Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 207/2021-55

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 500 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Řízení se zastavuje pro úrok ve výši 9 675 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 500 Kč s úrokem z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od 31.5.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje pro úrok ve výši 9 675 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 500 Kč s úrokem z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 7 500 Kč od 31.5.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 1. 2021, doplněnou o podání ze dne 19. 1. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 12. 10. 2016 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím v celkové výši 10 875 Kč jednorázovou splátkou do 11. 11. 2016. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018, se proto podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 500 Kč, poplatků za prodlení ve výši 6 300 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 375 Kč (poplatky společně označeny jako kapitalizovaný úrok). S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou úvěru se žalobce domáhá rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč.

2. Podáním došlým soudu dne 19. 1. 2022 vzal žalobce žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 9 375 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s ust. a 2 výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení souhlasili.

5. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne 12. 10. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce právnická osoba poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7 500 Kč převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 375 Kč jednorázovou splátkou do 11. 11. 2016. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla mezi účastníky sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč a poplatky za prodlení dle čl. X odst. X.4 smlouvy o úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2018 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru postoupil na žalobce a tuto skutečnost žalovanému dopisem oznámil.

7. Žalobce dne 11. 1. 2021 žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky a současně jej upozornil na možnost uplatnění pohledávky u soudu.

8. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

9. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována

10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. , (dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

11. Podle § 3 odst. písm. a) z.s.ú. se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolán

12. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná

13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

18. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi společností právnická osoba a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

19. V posuzované věci právní předchůdce žalobce nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného či jeho osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr. Žalobce v reakci na výzvu soudu nadto výslovně uvedl, že důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje.

20. Žalobce tedy postupoval zcela formálně a do formuláře hodnocení klienta uvedla údaje sdělené žalovaným bez toho, že by je dostatečně ověřil, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn ).

21. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 9 z.s.ú. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 9 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. ).

22. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil, tedy jistiny ve výši 7 500 Kč. Současně soud zavázal žalovaného dle k zaplacení úroků z prodlení ve výši dle (výrok II). Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 7 500 Kč, úspěch žalovaného je představován výrokem I. tedy částkou ve výši 12 675 Kč, pro kterou bylo řízení z důvodu zpětvzetí žalobce zastaveno, nikoli však pro chování žalovaného. Žalovaný byl z procesního hlediska úspěšnější, k náhradě nákladů řízení žalovanému by měl být zavázán žalobce. Jelikož však žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají. Rozhodl soud tak, že náhradu náklad řízení neuložil žádnému z účastníků řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.