
o zaplacení 28 030,89 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 18 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 001 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %.
II. Ohledně částky 11 978,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od datum do zaplacení, ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 915,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 462,85 Kč a částky 4 052,37 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 18 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 001 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %.</b> <b>II. Ohledně částky 11 978,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 915,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 462,85 Kč a částky 4 052,37 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28 030,89 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 25 776 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Z poskytnuté částky žalovaný zaplatil pouze 11 999,99 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce. Z titulu poskytnutého úvěru soud po žalované požaduje včetně poplatků celkem částku 23 978,52 Kč a dále po žalovaném požaduje z důvodu porušení smlouvy smluvní pokutu 4 052,37 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavila.
3. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a smluvních podmínek smlouvy má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 25 776 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž první splátka je splatná do jednoho měsíce od podpisu smlouvy.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2048 Občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je pouze částečně důvodný. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.
15. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalované jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.
16. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalované úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované.
17. Podle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti částku 30.000 Kč, za poskytnutí této částky měl žalovaný zaplatit poplatky celkem 25 776 Kč. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud přiznal žalobci právo na zaplacení části jistiny úvěru, kterou dosud žalovaná nevrátila. Žalovaný z poskytnutého úvěru podle žalobního tvrzení vrátila 11 999,99 Kč, dosud tedy nevrátila částku 18 001 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalovaného nároku soud žalobu zamítl, neboť žalovaná se vůči žalobci o další žalovaný nárok neobohatila. Vzhledem k závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy soud nemohl přiznat ani smluvní úrok ani smluvní pokutu ve výši 4 052,37 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně ode dne vzniku prodlení. Žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení, což soud považuje za důvodný požadavek.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, který byl ve sporu v převážné části úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, ze se splnění domáhat návrhem na výkon soudního rozhodnutí.