Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 275/2021-45
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 162,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 375,91 Kč, s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částku ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do 8. 3. 2021, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 162,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 375,91 Kč, s úrokem ve výši 19,06 % ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částku ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se na základě podaného návrhu na zahájení řízení domáhal vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 10.000 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou byla dne 12. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 10.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaná se na základě uzavřené smlouvy zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které byly ze strany žalované převzaty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, vrátit společně s úrokem vyčísleným žalobcem vzhledem ke sjednané době trvání smlouvy částkou v celkové výši 2.000 Kč, spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Žalovaná se tak zavázala celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny společně s jednotlivými částkami představovanými částkami odpovídajícími úhradám za služby vrátit právnímu předchůdci žalobce v šedesáti týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 19. 9. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 5. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 5. 11. 2020 zaplacena, byla nadále neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč úročena ode dne 6. 11. 2020 až do zaplacení úrokem ve výši 19,06 % ročně, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno s odkazem na článek 1.4 smlouvy. Následně byla předmětná pohledávka na žalobce postoupena ze strany právního předchůdce žalobce, společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce dále uvedl, že tak po žalované požaduje zaplacení částky odpovídající dlužné jistině ve výši 10.000 Kč spolu s částkou odpovídající dlužnému úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.300,01 Kč, dlužnému poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a dlužnému poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.799,99 Kč, kdy ovšem vyjma předchůdcem poskytnuté jistiny ve výši 10.000 Kč není žalobcem zbylá částka na podkladě podané žaloby uplatňována. Žalobce tak požadoval po žalované zaplacení částky v celkové výši 10.000 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou ve výši 375,91 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 162,71 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,06 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z jistiny ve výši 10.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 12. 9. 2019 poskytnul žalované peněžní prostředky v celkové výši 10.000 Kč, a to formou peněžité zápůjčky v hotovosti předané žalované v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala v souvislosti s uzavřenou smlouvou vrátit poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce společně s částkou představovanou úrokem za půjčené peněžní prostředky v celkové výši 2.000 Kč spolu s částkou odpovídající administrativnímu poplatku ve výši 2.000 Kč, spolu s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, tj. částku v celkové výši 18.000 Kč, kterou byla žalovaná povinna vrátit zpět žalobci prostřednictvím jednotlivých šedesáti týdenních splátek po 300 Kč, a to počínaje dnem 19. 9. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 5. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 5. 11. 2020 uhrazena, žalovaná se ocitla v prodlení, tudíž neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč byla ode dne 6. 11. 2020 nadále úročena úrokem ve výši 19,06 % ročně s odkazem na článek 1.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle kterého byla žalovaná povinna vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané úrokové sazbě. Žalovaná přitom současně podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy dne 11. 9. 2019 převzala částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 10.000 Kč v hotovosti. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, o čemž byla žalovaná vyrozuměna prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo předloženo žalobcem spolu s příslušným podacím lístkem. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 předložené spolu s podacím lístkem.
5. Dle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
7. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na podkladě skutkového stavu zjištěného na základě účastníky předložených listinných důkazů a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že s ohledem na příslušná shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je třeba posoudit plnění, které bylo ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuto žalované dle pravidel o bezdůvodném obohacení, když zákonem stanovenou neplatnost právního jednání, jako důsledek porušení uvedené povinnosti věřitele, je v návaznosti na ustanovení § 588 občanského zákoníku třeba považovat za neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinností poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je přitom povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu z úřední povinnosti, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že povinnosti stanovené věřiteli zákonem o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy, věřitel nedostál, jestliže se poměry žalovaného v pozici spotřebitele, za situace kdy mezi smluvními stranami byla nepochybně uzavřena smlouva mající charakter smlouvy spotřebitelské, nezabýval. Věřitel přitom poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).
15. Žalobci tak byla přiznána částka ve výši 10.000 Kč odpovídající žalované poskytnutému plnění ve vztahu, ke kterému se bezdůvodně na úkor žalobce obohatila ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku s ohledem na povinnost vrátit plnění obdržené z neplatného právního důvodu. Soud tak dospěl ve vztahu k žalobcem požadované částce v uvedené výši, která byla žalované poskytnuta, k závěru, že žaloba je v daném rozsahu důvodná. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátila, ani skutečnosti tvrzené žalobcem v řízení nerozporovala, netvrdila, že by na svůj dluh čehokoliv uhradila, když zůstala v řízení zcela nečinná a na svou obranu ničeho neuvedla. Pohledávka byla postoupena na žalobce, který je tak ve věci aktivně legitimován. Vedle jistiny má žalobce právo na úhradu úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je přitom odvozena od výzvy k jeho vydání, tudíž v daném případě je třeba za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce. Oznámení bylo žalované zasláno dne 22. 2. 2021, kdy s ohledem na desetidenní lhůtu k zaplacení dlužné částky od data doručení tohoto dopisu, přísluší žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 9. 3. 2021 ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013k Sb.
16. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě zčásti vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinná dobrovolně, řádně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.