Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 35/2020-153
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Michalem Princem ve věci
žalobkyně: označení žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: označení žalovaného
sídlem adresa žalované
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 3 180 119 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na zákonném úroku z prodlení za dobu od 1. července 2021 do 18. srpna 2021 částku 24 927 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhá rozhodnutí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 995 587 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 865 104 Kč od 1. května 2020 do zaplacení a z částky 130 483 Kč ode dne 1. července 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se žaloba zamítá.
III. V části, v níž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 184 532 Kč za dobu od 1. května 2020 do 30. června 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 483 Kč za dobu od 1. května 2020 do 30. června 2020 se řízení zastavuje.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 147 621 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku 368 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 774 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na zákonném úroku z prodlení za dobu od 1. července 2021 do 18. srpna 2021 částku 24 927 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhá rozhodnutí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 995 587 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 865 104 Kč od 1. května 2020 do zaplacení a z částky 130 483 Kč ode dne 1. července 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se žaloba zamítá. III. V části, v níž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 184 532 Kč za dobu od 1. května 2020 do 30. června 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 483 Kč za dobu od 1. května 2020 do 30. června 2020 se řízení zastavuje. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 147 621 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku 368 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 774 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobní tvrzení
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo v k.ú. anonymizováno, územní celek, zapsaného na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném anonymizováno (dále též„ Pozemek“) s tím, že výkon správy je svěřen anonymizováno.
2. Na uvedeném Pozemku se nachází stavba pozemní komunikace ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, která byla rozhodnutím silničního úřadu anonymizováno ze dne anonymizováno a anonymizováno ze dne anonymizováno zařazena do kategorie místních komunikací anonymizováno třídy, jejímž vlastníkem je dle § 9 zákona o pozemních komunikací anonymizováno, v daném případě tedy žalovaný, a která není dle uvedené ustanovení zákona součástí Pozemku.
3. Od 3. 12. 2018, kdy došlo k samotné instalaci platebního zařízení, je příslušná místní komunikace na Pozemku žalobkyně využívána žalovaným jako placené parkoviště.
4. Žalovaný uvedený Pozemek žalobkyně užívá bez právního titulu a na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohacuje.
5. Zaplacení bezdůvodného obohacení požadovala žalobkyně zpětně za tři roky předcházející podání žaloby, tj. za období od 12. 6. 2017 do 12. 6. 2020.
6. Dle znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala vypracovat, činí výše bezdůvodného obohacení za období od 12. 6. 2017 do 31. 12. 2017 379 470 Kč, za období 1. 1. 2018 do 2. 12. 2018 (do začátku provozování placeného parkoviště) 642 283 Kč, za období od 3. 12. 2018 (tj. od okamžiku provozování placeného parkoviště) do 31. 12. 2018 110 425 Kč, za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 1 404 158 Kč a za období od 1. 1. 2020 do 12. 6. 2020 643 783 Kč.
7. Částka bezdůvodného obohacení je od 3. 12. 2018 vyšší, jelikož stavba na Pozemku začala být využívána k výdělečné činnosti, čímž na výši bezdůvodného obohacení přestala mít vliv cenová regulace dle Výměry MF č. 01/ 2017 uveřejněné v Cenovém věstníku č. 12/2016. Znaleckým posudkem byla výše bezdůvodného obohacení stanovena pouze v rozsahu části Pozemku, na které se nachází komunikace, tj. v rozsahu 6 889 m2 a při zohlednění věcného břemene anonymizováno. Příjmy z placených stání jsou příjmem žalovaného, přičemž tyto příjmy dosahovaly v roce 2019 objemu anonymizováno Kč.
8. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně ze dne 29. 4. 2020 bezdůvodné obohacení, které se stalo splatným dne 30. 4. 2020, žalobkyni nevydal.
Obrana žalovaného
9. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznává.
10. Na svoji obranu uvedl, že žalobkyně se na něm domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání celého Pozemku o výměře 7 105 m2, avšak předmětný Pozemek je dle geometrických plánů zčásti zatížen úplatným věcným břemenem ve prospěch anonymizováno a nemůže se tak domáhat za tutéž část předmětného Pozemku vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném a jednak úplaty z titulu Smlouvy o zřízení věcného břemene.
11. Dále uvedl, že žalobkyně nedoložila svá tvrzení, že předmětný Pozemek a v jakém rozsahu je užíván jako placené parkoviště, a že se tak má dít od 3. 12. 2018 a ani to, kdo je jeho provozovatelem, resp. že jím má být právě žalovaný.
12. Žalovaný má za to, že datum instalace platebního zařízení neznamená jeho provozuschopnost a faktické započetí zpoplatnění provozu parkovacích zón.
13. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že by předmětná část Pozemku byla využívána ke komerčním účelům, tj. za účelem dosažení zisku, neboť dle ust. § 23 odst. 1 písm. c/ zákona o pozemních komunikacích může obec pro účely organizování dopravy na území obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy ke stání silničního motorového vozidla provozovaného v tomto ustanovení specifikovanou právnickou nebo fyzickou osobou, k jejímuž výkonu je věcně příslušný žalovaný. Poskytování této služby za úplatu není uskutečňováno v rámci ekonomické činnosti žalovaného a pro případ, že by soud shledal nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení důvodným, je třeba na jeho výši aplikovat cenovou regulaci – Výměry MFČR.
14. Žalovaný navrhoval žalobkyni úplatný převod Pozemku, avšak žalobkyně preferovala převod stavby místní komunikace do jejího vlastnictví, což však neumožňují právní předpisy, neboť vlastnictví staveb pozemních komunikací je dáno zákonem o pozemních komunikacích.
15. Žalovaná má dále za to, že výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne anonymizováno nemohla vyvolat účinek zesplatnění bezdůvodného obohacení v částce 3 180 119 Kč, neboť žalovaný byl uvedenou výzvou vyzván k zaplacení částky 3 029 000 Kč za období od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2020. Pouze ve vztahu k uvedenému období mohla mít výzva účinek zesplatnění ke dni 30. 4. 2020. Zákonné úroky z prodlení z částky odpovídající bezesmluvnímu užívání Pozemku za období od 1. 4. 2020 do 12. 6. 2020 může žalobkyně nárokovat až ode dne následujícího po dni, kdy mu byla doručena žaloba.
Částečné zpětvzetí žaloby
16. Žalobkyně po prvním jednání ve věci vzala žalobu podáním ze dne 8. 10. 2021, ve znění jeho upřesnění učiněného při jednání soudu dne 11. 10. 2021 a ve znění podání ze dne 1. 11. 2021, částečně zpět co do jistiny pohledávky ve výši 2 184 532 Kč O tomto procesním úkonu žalobkyně soud rozhodl usnesením ze dne 1. 12. 2021, č.j. 11 C 35/2020-116.
17. O částečném zpětvzetí žaloby co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 184 532 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2021 a z částky 130 483 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2020, které učinila žalobkyně podáním ze dne 7. 2. 2022, bylo rozhodnuto tímto rozsudkem.
Skutková zjištění
18. Soud při rozhodování vycházel ze skutkových zjištění učiněných dílem ze shodných tvrzení účastníků, dílem z provedených listinných důkazů, znaleckých posudků a z výslechu znalce, resp. zpracovatele znaleckého posudku, blíže však nehodnotil ty, které měly prokazovat skutečnosti mezi účastníky nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
19. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 7 105 m2, v k.ú. anonymizováno, zapsaného na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném anonymizována (viz informace o pozemku a výpis z Katastru nemovitostí).
20. Žalobkyně (resp. anonymizováno) dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 3 029 000 Kč, a to ve lhůtě 7 kalendářních dnů od doručení výzvy, které vzniklo užíváním Pozemku žalobkyně bez právního titulu za období od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2020, na němž se nachází stavba (místní komunikace) ve vlastnictví žalovaného. Přílohu výzvy tvořil znalecký posudek číslo. Citovaná výzva byla doručena do datové schránky žalovaného dne 30. 4. 2020 (viz výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne datum a doručenka datové zprávy).
21. Mezi žalobkyní a anonymizováno byla dne datum uzavřena Smlouva o zřízení věcného břemene, na základě které se smluvní strany dohodly na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k Pozemku žalobkyně ve prospěch anonymizováno, a to za účelem umístění a provozování stavby„ anonymizováno“), kterou anonymizováno vybudoval a je v jeho vlastnictví, a jehož obsahem je právo anonymizováno zřídit, provozovat, opravovat a udržovat Zařízení na Pozemku žalobkyně, jakož i provádět na Zařízení úpravy za účelem jeho obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti, včetně jeho odstranění. Věcné břemeno bylo sjednáno na dobu anonymizováno let za náhradu ve výši částka bez DPH (viz Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne datum).
22. Žalovaný prostřednictvím anonymizováno dopisem ze dne datum oznámil žalobkyni (resp. anonymizováno), že obdržel její výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení a současně se vyjádřil k její žádosti z roku rok na odkoupení stavby komunikace na Pozemku tak, že úplatný převod místní komunikace ve vlastnictví obce do vlastnictví soukromého subjektu není možný, dále že bylo z jejich strany zažádáno o stanovisko k výkupu výše uvedeného Pozemku a že bude se žalobkyní zahájeno jednání o výkupu Pozemku. Na závěr žalovaný zopakoval návrh na zahájení jednání o úplatném převodu Pozemku, popř. pouze částí, na kterých se nachází komunikace, do vlastnictví žalovaného, neboť na jeho předchozí návrh ze dne datum žalobkyně nereagovala (viz dopis - majetkoprávní vypořádání Pozemku ze dne datum).
23. Na základě rozhodnutí anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, a ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, byla komunikace„ anonymizováno“ zařazena do sítě komunikací anonymizováno třídy s tím, že příslušná místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (viz rozhodnutí anonymizováno ze dne anonymizováno, číslo jednací a ze dne anonymizováno, číslo jednací).
24. Žalobkyně (resp. anonymizováno) si pro účely soudního sporu nechala zpracovat u znaleckého ústavu anonymizováno znalecký posudek, jehož úkolem bylo stanovení obvyklé výše nájemného za užívání Pozemku v období od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2020. Znalecký posudek číslo vypracovala dne datum anonymizováno. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že předmětem ocenění byl pozemek parc. číslo k.ú. anonymizováno o výměře 7 105 m2 a že dle výpisu z katastru nemovitostí zatěžuje předmětný pozemek věcné břemeno zřizování a provozování vedení s oprávněním pro anonymizováno, které zasahuje pouze do západní části pozemku, a to v místech chodníku, zeleně a částečně i vozovky, a že hranice věcného břemene je pak zobrazena na obrázku, jenž je součástí posudku. Dále se v posudku uvádí, že uvedené věcné břemeno nemá vliv na využití pozemku jako komunikace, a proto v rámci ocenění nebude toto věcné břemeno dále zohledňováno. Dále se v posudku uvádí, že oceňovaný pozemek tvoří dlouhý pás komunikace před budovou anonymizováno, který se ve středu rozšiřuje a tvoří zde plochu pro parkování. Dle vyjádření žalovaného ze dne datum představuje těleso komunikace, které je na oceňovaném pozemku vystavěno, místní komunikaci anonymizováno třídy. Dle provedeného místního šetření a na základě mapových podkladů se těleso komunikace a chodníků nenachází na celém Pozemku. Pro účely posudku byly zaměřeny příslušné části pozemku tak, aby do ocenění vstupovala pouze ta část pozemku, na které se nachází zpevněná plocha komunikací. Pro stanovení tržní hodnoty Pozemku byla použita nejlépe vhodná metoda tržního porovnání, přičemž pro účely ocenění nemovitých věcí vybral znalecký ústav soubor porovnatelných pozemků z hlediska jejich charakteru, využití, lokality, velikosti, které byly na trhu aktuálně obchodovány. Jako základní jednotka pro porovnání byla zvolena výchozí cena za 1 m² pozemku, která byla dále upravována koeficienty tak, aby bylo docíleno průkazného srovnání s oceňovanými nemovitými věcmi a docílení tržní hodnoty. Výsledná porovnávací jednotková cena za 1 m² pozemku, který slouží pouze jako komunikace a není komerčně využívaný, byla stanovena ve výši 2 110 Kč. Na straně 16 posudku následuje přehledná tabulka, v níž jsou porovnávány srovnatelné nemovitosti. Dále se v posudku uvádí, že výsledná porovnávací hodnota Pozemku byla po zaokrouhlení stanovena ve výši anonymizováno Kč. Tržní hodnota Pozemku v této výši odpovídá hodnotě pozemku komunikace za předpokladu jeho nekomerčního využití. Tudíž tato hodnota Pozemku vstupuje do výpočtu simulovaného nájemného v období od 1. 4. 2017 do 2. 12. 2018, kdy na oceňovaném Pozemku nebylo provozováno placené parkoviště. Dále se v posudku uvádí, že dle informací z mapových podkladů a na základě odborného odhadu znaleckého ústavu, představuje placené parkování zhruba 40 % výměry Pozemku. Z tohoto důvodu pro přepočet jednotkové ceny použil znalecký ústav odhad koeficientu využití Pozemku ve výši 1,2, který ve vztahu k obdobně využívaným pozemkům na území anonymizováno považuje znalecký ústav za konzervativní. Výsledná tržní hodnota Pozemku byla po zaokrouhlení stanovena ve výši anonymizováno Kč s tím, že tato hodnota Pozemku dle znaleckého ústavu odpovídá hodnotě pozemku komunikace za předpokladu jeho komerčního využití. Tato hodnota Pozemku vstupuje do výpočtu simulovaného nájemného v období od 3. 12. 2018 do 31. 3. 2020, kdy je na oceňovaném Pozemku provozováno placené parkoviště. Dále se posudek zabývá otázkami uplatňování regulované maximální ceny za pronájem pozemků v anonymizováno, a to na straně 17 a 18 posudku. V bodě 3.1.3 znaleckého posudku je pak uvedeno simulované nájemné, kde znalecký ústav popisuje, proč v případě období do provozování parkoviště zvolil pro výpočet ročního nájemného 5 % z ceny Pozemku a proč v období od provozování placeného parkoviště zvolil pro výpočet nájemného 8,2 % hodnoty Pozemku. Dle závěrů učiněných na straně 20 posudku znalecký ústav určil výši nájemného za období od 1. 4. 2017 do datum v částce 1 157 000 Kč a za období od 3. 12. 2018 do 31. 3. 2020 v částce 1 872 000 Kč, v součtu tedy 3 029 000 Kč. Přílohu znaleckého posudku tvoří výpis z katastru nemovitostí, ortofotomapa a katastrální mapa, fotodokumentace z provedeného místního šetření, dopis žalovaného ze dne datum adresovaný anonymizováno 5 slov o charakteru komunikace situované na Pozemku a kupní smlouva uzavřená mezi prodávajícími anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova na jedné straně a žalovaným coby kupujícím (viz znalecký posudek číslo vypracovaný znaleckým ústavem anonymizováno).
25. Žalovaný v reakci na výzvu žalobkyně k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne anonymizováno dopisem ze dne datum žalobkyni navrhnul bezúplatný převod do jeho vlastnictví, neboť se jedná o místní komunikaci, která je na základě rozhodnutí anonymizováno ze dne datum zařazena do kategorie místních komunikací anonymizováno třídy, s tím, že úplatný převod asfaltové komunikace ve vlastnictví žalovaného, který se nachází na Pozemku žalobkyně, o který žalobkyně (anonymizováno) žádala již v roce anonymizováno, není možný. Dále žalovaný v dopise uvedl, že dne datum a datum bylo žalobkyni z jeho strany navrženo zahájit jednání o výkupu předmětného Pozemku ve vlastnictví žalobkyně, který nebyl zatím realizován (viz odpověď na výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne datum).
26. K navrhovanému bezúplatnému převodu Pozemku do vlastnictví žalovaného se vyjádřil právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne datum, v němž navrhovaný bezúplatný převod označil za nepřijatelný s ohledem na závěry znaleckého posudku a povinnost žalobkyně jednat s péčí řádného hospodáře. Současně vyzval žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení za období 5. 6. 2017 až 5. 6. 2020 ve výši 3 029 000 Kč ve lhůtě 7 kalendářních dnů od doručení této předžalobní výzvy. Citovaná výzva byla dodána do datové schránky žalovaného dne datum (viz předžalobní výzva ze dne datum a detail zprávy).
27. Žalobkyně se žádostí o poskytnutí informace ze dne datum obrátila na žalovaného, který ji k dotazu, zda a od kdy je místní komunikace nacházející se na Pozemku žalobkyně využívána k provozování placeného parkoviště a kdo je jeho provozovatelem, sdělil, že místní komunikace na Pozemku je využívána mimo jiné pro provoz placeného parkoviště, které bylo zprovozněno dne 10. 12. 2018, a že jeho provozovatelem je žalovaný prostřednictvím anonymizováno (viz odpověď na žádost o poskytnutí informací ze dne datum).
28. Z fotografie pořízené žalobkyní dne datum soud zjistil, že je na fotografii zachycen parkovací automat a z fotografie pořízené dne datum soud zjistil, že je na ní zachyceno dopravní značení – cedule s označením zóny placeného parkování, která je přeškrtnuta (viz fotografie ze dne datum a datum).
29. Žalovaný si pro účely soudního řízení nechal zpracovat u znalce anonymizováno znalecký posudek, jehož úkolem bylo stanovit odhad obvyklého nájemného části Pozemku zastavěné tělesem komunikace za období 3. 12. 2018 až 31. 12. 2020. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že zastavěná část Pozemku byla odhadnuta měřením v rámci náhledu do katastru nemovitostí. Přesné určení by bylo v případě nutnosti nutno provést geometrickým zaměřením geodetem, ale odhadnutá část, na které se nachází zpevněná komunikace je o výměře 6 889 m². Zbývající část výměry pozemků tvoří doprovodná zeleň podél komunikace. Na části tělesa komunikace je aktuálně umístěna zóna placeného parkování. Ke způsobu odhadu obvyklého nájemného znalec uvedl, že lze stanovit„ porovnáním se srovnatelnými nájmy“ a nebo„ ze simulovaného nájemného“, přičemž simulované nájemné lze určit jako procentní podíl z obvyklé hodnoty věci. Obvyklé nájemné se na základě trvalého vyhodnocování závislosti ceny nájmu a ceny nemovité věci pohybuje přibližně v rozmezí 4- 8 % podílu jejich obvyklé ceny či tržní hodnoty. U komerčních nemovitých věcí v některých případech až o 10 %. U uvedeného Pozemku sloužícího jako zastavěného místní komunikací s veřejným přístupem se podíl pro současné časové období může pohybovat ve výši přibližně 5 %. Znalec dále uvedl, že je možné konstatovat, že cenu, aby byla v souladu s dobrými mravy pronájmu, lze odvíjet od obvyklé hodnoty pozemku na uvedené procentní výši. Na straně 5 znaleckého posudku jsou uvedeny porovnávané pozemky v k.ú. anonymizováno ], v k.ú. anonymizováno, v k.ú. anonymizováno a v k.ú. anonymizováno. V bodě 2.2 znaleckého posudku je pak matematicky vyjádřen odhad hodnoty nájmu v letech 2018 -2020 a konkrétně vyjádřen pro období od 3. 12. 2018 do 31. 12. 2020. Závěr, ke kterému znalec nakonec dospěl, je, že hodnota obvyklého nájmu je pro daný případ odhadnuta s přihlédnutím k výsledkům uvedeným v rámci odhadu hodnoty porovnáním se srovnatelnými cenami porovnatelných pozemků a výsledku odhadu vycházejícího ze simulovaného nájemného. Na základě takto zjištěných hodnot, byla odpovídající hodnota obvyklého nájmu části Pozemku o výměře 6 889 m2 odhadnuta k datu ocenění za období od 3. 12. 2018 do 31. 12. 2020 ve výši 1 589 430 Kč. Přílohu znaleckého posudku tvoří výpis z katastru nemovitostí k datu datum, dopis žalovaného adresovaný anonymizováno z datum a dále situační mapka a ortofotomapa (viz znalecký posudek číslo vypracovaný znalcem anonymizováno).
30. Z výpovědi zpracovatelky znaleckého posudku (vypracovaného znaleckým ústavem anonymizováno soud zjistil, že na předmětném Pozemku se k datu ocenění, resp. k datu provedení místního šetření, nacházelo těleso místní komunikace, které je ve vlastnictví žalované a na něm zřízená parkovací stání, která nejsou na celém Pozemku. Na Pozemku je středový záliv, který představuje 40% výměry Pozemku, kde jsou zřízena parkovací stání kolmá a šikmá a dále se na komunikaci nachází podélná parkovací státní. Skutečnost, že zóny placeného parkování jsou pouze na 40% výměry Pozemku, byla v posudku zohledněna koeficientem 1,2. Výměra 6 889 m2, se kterou bylo v posudku kalkulováno, představuje celý pozemek bez zeleně a jednotková cena nájmu za m2 uvedená v posudku byla stanovena za tuto výměru bez rozlišení, jestli to je za komunikaci. Celková hodnota Pozemku byla za první období stanovena ve výši anonymizováno Kč a ve druhém období ve výši anonymizováno Kč. V takto stanovené celkové ceně jsou parkovací zóny zohledněny i tím koeficientem (viz výslech zpracovatelky posudku anonymizováno).
31. Z výslechu znalce anonymizováno soud zjistil, že z hlediska ocenění není rozdíl, pokud by se na Pozemku nacházela jen normální komunikace nebo též zóna placeného parkování, pořád jde o pozemní komunikaci. Předmětný pozemek byl kolaudován jako komunikace a slouží jako komunikace a z toho také vycházel při zpracování znaleckého posudku. Ke stanovení ceny nájmu za m2 znalec uvedl, že je regulovaná vyhláškou MF a u dopravní či občanské infrastruktury v anonymizováno činí maximálně 120 Kč za m2 a že při zpracování znaleckého posudku vyšel z ceny 110 Kč za m2. Při stanovení ceny 110 Kč pak vycházel z ceny hodnoty Pozemku, neboť neměl k dispozici dostatek srovnatelných případů, kdy by se pronajímal obdobný pozemek v obdobném místě. Simulovaný nájem, z něhož vycházel, je obecná klauzule v rámci oceňování a odpovídá procentuální hodnotě z ceny daného pozemku a z toho se pak dovozuje nájem, kolik by mohl činit (viz výslech znalce anonymizováno).
32. Ze stránek webová adresa soud zjistil, že základním principem zón placeného stání je regulace parkování tak, aby obyvatelé exponovaných lokalit měli možnost zaparkovat svůj vůz v docházkové vzdálenosti od svého bydliště, případně nemovitosti či provozovny. Dále pak motivovat návštěvníky, aby se v lokalitě zdržovali se svým vozidlem po dobu jen nezbytně nutnou a uvolnili tím parkovací místo dalším řidičům. Rezidentní režim („ modrá zóna“) je určen pro rezidenty, abonenty a vlastníky nemovitostí v dané oblasti. Režim smíšený („ fialová zóna“) znamená, že tato zóna je určena pro parkování rezidentů, abonentů vlastníků nemovitostí i návštěvníků (viz internetové stránky webová adresa).
Judikatura
33. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, ve svém rozsudku ze dne 28. 6. 2016, č.j. 30 Co 293/2015-150, mimo jiné uvedl, že mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že na části předmětného pozemku se nachází zóna placeného parkování. Žalovaným v tomto sporu bylo anonymizováno a žalující strana se vůči němu domáhala vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemku bez právního důvodu v době od datum do datum Městský soud v Praze dospěl k závěru, že umístění zóny placeného parkování na komunikaci nepředstavuje podnikání obce na uvedeném pozemku, neboť neslouží k dosažení zisku, ale k regulaci (organizaci) dopravy, resp. parkování na území obce ve smyslu ust. § 23 zákona č. 13/1997 Sb. a byť uvedené ustanovení předpokládá, že stání vozidel na vymezené části komunikace bude zpoplatněno (cenou stanovenou podle cenových předpisů), je nepochybné, že účelem takového zpoplatnění je právě a jen organizace (regulace) dopravy, resp. stání vozidel na komunikaci. Provozování zóny placeného parkování tak nepředstavuje podnikání obce na uvedeném pozemku za účelem dosažení zisku.
Právní normy
34. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Právní posouzení
35. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná z níže vyložených důvodů.
Dispozice se žalobou (shrnutí)
36. Podáním ze dne 24. 9. 2021 (č.l. anonymizováno spisu) žalovaný sdělil, že dne 13. 8. 2021 (ve skutečnosti - dle přiloženého výpisu z účtu - však až dne 18. 8. 2021) uhradil žalobkyni celkem částku 2 427 364,78 Kč, z toho částku 2 184 532 Kč na jistinu a částku 242 832,78 Kč na zákonný úrok z prodlení (dle specifikace v tomto podání obsažené).
37. Podáním ze dne 8. 10. 2021 (č.l. anonymizováno ) žalobkyně potvrdila, že dne 18. 8. 2021 byla na její účet připsána částka 2 427 364, 78 Kč. Zároveň učinila částečné zpětvzetí žaloby, uvedla, jakým způsobem započítává uhrazené příslušenství a navrhla nové znění žalobního petitu.
38. Podáním ze dne 1. 11. 2021 (č.l. anonymizováno) upřesnila žalobkyně zpětvzetí žaloby co do jistiny tak, že žalobu bere zpět co do částky 2 184 532 Kč a uvedla, že chce, aby zbývající uhrazená částka ve výši 242 832,78 Kč byla započtena na zákonný úrok z prodlení až do dne uhrazení jistiny, tedy ke dni 18. 8. 2021. Dále žalobkyně uvedla, že upravuje své částečné zpětvzetí ze dne 8. 10. 2021 co do znění bodů 7., 8., a 9. s tím, že za období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 zůstává sporná částka 995 587 Kč (s příslušenstvím). Zároveň žalobkyně navrhla nové znění žalobního petitu.
39. Usnesením ze dne 1. 12. 2021, č.j. 11C 35/2020-116, které nabylo právní moci dne 22. 12. 2021, soud řízení co do částky 2 184 532 Kč zastavil.
40. Žalobní petit (v konečném znění) upřesnila žalobkyně při ústním jednání dne 31. 1. 2022 s tím, že při posouzení výše požadovaného příslušenství z uhrazené jistiny má soud vzít zřetel pouze k vyčíslení jeho výše tak, jak ji zástupce žalobce učinil při jednání, tedy, že částky 24 927 Kč (požadované ve výroku I. žalobního petitu upřesněného při jednání dne 31. 1. 2022) se žalobkyně domáhá jako zákonného úroku z prodlení z částky 2 184 532 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 18. 8. 2021.
Zastavení řízení (výrok III.)
41. Změnou (upřesněním) žalobního petitu učiněnou při ústním jednání dne 31. 1. 2022 žalobkyně fakticky omezila žalobu ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 184 532 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2021 (v nominálním vyjádření jde o částku 242 832,78 Kč, kterou žalovaný žalobkyni uhradil v srpnu 2021), dále žalobkyně fakticky omezila žalobu ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 130 483 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2020.
42. K výzvě soudu (ze dne 4. 2. 2022) žalobkyně podáním ze dne 7. 2. 2022 učinila výslovné zpětvzetí žaloby v rozsahu výše uvedeném, soud proto řízení v této části zastavil (výrok III. rozsudku).
K předmětu řízení po omezení žaloby (výroky I. a II.)
43. Ze shora zmíněných podání žalovaného (ze dne 24. 9. 2021) a žalobkyně (ze dne 8. 10. 2021 a 1. 11. 2021) bylo zřejmé, že po částečné úhradě provedené žalovaným (dne 18. 8. 2021) nebylo mezi stranami sporu o tom, že žalovaný uhradil žalobkyni za užívání Pozemku ve vlastnictví žalobkyně za období, které bylo předmětem žaloby (tj. od 12. 6. 2017 do 12. 6. 2020), částku 2 184 532 Kč (dle formulace použité v částečném zpětvzetí - tzv. jistinu) a na příslušenství (zákonném úroku z prodlení) uhradil částku 242 832,78 Kč.
44. Celkem tedy dne 18. 8. 2021 uhradil žalovaný žalobkyni částku 2 427 364,78 Kč (2 184 532 Kč + 242 832,78 Kč).
45. Dále bylo zřejmé, že při stanovení konkrétní výše shora uvedené částečné úhrady žalovaný postupoval takto:
a) při stanovení výše obvyklého nájmu za období od 12. 6. 2017 do 2. 12. 2018 vycházel žalovaný ze znaleckého posudku anonymizováno (který předložila žalobkyně),
b) za období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 vycházel ze znaleckého posudku anonymizováno (který předložil žalovaný).
46. Částečným plněním (provedeným dne 18. 8. 2021) tak žalovaný uhradil žalobkyni na„ jistině“ od data 12. 6. 2017 do data 2. 12. 2018 to, co žalobkyně požadovala, za období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 uhradil žalovaný žalobkyni o 995 587 Kč méně, než žalobkyně požadovala.
K výroku I. (vyhovění žalobě co do částky 24 927 Kč)
47. Soud žalobě vyhověl jen částečně - ve výroku I. (ve znění při ústním jednání dne 31. 1. 2022 upřesněného žalobního petitu). Z podání žalovaného bylo patrné, že žalovaný uhradil příslušenství„ jistiny“ jen za období do 30. 6. 2021, přičemž žalovaný zároveň výslovně uvedl (v podání ze dne 19. 10. 2021, bod II.), že zákonný úrok z prodlení kapitalizoval k datu 30. 6. 2021, neboť předpokládal, že k tomuto datu dojde k částečnému plnění. Dále žalovaný uvedl, že předpokládal, že zbývající (zákonný) úrok z prodlení za dobu od 1. 7. 2021 do 18. 8. 2021 žalobkyni„ douhradí“.
48. Z upřesnění, které zástupce žalobkyně učinil při ústním jednání dne 31. 1. 2022, bylo patrné, že žalobkyně upustila od požadavku na započtení částky 242 832,78 Kč na zákonný úrok z prodlení způsobem uvedeným v předchozích podáních, fakticky akceptovala způsob, jímž úhradu této částky na zákonný úrok z prodlení specifikoval žalovaný, a domáhala se (v této části žaloby) již jen„ doplacení“ zákonného úroku z prodlení z částky 2 184 532 Kč za dobu 1. 7. 2021 do 18. 8. 2021 (tj. částky 24 927 Kč).
K výroku II. (zamítnutí žaloby co do částky 995 587 Kč s příslušenstvím)
49. Výrokem II. soud žalobu zamítl co do částky 995 587 Kč s příslušenstvím. Přihlédl při tom jednak ke skutečnostem uvedeným výše, jednak vzal zřetel ke skutečnostem následujícím.
50. Požadavek na zaplacení (zbývající) částky 995 587 Kč s příslušenstvím odůvodňovala žalobkyně tím, že od data 3. 12. 2018 provozoval žalovaný na části Pozemku žalobkyně zóny placeného stání, realizoval tedy (dle žalobkyně) z užívání části pozemků zisk, což mělo (dle žalobkyně) za následek jednak, že se neuplatní cenová regulace, jednak že obvyklé nájemné bylo v tomto období podstatně vyšší (ekvivalent obvyklého nájemného za období od 3. 12. 2018 požadovala žalobkyně ve výši stanovené posudkem znalce anonymizováno).
51. Při ústním jednání dne 31. 1. 2022 předestřel soud účastníkům řízení svůj předběžný názor na otázku, zda„ zahájení provozu zón placeného stání“, resp. vymezení zón placeného stání na komunikaci nacházející se na Pozemku žalobkyně, lze posoudit jako podnikání obce za účelem dosažení zisku. I s odkazem na vymezení účelu zón placeného stání (včetně tzv. fialové, tj. smíšené zóny) na stránkách webová adresa“ soud sdělil, že předběžně neshledává důvod, pro který by se měl odchýlit od právního názoru, který zaujal Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 28. 6. 2016, č.j. 30 Co 293/2015-150 (totiž, že vymezení zóny placeného parkování nepředstavuje podnikání obce za účelem dosažení zisku), a vyzval žalobkyni k případnému doplnění argumentace či důkazních návrhů ve prospěch žalobního tvrzení, že vymezení zón placeného stání má povahu podnikání obce za účelem dosažení zisku.
52. Zástupce žalobkyně k výzvě soudu uvedl, že další důkazní návrhy v této souvislosti nečiní, neboť jde o otázku právního posouzení, přičemž znovu poukázal na charakter tzv. smíšených zón.
53. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že aplikace závěrů shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze není (v nyní souzené věci) na místě, neboť žalovaný na komunikaci provozuje„ fialové“, tj. smíšené zóny placeného stání, a setrval na výše vyloženém předběžném závěru (viz odstavec 51) a obdobně, jako Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 28. 6. 2016, č.j. 30Co 293/2015-150 (viz odstavec 33) uzavřel, že provozování zóny placeného parkování nepředstavuje podnikání obce za účelem dosažení zisku.
54. Nepřiléhavost argumentace žalobkyně shledává soud především v tom, že i tzv.„ fialové“ (smíšené) zóny jsou určeny pro parkování rezidentů, abonentů a vlastníků v dané oblasti - stejně, jako zóny„ modré“ (rezidentní). Skutečnost, že„ fialové“ zóny jsou navíc (oproti„ modrým“ zónám) určeny též pro parkování návštěvníků (srov. odstavec 32), neopodstatňuje (bez dalšího) závěr, že jejich provozováním obec realizuje podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku.
55. Za situace, kdy žalobkyně nenavrhovala důkazy k prokázání tvrzení, že provozováním parkovacích zón realizuje žalovaný podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku, s tím, že se jedná o otázku právního posouzení, nebylo potřebné zabývat se (dalšími) argumenty, které žalovaný ohledně tvrzené nedůvodnosti této části žaloby uplatnil v rámci procesní obrany, neboť k zamítnutí žaloby v této (zbývající) části v zásadě postačoval již závěr, že vymezení a provozování zóny placeného parkování nepředstavuje podnikání obce za účelem dosažení zisku (a na něj navazující závěry dále vyložené).
56. Je tomu tak proto, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vycházející z ustanovení § 2991 OZ (bez zohlednění provozu zón placeného státní) žalovaný uspokojil plněním, které žalobkyni po podání žaloby (platbou provedenou dne 18. 8. 2021) poskytl (s výjimkou části příslušenství, o níž soud rozhodl výrokem I.).
57. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že do dne 2. 12. 2018 není na místě„ promítat“ do výše obvyklého nájemného provoz zón placeného stání (který byl zahájen od 3. 12. 2018). Za předcházející období (tj. za dobu od 12. 6. 2017 do 2. 12. 2018) uhradil žalovaný žalobkyni ekvivalent obvyklého nájemného v žalobkyní požadované výši, tj. ve výši stanovené posudkem znalce anonymizováno (který předložila žalobkyně). Dle specifikace uhrazené částky, kterou žalovaný učinil v podání ze dne 19. 10. 2021 (č.l. anonymizováno), představoval ekvivalent obvyklého nájemného za toto období částku 1 016 042,48 Kč. Dle zmíněné specifikace se jedná o součet částky 377 441, 68 Kč (za období od 12. 6. 2017 do 31. 12. 2017) + částky 638 600,80 Kč (za období od 1. 1. 2018 do 2. 12. 2018). Ze zmíněné specifikace je patrné též to, jakou částku žalovaný uhradil žalobkyni na úroku z prodlení. Z částečného zpětvzetí žaloby je zřejmé, že žalobkyně považuje svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení za dobu od 12. 6. 2017 do 2. 12. 2018 za uspokojený.
58. Za období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 (tj. po zahájení provozu zón placeného stání) uhradil žalovaný žalobkyni ekvivalent obvyklého nájemného ve výši stanovené znalcem anonymizováno (v posudku, který předložil žalovaný), tedy dle specifikace uhrazené částky, kterou žalovaný učinil 19. 10. 2021 (č.l. anonymizováno), částku 1 168 489,52 Kč. Tato částka představuje dle zmíněné specifikace součet částek 60 727,95 Kč (za období od 3. 12. 2018 do 31. 12. 2018) + 764 334,55 Kč (za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019) + 343 427, 02 Kč (za období od 1. 1. 2020 do 12. 6. 2020). Ze zmíněné specifikace je patrné též to, jakou částku žalovaný uhradil žalobkyni na úroku z prodlení. Z částečného zpětvzetí žaloby je zřejmé, že žalobkyně považuje svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení za období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 za uspokojený jen z části.
59. Zbývající částku, tedy částku 995 587 Kč s příslušenstvím, požaduje žalobkyně proto, že (dle jejího názoru) do výše obvyklého nájemného v období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020 je třeba„ promítnout“ provoz zón placeného stání, což má (dle závěrů znalce anonymizováno) vést ke zvýšení obvyklého nájemného. Požadovaná částka (995 587 Kč) představuje rozdíl mezi tím, o co se obvyklé nájemné zavedením provozu zón placeného stání (v období od 3. 12. 2018 do 12. 6. 2020) mělo zvýšit, a tím, co žalovaný žalobkyni za bezplatné užívání Pozemku žalobkyně (v uvedeném období) zaplatil.
60. V předchozím odstavci zmíněný závěr opřel znalec anonymizováno o úvahu, že zatímco před zavedením placených zón nebyl Pozemek komerčně užíván, po zavedení zón placeného stání se Pozemek žalobkyně stal pozemkem komerčně užívaným a jeho cena, jakož i od ceny pozemku odvozovaná výše obvyklého nájemného, se („ komerčním využíváním“) zvýšila. Tento závěr znalce shledal soud nepřípadným a nesprávným.
61. Jak již bylo shora uvedeno (zejména v odstavcích 51 až 54) zahájení provozu zón placeného parkování nepředstavuje podnikání obce za účelem dosažení zisku – pozemek se tudíž z tohoto důvodu nestává pozemkem komerčně užívaným. Ve vztahu k argumentaci žalobkyně tento závěr znamená, že není správný její předpoklad, že do výše obvyklého nájemného je třeba„ promítnout“ zahájení provozu zón placeného stání. Představuje-li (jak je zřejmé z podání žalobkyně učiněných v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby) zbývající žalovaná částka (s příslušenstvím) ekvivalent znalcem anonymizováno neopodstatněně provedeného navýšení obvyklého nájemného z důvodu údajně komerčního užívání pozemku, nelze než uzavřít, že se žalobkyně zaplacení částky 995 587 Kč s příslušenstvím domáhá nedůvodně - soud proto žalobu v této části (výrokem II.) zamítl.
62. Pro úplnost lze dodat, že v předchozích odstavcích vyložený závěr soudu koresponduje s konstatováním znalce anonymizováno, že z hlediska ocenění Pozemku (od něhož se odvíjí výše obvyklého nájemného) není rozdíl, zda se na Pozemku nacházela jen„ normální komunikace“ nebo též zóna placeného parkování (srov. odstavec 31).
Náklady řízení
63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
64. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 180 119 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 5. 2020 do zaplacení. Porovnáním míry úspěchu s mírou neúspěchu žalobkyně tak soud shledal, že žalobkyně byla úspěšná co do 67,80% žalované částky (za úspěch je nutno považovat zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby co do částky 2 184 532 Kč s příslušenstvím z této částky za dobu od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2021) a neúspěšná co do 32,20 % žalované částky (za neúspěch je nutno považovat zamítnutí žaloby co do částky 995 587 Kč s příslušenstvím z částky 865 104 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení a z částky 130 483 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby z částky 130 483 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2020 bez uvedení důvodu), a tak jí přísluší 35,60 % náhrady nákladů řízení.
65. Pro úplnost soud uvádí, že pro účely stanovení míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci bylo příslušenství pohledávky kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017).
66. Náklady řízení tvoří částka 159 006 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 207 990 Kč stanovená podle ustanovení § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2020, žaloba, replika k vyjádření žalovaného ze dne 7. 8. 2020, vyjádření ze dne 18. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 24. 5. 2021, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 8. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 11. 10. 2021, vyjádření ze dne 1. 11. 2021 – počítáno z puncta 3 180 119 Kč, účast na jednání soudu dne 31. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 7. 2. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku – počítáno z puncta 995 587 Kč) a náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2020, žaloba, replika k vyjádření žalovaného ze dne 7. 8. 2020, vyjádření ze dne 18. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 24. 5. 2021, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 8. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 11. 10. 2021, vyjádření ze dne 1. 11. 2021, účast na jednání soudu dne 31. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 7. 2. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) stanovená podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. v případě, že je zástupcem advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen "daň"), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je základní sazba daně ve výši 21 %. Soud tak přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 44 370,90 Kč, jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 211 290 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 147 621 Kč (tj. 35,60% z částky 414 666,90 Kč).
67. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť stát platil náklady svědečného ve výši 1 142 Kč (§ 139 odst. 2 o.s.ř.). V daném případě neuspěla žalobkyně co do 32,20 % uplatněného nároku a je proto povinna zaplatit státu 32,20% nákladů státu, tedy 368 Kč (tj. 32,20% z částky 1 142 Kč). Zbývajících 67,80% je povinna uhradit žalovaná, tedy 774 Kč (tj. 67,80% z částky 1 142 Kč).
68. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li žalovaný co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se žalobkyně domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.
Nesplní-li účastníci řízení co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se Česká republika – Obvodní soud pro Prahu 1 domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.