Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 50/2022-59
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 029,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 029,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 856 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 029,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 856 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 029,66 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 709,66 Kč nejpozději dne datum Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Úvěr byl žalovanému poskytnut v celé výši datum. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil v termínu splatnosti ani později. Žalobkyni proto vzniklo dle čl. 4 číslo smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, kterou požaduje od datum do datum ve výši 2 320 Kč. Ke dni podání žaloby dni dlužil žalovaný jistinu ve výši 14 029,66 Kč, sestávající se z jistiny, poplatku za poskytnutí a smluvní pokuty. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění předžalobní výzvou z datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, které soud považuje za nadbytečné na tomto místě opakovat, když žalovaná samotný text smlouvy v řízení nijak nezpochybnil. Ze smlouvy soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a naopak u žalovaného neplyne z žádných údajů ve smlouvě uvedených, že by smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný je označena jménem, datem narození, bydlištěm, tj. jako typický spotřebitel. Uzavření smlouvy ze strany žalovaného vzal soud za prokázané i z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného.
4. Z výpisu z účtu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet částku 10 000 Kč. Z výpisů z účtů žalovaného a exportu transakční historie soud zjistil, že částka byla zaslána na účet vedený pro žalovaného u právnická osoba
5. Z exportu transakční historie soud zjistil, že za období od datum do datum, že žalovaný získal v této době třikrát čistý příjem, a to datum částku 32 157 Kč, dne datum částku 23 736 Kč a dne datum částku 23 784 Kč. Původ těchto prostředků není jasný, byť se patrně jedná o výplatu mzdy. Též není jasné, jak stabilní tento příjem je, když nelze z výpisů zjistit, o jaký pracovněprávní vztah se jedná. Nadto transakční historie z poloviny roku 2019 je naprosto irelevantní z hlediska posouzení schopnosti splácet úvěr poskytnutý na konci roku 2020.
6. Z výpisů z účtu za září, říjen a listopad 2020 soud zjistil, že žalovaný dosahoval v těchto měsících průměrného příjmu přibližně 30 000 Kč jako zaměstnanec právnická osoba anonymizováno. Zároveň na účet došlo mnoho plnění v rámci úvěrů, ze kterých je patrné, že žalovaný si ve velkém půjčoval a úvěry postupně splácel, často však z prostředků získaných z jiných úvěrů. Takto pak, i když je pravidelný příjem žalovaného pouze okolo 30 000 Kč měsíčně, žalovaný má obrat na účtu v září 56 932 Kč příchozích prostředků, 45 930 Kč odchozích prostředků, v říjnu 65 252 Kč příchozích prostředků, 69 599 Kč odchozích prostředků a v listopadu 46 985 Kč příchozích prostředků, 50 980 Kč odchozích prostředků. Je tedy na první pohled patrné, že žalovaný je osobou zcela předluženou, která se nachází v takzvané„ dluhové spirále“, kdy čerpáním úvěrů za stále nevýhodnějších podmínek umořuje své závazky, které není schopen splácet ze svých pravidelných příjmů. Nad rámec závazků, které takto žalovaný splácel, pak je nutno přihlédnout k tomu, že za výše popsané situace bude mít žalovaný patrně i další závazky, které nesplácí, obdobně jako nesplatil svůj závazek vůči žalobkyni.
7. Z Předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky přípisem datovaným datum. Soud však nevzal za prokázané, že by tato výzva byla žalovanému doručena či odeslána.
8. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.
9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky dne datum. Žalovaný částku 10 000 Kč čerpal, žalobkyni však neuhradil nic.
10. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr nad rámec toho, že si od něj vyžádala výpisy z účtu. Z těchto výpisů (viz výše) však plyne, že žalovaný byl ve třetím a čtvrtém kvartále roku 2020 osobou předluženou a nebyl schopen další úvěry čerpat ani splácet.
11. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (byť jako zdroj svých příjmů uvedl podnikání, ze smlouvy neplyne, že by ji uzavíral jako podnikatel za účelem podnikání). S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná.
12. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč a má tak právo tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. OZ. Soud s ohledem na skutková zjištění v řízení proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 10 000 Kč, neboť nezjistil, že by žalovaný svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení třeba jen částečně splnil. Zároveň soud dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění poprvé až doručením žaloby, která se z hlediska hmotněprávního dostala do dispozice žalovaného dne datum. Žalovanému je potřeba dát alespoň třídenní lhůtu k plnění. V prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení je tak žalovaný od datum. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když požadavek žalobce na zaplacení dalších nároků vychází z ujednání smlouvy, která byla v celém rozsahu soudem shledána absolutně neplatnou. Z těchto ujednání proto smluvním stranám nevznikly žádná práva a povinnosti, na základě kterých by soud mohl žalovaného zavázat k plnění.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 69 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 14 992,54 Kč, úspěch činil 10 370,68 Kč). Ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř. vyhodnotil soud částečné zastavení řízení jako procesní neúspěch žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 856 Kč. Tato činí 38 % z částky 2 252 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 300 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a 21 % DPH z částky 1 200 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a částky 800 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.