Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 6/2022-75
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
toho času anonymizována tři slova, PSČ obec
o zaplacení 12 134,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně, co do částky 6 334,18 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 334,18 Kč od dne datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do datum, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se částečně, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se částečně, co do částky 6 334,18 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 334,18 Kč od dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 800 Kč od [datum] do [datum], zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se částečně, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 800 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal zaplacení částky 12 134,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 134,18 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr celkem ve výši 5 800 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr nejpozději dne datum. Předmětem žalobního návrhu žalobce učinil pohledávku skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 800 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 334,18 Kč, který byl splatný dne datum. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky webová adresa. Zde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, přičemž tímto zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Dne datum pak byly žalované zaslány peněžní prostředky, a to na bankovní účet, který uvedla. K ověření totožnosti byla žalovaná podle čl. I. 23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno povinna uvést kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem, blíže je tento postup upraven v čl. III. 2 smlouvy o úvěru. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované (ve výši 0 Kč) činí celkem 12 134,18 Kč nejpozději splatných dne datum.
2. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jak žalobce uvedl ve svém vyjádření ze dne datum. Dále žalobce ve svém vyjádření ze dne datum uvedl, že žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dne datum prostřednictvím služeb České pošty, a.s.
3. Vyjádřením ze dne datum žalobce upřesnil svá žalobní tvrzení, a to tak, že smlouva o úvěru označená č. anonymizováno byla uzavřena dne datum jako smlouva o refinancování půjčky a defacto nahradila uznání dluhu. To za situace, kdy žalovaná původně uzavřela dne datum smlouvu o úvěru označenou č. anonymizováno, z titulu této smlouvy čerpala dne datum úvěr, který však nesplatila a z tohoto důvodu uzavřela s původním věřitelem smlouvu o refinancování dne datum označenou č. anonymizováno.
4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
5. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek, stvrzené podpisem postupitele ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.
6. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum distančním způsobem smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále též jen„ smlouva o úvěru“ či„ smlouva“). U osoby žalované jako klienta či úvěrovaného podle smlouvy je uvedeno její jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště a doručovací adresa, číslo občanského průkazu, e-mailová adresa, číslo bankovního účtu. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout částku 5 800 Kč, formou refinancování půjčky, přičemž smlouva v bodě datum poskytnutí úvěru uvádí, že k poskytnutí úvěru došlo dne datum. Potvrzením o platbě s datem zadání datum bylo doloženo, že na bankovním účtu původního věřitele byla toho dne zaúčtována platba ve výši 5 800 Kč ve prospěch účtu žalované, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 334,18 Kč (před slevou). Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, však činí 12 318,51 Kč (před slevou). Ve smlouvě jsou vysvětleny základní pojmy, mechanismus uzavření smlouvy prostředky na dálku, včetně sankcí. Podle článku XV. smlouvy by sleva na poplatku za poskytnutí úvěru mohla být poskytnuta po zařazení úvěrovaného do věrnostního programu CreditPortal a na základě uvážení úvěrujícího. Sleva by pak představovala 3 915 Kč. Doba trvání úvěru byla ujednána v délce 29 dní. Úvěr měl být splacen nejpozději dne datum ulice úroková sazba poskytnutého úvěru činila 40 % a RPSN 10 536,30 %. Dále bylo zjištěno, že žalovaná na dlužné částce neuhradila ničeho. Žalobce prokázal, že dne datum zaslal žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř.
7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, která odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
11. Uzavřenou smlouvu o úvěru, jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobcem, soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v listopadu 2019 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,64 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 25,92 % ročně. V daném případě však úroková sazba činila 40 % p.a. a RPSN 10 536,30 %. Je zcela zřejmé, že částka 6 518,51 Kč (výše splátky před slevou 12 318,51 Kč – poskytnutá částka 5 800 Kč), kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnutých 5 800 Kč, výrazně přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry a půjčky v daném období (25,92 % z 5 800 Kč činí 1 503,36 Kč). Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednané úrokové sazbě, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Nelze předpokládat, že pokud by žalovaná nepřistoupila na poplatek v uvedené výši, byla by smlouva uzavřena. Sleva z uvedeného poplatku byla podmíněna dalšími podmínkami, vstupem do věrnostního programu a úvahou původního věřitele, nelze tedy předpokládat, že by byla žalované poskytnuta.
12. V průběhu řízení (dříve, než ve věci bylo jednáno) vzal žalobce svým podáním ze dne datum podaným soudu dne datum žalobu v rozsahu jistiny 6 334,18 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. z částky 6 334,18 Kč od dne datum do zpětvzetí, jakož i v rozsahu úroku z prodlení v zákonné výši p.a. z částky 5 800 Kč od dne datum do dne datum zpět s odůvodněním, že mění žalobní návrh v tom smyslu, že nově požaduje po žalované z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 5 800 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. ode dne následujícího po podání žalobního návrhu, když podání žaloby je výzvou k plnění. Žalobce v odůvodnění svého podání ze dne datum uvedl, že zákonný úrok nově požaduje od dne následujícího po podání žalobního návrhu. Žalobu vzal žalobce zpět co do zákonného úroku z prodlení do data podání žaloby, nicméně v uvedení tohoto data se dopustil zjevné chyby v psaní, když namísto datum uvedl datum. Z žaloby, jakož i obsahu spisu má však soud za prokázané, že se skutečně jednalo o zřejmou nesprávnost a vycházel tak z data datum. Soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil.
13. Protože soud shledal uzavřenou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když tento závěr odůvodnil v odst. 11 tohoto rozsudku, provedl vypořádání žalobních nároků v rozsahu nedotčeném zpětvzetím z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 5 800 Kč, jakožto nesplacenou jistinu. Pokud jde o prodlení, žalovaný svým podáním ze dne datum, jímž vzal žalobu částečně zpět, specifikoval, že požaduje zákonný úrok z prodlení od dne datum, resp. ode dne následujícího po podání žalobního návrhu, když podání žaloby je výzvou k plnění, přičemž z obsahu spisu plyne, jak již soud odůvodnil v odst. 12. tohoto rozsudku, že datem podání žaloby je datum. Od data následujícího žalobce požaduje úrok z prodlení, v podání ze dne datum uvedené datum„ datum“ je tak pouze zjevnou chybou v psaní ohledně tvrzeného roku. Soud tak výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení od dne datum podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,50 %, neboť repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2021 činila 0,5 %, což se zvýšením o 8 procentních bodů představuje právě výši zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně. V části, v níž žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši přesahující výši zákonnou pro dané období, konkrétně výši zákonného úroku z prodlení v žalobě vyčíslil na 10 %, musela být žaloba jako nedůvodná výrokem III. tohoto rozsudku zamítnuta.
14. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Jelikož zaplacený soudní poplatek představuje částku ve výši 1 000 Kč, nárok na vrácení přeplatku soudního poplatku žalobci nevzniká, a to ani zčásti.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném a zároveň podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. věty první, tj. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Protože žalobce vzal žalobu částečně zpět, čímž zavinil částečné zastavení řízení podle výroku I. tohoto rozsudku, přičemž ve zbytku žalobního nároku, o němž soud meritorně rozhodl ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku, byl žalobce nepatrně neúspěšný (neúspěšný byl ze 0,86 %), přiznal soud žalobci účelně vynaložené náklady řízení, přičemž základem pro jejich výpočet učinil žalobní nárok žalobce v rozsahu nedotčeném zpětvzetím a tedy zastavením řízení. Náklady řízení tak představují soudní poplatek 400 Kč (základ poplatku ve výši 5 800 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. a) přílohy číslo k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), dále odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce.
16. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.