Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 43/2022-58
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 9 208 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 208 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 208 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 208 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 89,30 Kč, a to do tří dnů od dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 208 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 208 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 208 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 89,30 Kč, a to do tří dnů od dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 208 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Uzavření smlouvy proběhlo elektronickou formou, a to na základě ověření totožnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o uživatelském účtu. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bankovním převodem na její účet. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit úrok v sazbě 20 % za druhý měsíc čerpání a dále 8 % ročně od zesplatnění úvěru. Tento úrok požaduje žalobkyně v celkové výši 2 845 Kč. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný žalobkyni nic neuhradil. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 208 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku za čerpání ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 845 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 363 Kč, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne datum.
2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, která zde soud pro nadbytečnost nebude opakovat, když samotný text smlouvy nebyl v řízení nijak zpochybněn. Ze smlouvy je patrné, že ji žalobkyně uzavírala v postavení podnikatele, žalovaná pak v postavení spotřebitele, když je označena rodným číslem, bydlištěm a z textu smlouvy se nikde nepodává, že by ji žalovaná uzavírala coby podnikatel. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy byla ověřena občanským průkazem žalované, jehož fotokopii soud k důkazu provedl. Z Výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalované na účet č. bankovní účet zaslala celkem 5 000 Kč, a to jednou platbou ze dne datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou odeslanou datum. Ve výzvě byla žalované stanovena lhůta k plnění do datum.
5. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná měla od datum zřízenu živnost – zprostředkování obchodu a služeb. Od prosince 2020 do ledna 2021 byly žalované zúčtovány odměny od právnická osoba, v průměrné výši přibližně 15 000 Kč měsíčně. Další skutečnosti o majetkových poměrech žalované z důkazů neplynuly.
6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Soud tedy vzal za prokázané uzavření smlouvy a čerpání úvěru žalovanou dle tvrzené žalobní narace a výzvu žalovaného k plnění odeslanou dne datum. Naopak z provedeného dokazování soud nezjistil, že by žalobkyně dostatečně prověřovala schopnost žalované splácet čerpaný úvěr, když zjištěný příjem žalované byl evidentně nestálý a nízký, nadto žalobkyně nijak nezjišťovala titul, z jakého je žalované odměna vyplácena. Nakonec se pak žalobkyně vůbec nevěnovala pravidelným výdajům žalované, které jsou ale stejně podstatnou složkou rozpočtu žalované, jako její příjmy, a to zejména s ohledem na nízkou výši jejích příjmů.
7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná.
8. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla částku 5 000 Kč a má tak právo tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. OZ. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč, která odpovídala rozsahu bezdůvodného obohacení žalovaného. Žalobu pak zamítl ve zbytku žalovaných nároků, neboť tyto vyplývají z ujednání smlouvy, která je absolutně neplatná. Bezdůvodné obohacení, z jehož titulu soud žalobě vyhověl, je splatné na výzvu. První zjištěnou výzvou k plnění odeslanou žalované byla předžalobní výzva, která stanovila žalované splatnost nejpozději datum. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, když ke dni datum svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení nesplnila, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení od datum, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného, v korekci dle žalobního návrhu.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 53 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 9 824,05 Kč, úspěch činil 5 214,73 Kč). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 89,30 Kč. Tato činí 6 % z částky 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.