Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 70/2022-52
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 3 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 798,87 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 069,48 Kč, spolu s úroky ve výši 20,98% ročně z částky 2 840,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 840,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 798,87 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 069,48 Kč, spolu s úroky ve výši 20,98% ročně z částky 2 840,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 840,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 2. 12 2020 a doplněnou podáním ze dne 20. 4. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi společností právnická osoba
a žalovanou došlo dne 23. 6. 2014 k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky obsažené v této smlouvě. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná ztvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s částkou 910Kč představující úrokovou sazbu ve výši 20,98 %, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a hotovostní inkaso 3 000 Kč, a to formou týdenních splátek v počtu 43, po 3 070 Kč, s poslední splátkou 20. 4. 2015. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku 12 410 Kč, z toho bylo na jistinu započteno 7 159,88 Kč, na úrok započteno 910 Kč, na administrativní poplatek 912 000Kč, na hotovostní inkaso 2 340,12 Kč Poslední platba byla uhrazena 18. 8. 2018. Dlužná částka činí 3 500 Kč a představuje jistinu 2 840,12 Kč, dlužné úhrady ve výši 659,88 Kč, kapitalizovaný úrok 2 798,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 069,48 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr řádně. K posouzení došlo především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kde byly uvedeny rodinné, majetkové, pracovní, a.j. poměry a informace byly ověřeny z dokladů vyžádaných od žalované, kde jsou jako dokumenty k ověření uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalovaná při tom prohlásila, že poskytla úplné informace. Na základě takto získaných informací dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ dokumenty k ověření“, resp.„ dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V čl. 7 podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem
i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Z karty zákazníka ze dne
23. 6. 2014 se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatní pásky, pracovní smlouvy, předložených dokladů SIPO žalované. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat,
a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne
23. 6. 2014, dále uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako skladník ve právnická osoba, spol., s.r.o. jeho měsíční příjem činí 20 850 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty
a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku, resp. zápůjčku bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne
31. 7. 2020. Dne 6. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyně a to na základě„ smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne 6. 12. 2019. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky, byla žalované oznámena dopisem„ oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne
6. 12. 2019. Žalobkyně tuto skutečnost dokládá Poštovním podacím lístkem. Žalovaná byla v rámci oznámení o postoupení pohledávky současně vyzvána k úhradě dlužné částky na účet žalobkyně. V souladu s § 573 NOZ tato zásilka došla do dispozice žalované nejpozději
3. pracovní den po odeslání, tj. dne 10. 1. 2020. Žalobkyně dále vyzvals žalovanou k úhradě žalované částky také„ Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 7. 05. 2020, kde byla žalovaná informována o stavu pohledávky
a opětovně vyzvána k úhradě dluhu, a která byla zaslána žalované doporučeně. Žalobkyně tuto skutečnost dokládá poštovním podacím lístkem. V souladu s § 573 NOZ tato zásilka došla do dispozice žalované nejpozději 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 13. 5. 2020.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že přesně neví co je předmětem sporu, stěhovala se, takže i nějaké papíry se jí ztratily. Ví, že splácí nějakou splátku.
3. Mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne 23. 6. 2014 uzavřena smlouva o půjčce číslo dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu s poplatky ve výši 5 910 Kč a to v 43 týdenních splátkách po 370 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 10 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále účastníci sjednali, že žalovaná je povinna platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 20,98 % ročně. Součástí smluvních podmínek obsažených přímo ve smlouvě je prohlášení žalované, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány
z vyhotovení smlouvy a smluvních podmínek. Dne 23. 6. 2019 je datována karta zákazníka, v níž žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, že příjmy činí 12 350 Kč, pracuje jako skladník na hlavní pracovní poměr, další příjmy činí 8 500 Kč a výdaje celkem 14 500 Kč. Použitelný příjem činí 6 350 Kč. Předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, doklad SIPO, OP. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2020 O úhradu dluhu byla žalovaná upomínána předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 odeslanou na stejnou adresu jako oznámení dne 10. 5. 2020 s tím, že dluh má uhradit do 14. 5. 2020.
4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit během 43 týdnů formou sjednaných týdenních splátek po 370 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo
a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také
v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení klienta. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení, a to po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv listiny prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje, když je z uvedeného patrno, že žalovaná pobírá mzdu ve výši 12 350 Kč, další příjmy ve výši 8 500 Kč nejsou ničím specifikované a výdaje činí 14 500 Kč. Pouhý odkaz na předložené listiny pak soud nepovažuje za dostatečný a prokazující pravdivost uvedených tvrzení v zákaznické kartě. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalované neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet
a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 12 410 Kč
a poskytnutou částku uhradila celou. Na straně žalované tudíž nedošlo k bezdůvodnému obohacení a soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.