Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 378/2021-43
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobkyně a žalobce
b) celé jméno žalobkyně, datum narození
bytem adresa žalobkyně a žalobce
c) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobce
všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 750 EUR s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 250 EUR spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 8. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 250 EUR spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 8. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 250 EUR s příslušenstvím jako náhradu za zpoždění letu žalované příjmení 1981 z anonymizováno do obec dne 31. 7. 2018. Žalobci tvrdili, že oproti plánovanému příletu v 16:45 hod. byl skutečný přílet v čase 19:54 hod., jak vyplývá z příletové tabule a sdělení letiště v obec. Zpoždění dle žalobců činilo 3 hodiny a 9 minut.
Žalovaná nárok žalobců neuznala, tvrdila, že sice došlo ke zpoždění na příletu v obec, avšak délka zpoždění nepřesáhla tři hodiny. Zpoždění v momentě otevření dveří činilo 2 hodiny a 59 minut, což žalovaná doložila výpisem ze systému EFA, ze kterého je patrné, že dveře letadla byly otevřeny v čase 17:44 UTC, což odpovídá lokálnímu času 19:44 hod.
Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci se dne 31. 7. 2018 účastnili coby cestující s platnou letenkou letu operovaného žalovanou příjmení 1981 z anonymizováno do obec. Nebylo sporu o tom, že let byl na příletu zpožděn. Spornou zůstala skutková otázka, zda zpoždění na příletu přesáhlo dobu 3 hodin, tedy zda se jednalo o zpoždění významné z pohledu Nařízení 261/2004.
Ze žalobci předložených důkazů bylo soudem zjištěno, že dle potvrzení anonymizováno obec byl skutečný čas příletu předmětného letu 19:54 hod místního času. Tento čas příletu vyplývá i z fotografie příletové tabule uvedeného letiště.
Žalovaná k prokázání svého tvrzení o délce zpoždění předložila soudu výpis ze systému EFA, z něhož bylo zjištěno, že tzv. AA block time – tj. skutečný čas, kdy je letoun„ zašpalkován“ a dojde k otevření dveří od letadla byl v případě předmětného letu v 17:44 UTC, tj. 19:44 hodin místního času.
Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Z důkazů předložených žalobci není zřejmé, jaký přesný časový údaj je vyjádřen pojmem„ čas příletu“, když jediným časovým údajem relevantním z pohledu judikatury SDEU pro posouzení délky zpoždění je okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla. Žalobci žádali, aby soud vyšel bez dalšího z jimi předložených důkazů, případně žádali, aby bylo tvrzení o délce zpoždění prokazováno výslechem žalobců a další blíže neoznačených cestujících daného letu jako svědků. Žalobci žádali, aby bylo žalované uloženo předložit seznam cestujících daného letu. K tomuto důkaznímu návrhu žalovaná sdělila, dle platné legislativy žalovaná údaje o cestujících předmětného letu smazala, seznamem nedisponuje.
Žalobci poukazovali na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2226/21 ze dne 7. 2. 2022. V něm ÚS souhlasil s názorem cestujícího jako stěžovatele, že pokud za jediný klíčový a věrohodný podklad k prokázání délky zpoždění letu v cílovém místě určení měl být pro zkoumaný případ považován toliko záznam o provedení letu, vypracovaný provozujícím leteckým dopravcem, který má možnost s údaji zapisovanými do takového záznamu volně disponovat dle svých zájmů, je takový postup odporující smyslu a účelu nařízení, spočívající v ochraně cestujících jako slabší smluvní strany. Cestující by v takovém případě neměli ve sporu s provozujícím leteckým dopravcem fakticky žádnou možnost prokázat délku zpoždění letu, neboť i pokud by svá tvrzení ohledně délky zpoždění letu prokazovali jakýmikoliv jinými důkazními prostředky, byla by pro zjištění délky zpoždění letu v cílovém místě rozhodující toliko informace obsažená v záznamu o provedení letu vyhotoveného provozujícím leteckým dopravcem, a to bez ohledu na její správnost… Ústavní soud totiž souhlasí rovněž s názorem stěžovatele, že provozující letecký dopravce má v případě neshody s cestujícími o délce zpoždění letu v cílovém místě určení zájem na prokázání, že let nebyl na svém příletu opožděn o víc než tři hodiny, a při vyhotovení záznamu o provedení letu může údaje zapisované do tohoto záznamu případně upravovat dle svých potřeb.
Dle rozsudku SDEU ze dne 4. září 2014 ve věci C číslo, v řízení Germanwings GmbH proti příjmení příjmení, musí být články 2, 5 a 7 Nařízení vykládány v tom smyslu, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit.
V daném případě soud žalobci předkládané důkazy o údaji o délce zpoždění anonymizováno obec (ať v písemném potvrzení, či na příletové tabuli) vyhodnotil jako neprůkazné, když žalobci netvrdili, jaký přesný časový okamžik má být pro sdělený údaj letiště příletu o délce zpoždění určující. Údaje předložené žalovanou považuje soud naopak za plně věrohodné a jednoznačně prokazující relevantní časové okolnosti. I přes výše uvedený názor ÚS je zdejší soud přesvědčen, že žalovanou nelze apriori podezřívat z falšování údajů o letech. Údaje prokazované žalovanou vyplývají z palubních přístrojů konkrétního letadla, soud je přesvědčen, že s nimi není možné manipulovat, když vedení záznamů o letu je předmětem dohledu a kontroly Úřadu pro civilní letectví. Rovněž žalobci mají ekonomický zájem na výsledku sporu, optikou výše uvedeného názoru by ani z jejich výpovědí nebylo možné bez dalšího vyjít, nadto nelze rozumně předpokládat, že by účastnická výpověď žalobců o jediné relevantní skutkové okolnosti, tj. okamžiku„ otevření prvních dveří letadla“ mohla soudu poskytnout věrohodnější a objektivnější závěr, než který vyplývá z údajů palubních přístrojů. Lze stěží předpokládat, že by si žalobci po více než třech letech od předmětné události byli schopni vybavit vše natolik detailně, aby jejich účastnická výpověď mohla zpochybnit objektivně zachycené údaje o letu. Za situace, kdy žalovaná bez důvodných pochybností prokázala časový údaj, který je jako jediný relevantní pro posouzení důvodnosti žaloby, považoval soud za nadbytečné provádět další žalobci navržené důkazy, konkrétně účastnické výslechy žalobců, případně výslechy všech ostatních cestujících daného letu, jejichž seznamem ostatně ani jedna ze stran nedisponuje.
Soud proto po zhodnocení dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalobci se účastnili coby cestující letu žalované s plánovaným časem příletu do obec v čase 16:45 hod. místního času, přitom skutečný čas příletu, tj. čas kdy bylo letadlo„ zašpalkováno“ na stojánce a otevřely se první dveře letadla, byl 19:44 hod. místního času, tj. 17:44 UTC, relevantní délka zpoždění tak činila 2 hodiny a 59 minut.
Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Dle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení, ve spojení se související judikaturou Soudního dvora EU přísluší cestujícím náhrada škody ve výši 250 EUR v případě letů ve Společenství ne delších než číslo kilometrů za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny.
V daném případě soud dovodil, že zpoždění předmětného letu žalované na příletu, zjištěné porovnáním času plánovaného příletu a času, kdy se po přistání skutečně otevřely první dveře letadla, nepřesáhlo tři hodiny. Žalobci proto nemají právo na náhradu ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení. Soud proto žalobní požadavky obou žalobců jako nedůvodné zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.