Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 83/2022-13
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 755,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 755,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 755,98 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 755,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 755,98 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a uvedla, že žalovaný byl v době od datum do datum a od datum do datum účastníkem telekomunikační služby O2 číslo to na základě smluv o poskytování služeb ze dne datum, podle kterých žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací, a to včetně umožnění zadávání příkazů k provedení platebních transakcí, za což se žalovaný zavázal řádně hradit vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za využité komerční služby za období od datum do datum částku 4 576,98 Kč, a to fakturou číslo se splatností dne datum, a dále za období datum do datum částku 179 Kč, a to fakturou číslo se splatností dne datum. Žalovaný však fakturovanou částku do dne podání žaloby neuhradil ani přes upomínku žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.
4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.
6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným dne datum uzavřela účastnickou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací včetně služby zadávání příkazů k platebním transakcím a žalovaný se zavázal za tyto služby platit po dobu jejich trvání jejich cenu s tím, že tato cena je uvedena v ceníku žalobkyně (prokázáno účastnickou smlouvou ze dne datum). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala za poskytnuté služby spočívající v zadávání příkazů k platebním transakcím v období od datum do datum částku 4 576,98 Kč, splatnou dne datum (prokázáno vyúčtováním číslo) a v období od datum do datum částku 179 Kč, splatnou dne datum (prokázáno vyúčtováním číslo). Na základě žádosti žalovaného bylo poskytování služeb žalobkyní ukončeno ke dni datum (prokázáno potvrzením o zrušení služeb). Žalovaný dlužnou částku do dne podání žaloby neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu).
7. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
8. Podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: službu přístupu k internetu (bod 1.), interpersonální komunikační službu (bod 2.), služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání (bod 3.).
9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. a dle zákona č. 127/2005 Sb., na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému smluvené služby elektronických komunikací. Tím, že žalovaný využil služeb poskytovaných žalobkyní, vznikla mu povinnost za ně žalobkyni zaplatit žalovanou částku, což však žalovaný přes výzvu žalobkyně neučinil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil žalobkyni řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a neshledal podmínky pro její prodloužení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.