Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 47/2022-61
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 174,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 174,50 Kč s úrokem ve výši
8,05 % ročně z částky 9 618,36 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem
z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 174,50 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 037,05 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem
z prodlení ve výši 618,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 174,50 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 9 618,36 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 174,50 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 037,05 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 618,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 11. 2021 se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 11 174,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným na jeho žádost ze dne 21. 7. 2008 smlouvu o postžirovém účtu č. bankovní účet. Dne 26. 5. 2010 byl uzavřen dodatek k účtu, který žalovanému umožnil přečerpání účtu. Původní sjednaná výše úvěrového limitu byla 5 000 Kč. Tento úvěrový limit několikrát změněn, naposledy formou Dodatku ke smlouvě o kontokorentu ze dne 17. 10. 2017 na konečný úvěrový limit
ve výši 10 000 Kč. Úroková sazba byla nejprve ujednána ve výši 16,9 % ročně, později byla změněna Oznámením o změně Kontokorentu na 17,9 %. Dále vznikla na základě smlouvy žalovanému povinnost hradit poplatky spojené se správou a vedením účtu ve výši 1 556, 41 Kč. Žalovaný se zavázal zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků
k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení týkajících
se povoleného přečerpání účtu poskytnutého úvěru, a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle Obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 28. 5. 2021. Ke dni podání žaloby činila pohledávka žalobkyně částku 11 174 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 9 681 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 1 556,14 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 8,05 % p. a. z jistiny pohledávky ve výši 9 618,36 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 28. 5. 2021 v kapitalizované výši 1 037,05 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z jistiny a poplatků ve výši 11 174,14 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 28. 5. 2021 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 618,70 Kč. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky marně vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne
4. 8. 2021.
2. Dne 8. 12. 2021 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením
ze dne 25. 2. 2022. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas
na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným Smlouvu o postžirovém účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet a úprava vzájemných práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouva byla uzavřena na základě Žádosti o založení postžirového účtu ev. číslo ze dne 21. 7. 2008. V této žádosti žalovaný žádal o uzavření smlouvy o běžném účtu. Podpisem této smlouvy žalovaný také vyjádřil souhlas s „ Podmínkami pro účty“, kterou nedílnou součástí této smlouvy. Dne 26. 5. 2010 došlo k uzavření Dodatku ke smlouvě o účtu – kontokorent, kterým žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho účet prostřednictvím zvláštního úvěrového účtu, a to do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena Oznámením o poskytnutí kontokorentu ze dne 26. 5. 2010. Tento úvěrový limit byl na základě žádosti žalovaného ze dne 12. 5. 2015 formou zaslaného Oznámení o změně Kontokorentu ze dne 12. 5. 2015 změněn na 7 000 Kč. Poté na základě žádosti žalovaného ze dne 31. 7. 2015 byl Oznámením o poskytnutí kontokorentu ze dne 31. 7. 2015 změněn na úvěrový limit ve výši 8 000 Kč. Následně podal žalovaný Žádost o změnu ze dne 17. 10. 2017, na základě které byl formou Dodatku ke smlouvě o Kontokorentu ze dne 17. 10. 2017 změněn na konečný úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v CBCB, z informací poskytnutých žalovaným v žádosti a zpracovanými do interních dokumentů žalobkyně i z transakční historie
na účtu žalovaného. Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy o povoleném přečerpání jsou "Podmínky pro Kontokorenty formou dodatku ke smlouvě o účtu" (dále jen " Obchodní podmínky"), s jejichž zněním vyjádřil žalovaný souhlas podpisem předmětného Dodatku
ke smlouvě o účtu - Kontokorent ze dne 26. 5. 2010. Na základě těchto obchodních podmínek byly čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu úročeny úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Tato úroková sazba byla později na základě Oznámení o poskytnutí Kontokorentu ze dne 4. 8. 2015 v souvislosti se smluveným navýšením úvěrového limitu s účinností od 31. 7. 2015 zvýšena na úrokovou sazbu ve výši 17,9%. Dále byla žalobkyně na základě Obchodních podmínek oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků České spořitelny. Celkové účtované poplatky od prvního dne posledního prodlení žalovaného ve výši 1 576 Kč jsou tvořeny čtyřikrát účtovaným poplatkem za správu a vedení účtu povoleného přečerpání ve výši 19 Kč měsíčně za období od ledna 2021 do dubna 2021 a dále poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky účtovanými ve výši 500 Kč ke dnům 18. 1. 2021, 08. 2. 2021 a 11. 3. 2021. Z této celkové účtované částky žalovaný uhradil dne 18. 4. 2021 částku ve výši 19,86 Kč. Žalované dlužné poplatky tak tvoří částka ve výši 1 556,14 Kč. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků
k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení týkajících
se povoleného přečerpání účtu (poskytnutého úvěru), a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle Obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaný však svému závazku řádně a včas nedostál. Dle čl. 25 písm. g) Obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky
z poskytnutého povoleného přečerpání jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení, pokud nastane některá ze skutečností předvídaných v čl. 25 písm. a) - f) Obchodních podmínek (dále též "Oznámení o zesplatnění úvěru"). Žalobkyně tak činí zejména při porušení některého ze závazků vyplývajících pro žalovaného z čl. 24 Obchodních podmínek. Na základě porušení shora uvedené povinnosti byly předmětným Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 30. 5. 2021 veškeré závazky žalovaného plynoucí ze Smlouvy o povoleném přečerpání prohlášeny za splatné ke dni 28. 5. 2021. Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky včetně příslušenství, které ke dni 29. 5. 2021 činily 12 174,79 Kč, do dnešního dne bance neuhradil. Žalobkyně žalovaného upozornila na nedodržení podmínek kontokorentu upomínkou k zaplacení ke dni 7. 1. 2021. Žalobkyně žalovaného také opakovaně upozorňovala na nedodržení podmínek kontokorentu výzvami ze dne 7. 1. 2021, 17. 1. 2021, 7. 2. 2021, 11. 3. 2021, 6. 5. 2021 avšak žalovaný zásilky nepřebíral. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky naposledy písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 11. 2021, odeslanou dle poštovního podacího archu dne 3. 11. 2021.
4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že
se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.
5. Dle ust. § 261 odst. 3. písm. d) obchodního zákoníku touto částí zákona se řídí bez ohledu
na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).
6. Dle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
7. Ve smyslu ust. § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.
9. Podle ust. § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Dle ust.
§ 711 smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy
k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva
a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinného od 1. 1. 2014 (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o postžirovém účtu č. bankovní účet. Dne 26. 5. 2010 byl uzavřen dodatek k účtu, který žalovanému umožnil přečerpání účtu. Původní sjednaná výše úvěrového limitu byla 5 000 Kč. Naposledy byla měněna formou Dodatku
ke smlouvě o kontokorentu ze dne 17. 10. 2017 na konečný úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Tento uzavřený dodatek ke smlouvě o účtu umožňoval jeho povolené přečerpání. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, nicméně žalovaný své povinnosti zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních prostředků v dané lhůtě splatnosti nesplnil. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou smlouvu, tedy poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do jistiny 11 174, 50 Kč s úrokem
ve výši 8,05 % ročně z částky 9 618,36 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 174,50 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení. Lhůtu
k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7 624,40 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.