Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 218/2021-28
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 9.724 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 7.724 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.724 Kč od 16. 4. 2020 do 11. 3. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.724 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 7.724 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.724 Kč od 16. 4. 2020 do 11. 3. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.724 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9.724 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 3. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.340 Kč do sjednaného termínu 16. 4. 2020 nevrátila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 17. 3. 2020 uzavřeli účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce (dále jen„ smlouva“), a to tak, že žalovaná na internetových stránkách žalobce webová adresa vyplnila formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, zadala požadované osobní údaje, potvrdila seznámení se se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek a elektronicky za pomoci PINu, který obdržela na v žádosti uvedené telefonní číslo, smlouvu podepsala. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, které žalobce dle předloženého potvrzení o platbě zaslal žalované dne 17. 3. 2020 na bankovní účet č. bankovní účet, přičemž tento účet je totožný s účtem, který žalovaná uvedla ve smlouvě a ze kterého byla dle předloženého potvrzení o platbě zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.340 Kč do 16. 4. 2020. Žalovaná však uhradila žalobci pouze částku ve výši 7.000 Kč, kterou žalobce započetl na úhradu smluvní pokuty, na účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením (upomínky) a částečně na úhradu jistiny. Žalovaná zbývající část jistiny a poplatku v celkové výši 9.724 Kč neuhradila ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce ze dne 3. 3. 2021, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne.
5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které by žalobce žalované poskytl částku ve výši 9.000 Kč a žalovaná by ve stanovené době tuto částku vrátila navýšenou o poplatek ve výši 2.340 Kč. Žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
12. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 8. 11. 2021, č.j. 116 C 218/2021-20, vyzval žalobce k upřesnění a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované, avšak žalobce na výzvu soudu reagoval sdělením, že žádná skutková tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalované nebude doplňovat. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnosti žalované úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).
13. Jelikož je smlouva absolutně neplatná, je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalované, hledět jako na bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Žalované byla poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaná částku ve výši 7.000 Kč již uhradila. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou a částkou již uhrazenou, tj. co do částky 2.000 Kč. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem s prodlením ve výši 8,25 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 12. 3. 2021, neboť žalovaná jistinu včas neuhradila a neučinila tak ani po té, co byla právní zástupkyní žalobce vyzvána k jejímu uhrazení předžalobní upomínkou odeslanou dne 3. 3. 2021 s lhůtou k plnění do tří dnů. Nebylo prokázáno doručení předžalobní upomínky žalované, z tohoto důvodu se upomínka považuje dle § 573 ve spojení s § 607 občanského zákoníku za doručenou třetí pracovní den po odeslání (tj. dne 8. 3. 2021). Žalovaná je tak od 12. 3. 2021 v prodlení.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části, nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalované, která byla ve věci naopak úspěšná v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
15. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinná dobrovolně, řádně a včas, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.