Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 45/2022-57

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 15 093,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 093,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 270,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 093,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 270,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení 15 093,84 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou dne 6. 9. 2018. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě uvedené smlouvy umožnil žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky formou revolvingu až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v ujednaných měsíčních splátkách. Celkem žalovaná tímto způsobem měla vyčerpat částku 20 510 Kč. Následně se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy na společnost právnická osoba, IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 15 093,84 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 22. 10. 2019 do zaplacení.

2. Přípisem soudu došlým dne 4. 4. 2022 žalobkyně doplnila svá shora uvedená žalobní tvrzení v tom smyslu, že žalovaná vyčerpala celkovou částku ve výši 20 510 Kč celkem pěti platbami, když 6. 9. 2018 vyčerpala 3 500 Kč, 10. 9. 2018 2 000 Kč, 11. 9. 2018 2 000 Kč, 12. 9. 2018 12 500 Kč a 24. 10. 2018 510 Kč. Na svůj dluh ze smlouvy pak celkem uhradila pouze 5 416,16 Kč, a to třemi platbami tak, že dne 10. 10. 2018 uhradila 2 573,36 Kč, 14. 12. 2018 1 842,80 Kč a 21. 10. 2019 1 000 Kč. Všechny provedené úhrady byly započteny na jistinu dluhu.

3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas předpokládal.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 6. 9. 2018 prostřednictvím komunikace na dálku soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, který činil 50 000 Kč. Mělo se jednat o neúčelový, bezhotovostní a nezajištěný úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 12,5 % měsíčně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše měla odpovídat minimálně 12,5 % z nesplacené částky včetně úroku a poplatku za čerpání, případně 1 000 Kč podle toho, která z těchto částek bude vyšší. Splátky byly splatné vždy k 30. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 6. 10. 2018, jejich celkový počet závisel na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši.

6. Ze sdělení právnická osoba ze dne 29. 4. 2022, které si soud vyžádal, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem bankovního účtu č. bankovní účet.

7. Z žalobkyní předložených potvrzení o provedených platbách bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyplatil ve prospěch bankovního účtu žalované uvedeného v předchozím odstavci dne 6. 9. 2018 částku 3 500 Kč, 10. 9. 2018 částku 2 000 Kč, 11. 9. 2018 částku 2 000 Kč, 12. 9. 2018 částku 12 500 Kč a 24. 10. 2018 částku 510 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností právnická osoba, IČO, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy společnosti právnická osoba

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností právnická osoba a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka ze shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

10. Z dopisu z 18. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že nabyla pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy, a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 17 820,48 Kč ve lhůtě 7 dnů.

11. Z předžalobní výzvy z 18. 8. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku dne 19. 8. 2021 odeslána žalované, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě deseti dnů od odeslání výzvy a upozornila ji na to, že pokud dluh nebude uhrazen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

12. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv podstatné pro rozhodnutí ve věci.

13. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 6. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně umožnil žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky formou revolvingu. Žalovaná takto celkem vyčerpala 20 510 Kč, přičemž peněžní prostředky jí vždy byly zaslány bezhotovostně na její bankovní účet. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a současně zaplatí sjednaný úrok a poplatek za čerpání úvěru, to vše formou sjednaných splátek. Pohledávka vzniklá z titulu předmětné úvěrové smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena společnosti právnická osoba a následně došlo k jejímu dalšímu postoupení na žalobkyni. O těchto skutečnostech byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy předžalobní výzvou z 18. 8. 2021.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“.), ve spojení s příslušnými ustanoveními , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávky, na jejichž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. Z předložených důkazů má soud navíc za prokázané, že žalované bylo formou revolvingu poskytnuto celkem 20 510 Kč, což znamená, že právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil a bylo na žalované, aby i ona dostála svým smluvním povinnostem.

18. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy uhradila pouze 5 416,16 Kč. Bylo přitom na ní, aby v případě, že uhradila více, takovou skutečnost soudu nejen tvrdila, ale zejména prokázala. Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soud tedy vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně o výši provedených úhrad je pravdivé. Žalobkyně se domáhala toliko zaplacení zbývající dlužné jistiny po odečtení úhrad žalované, tj. částky 15 093,84 Kč. Vzhledem k tomu, že žalované dle smlouvy i dle shora citovaného § 2395 o. z. nepochybně vznikla povinnost vrátit celou poskytnutou jistinu úvěru a doposud tak zjevně neučinila, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná bez ohledu na to, zda lze považovat za platně sjednanou výši úroku, potažmo poplatku za čerpání úvěru. Proto se soud touto otázkou blíže nezabýval, podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 15 093,84 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

19. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a podle jí tak vůči neúspěšné žalované svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobkyně ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby učiněné ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby, kdy za každý z těchto úkonů náleží odměna ve výši 300 Kč podle bodu 2 AT, a dále za jeden úkon právní služby ve smyslu AT (jednoduchá výzva k plnění), za který dle citovaného ustanovení náleží odměna v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle AT a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 220,50 Kč podle ). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 270,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

20. Pro úplnost soud dodává, že nepřehlédl, že si žalobkyně v podané žalobě nárokovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 205,20 Kč, přičemž zjevně vycházela z toho, že jejímu zástupci náleží mimosmluvní odměna advokáta vypočtená dle § 7 bodu 5 AT. Soud tento názor nesdílí, a to z toho důvodu, že žalobkyně svůj nárok v tomto řízení uplatnila žalobou podanou na ustáleném vzoru, který opakovaně uplatňuje i v jiných skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z jeho úřední činnosti. Jako příklad lze uvést žalobu vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. , kterou byl rovněž vymáhán nárok ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené právním předchůdcem žalobkyně. Zmíněná žaloba je po obsahové a stylistické stránce prakticky totožná se žalobou podanou v této věci, liší se pouze v jednotlivostech týkajících se identifikace žalovaného nároku. Obě žaloby také vyhotovoval totožný právní zástupce – anonymizováno příjmení. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení uplatněný nárok nepřesahuje 50 000 Kč, soud má za to, že výše mimosmluvní odměny zástupce žalobkyně jednoznačně vychází nikoliv z § 7 AT, nýbrž z § 14b AT. Soud dále přiznal žalobkyni mimosmluvní odměnu advokáta za jí předloženou předžalobní výzvu pouze v poloviční výši podle § 11 odst. 2 AT, neboť zmíněná výzva podle jeho názoru neobsahuje skutkový a zejména právní rozbor věci v takové míře, aby mohla být posouzena jako úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. d) AT a mohla tedy za ní být přiznána mimosmluvní odměna v nekrácené výši.

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.