Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 260/2021-51
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 16 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci:
částku 10.700 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 281,88 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 643,70 Kč,
8,25 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení,
18,84 % úrok ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 6.000 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: částku 10.700 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 281,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 643,70 Kč, 8,25 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, 18,84 % úrok ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 6.000 Kč se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 16.700 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru
číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky
za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč s poslední splátkou dne datum s tím, že po tomto datu bude neuhrazená jistina úročena sazbou ve výši 18,84 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne datum s tím, že na svůj dluh uhradil pouze částku 1.300 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 16.700 Kč sestávající z dlužné jistiny 10.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši
6.700 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.
Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.
Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy
o spotřebitelském úvěru v hotovosti –„ anonymizováno“ číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni datum žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč formou peněžité zápůjčky a žalovaný měl zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 2.000 Kč, administrativní poplatek 2.000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč. Celková dlužná částka, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 18.000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč se splatností prvé splátky nejpozději do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 32,15 % ročně, přičemž žalobce uplatňuje toliko 18,84 % ročně.
Z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky prověřil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě údajů sdělených žalovaným.
Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávek ze smlouvy
o zápůjčce číslo.
Z výzvy k plnění ze dne datum, ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky v celkové výši 18.513,53 Kč.
Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému poskytl finanční částku 10.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčku žalobci v úplnosti nevrátil. Jelikož postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu
v rozsahu nesplacené zápůjčky a části úroku ve výši 10.700 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 643,70 Kč, společně s požadovaným úrokem ve výši 18,84 % ročně z dlužné částky jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaný se ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci.
Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení úhrad (poplatku) ve výši 6.000 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i název soudu ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a název soudu v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do
datum, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený
ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona číslo Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úhrad nemohl vyhovět (§ 588 o. z.).
Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší než jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.