Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 68/2022-88
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 634,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení s úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 634,37 Kč od datum do datum se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 634,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 634,37 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 084 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení s úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 634,37 Kč od [datum] do [datum] se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 634,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 634,37 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 084 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 634,37 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr toliko částkou ve výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8,5 % z dlužné jistiny a poplatku ve výši 12,5 % z dlužné jistiny, nejméně však 1 000 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba a ta následně téhož dne na žalobkyni. Žalovaný uhradil na jistinu částku 12 365,63 Kč a zůstal tak na jistině dlužen částku 7 634,37 Kč. Protože úvěr splácet přestal, byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 7 634,37 Kč na dlužné jistině a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny od datum do zaplacení.
2. K ústnímu jednání, které se konalo dne datum, se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listiny nejsou ze strany žalovaného podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. Naopak z potvrzení o platbě soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. bankovní účet dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 10 000 Kč, tj. celkem 20 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že účet č. bankovní účet náleží žalovanému. Ze dvou smluv o postoupení pohledávky ze dne datum vč. přílohy soud zjistil, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba a ta dále následně na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění. Výzva byla odeslána žalovanému dne datum a byla v ní žalovanému poskytnuta sedmidenní lhůta k plnění. Žádnou dřívější výzvu k plnění soud z provedeného dokazování naopak nezjistil.
5. Z tvrzení žalobkyně ve prospěch žalovaného pak soud zjistil, že žalovaný uhradil na jistinu částku 12 365,63 Kč.
6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
7. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného a žalovaný uhradil žalobkyni částku 12 365,63 Kč.
8. Dle § 1882 o. z. vzal soud za prokázané, že žalobkyně prokázala nabytí pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba, která ji nabyla od původní věřitelky žalovaného společnosti právnická osoba
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 20 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 7 634,37 Kč, když ve zbytku i dle žalobních tvrzení žalovaný svou povinnost již v minulosti splnil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od datum. Sazbu úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného, v korekci dle žalobního návrhu. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Ve smyslu § 573 OZ soud vycházel z toho, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána datum, za doručenou ji proto lze považovat datum. Žalovanému byla poskytnuta sedmidenní lhůta k plnění (do datum) a proto od datum byl žalovaný v prodlení. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl tak, neboť nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní či její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných úroků.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 86,4 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 10 233,61 Kč, úspěch činil 8 842,26 Kč). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 084 Kč. Tato činí 72,8 % z částky 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč) a náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.
13. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.