Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 196/2021-48
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 8 840,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 430 Kč, dále úrok z prodlení z částky 7 430 Kč za dobu datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 410,28 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 976,10 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 717,06 Kč,
zákonného úroku z prodlení z částky 8 840,28 Kč za dobu od datum do datum ve výši 8,05 % ročně,
zákonného úroku z prodlení z částky 1 410,28 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně,
úroku 28 % ročně z částky 8 840,28 Kč za dobu od datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 430 Kč, dále úrok z prodlení z částky 7 430 Kč za dobu [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 410,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 976,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 717,06 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 840,28 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 1 410,28 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úroku 28 % ročně z částky 8 840,28 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).
2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 8 840,28 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, a že právní předchůdce žalobce - společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce a žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 8 807 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 724 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 620 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 463 Kč. Celkovou částku odpovídající poskytnuté zápůjčce a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, poslední byla stanovena na datum. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 2 570 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Dle vyčíslení právního předchůdce žalobce ke dni datum činila dlužná jistina 9 281,01 Kč a dlužný poplatek 7 955,99 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobce po žalovaném požaduje toliko dlužnou jistinu ve výši 8 840,28 Kč, kapitalizované úroky ve výši 717,06 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny 8 840,28 Kč od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 976,10 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny 8 840,28 Kč od datum do datum, dále zaplacení úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 840,28 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 840,28 Kč od datum do zaplacení.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 10 000 Kč, částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy. Částka byla poskytnuta na základě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem 8 807 Kč sestávajícím se dle smlouvy z úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 724 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 620 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 463 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, první splátka měla být zaplacena 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Zákaznickou kartou bylo prokázáno, že datum žalovaný vyplnil tuto listinu, na které je uvedeno, že žádá o výši zápůjčky ve výši 60 000 Kč s týdenní splatností, druh bydlení uvedl nájemní, rodinný stav svobodný, zaměstnání uvedl svářeč u spol. právnická osoba, čistý příjem uvedl ve výši 37 000 Kč, interní splátky uvedl ve výši 4 000 Kč a odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 25 000 Kč. Jako dokumenty předložené k zákaznické kartě jsou uvedeny Pracovní smlouva s poznámkou„ neomezená“, potvrzení o příjmu a 3 výplatní pásky. Z pracovní smlouvy ze dne datum je patrno, že žalovaný sjednal se právnická osoba s. r.o., sídlem adresa, IČO (dále jako„ anonymizována dvě slova“), dohodu, na základě které se pro spol. anonymizováno zavázal odvádět práci jako svářeč, zámečník, nástup do práce byl sjednán na den datum, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců, pracovní doba měla činit 37,5 hodin týdně, za odvedenou práci měl žalovaný dostávat mzdu dle mzdového výměru. Ze mzdového výměru ze dne datum je patrno, že spol. anonymizováno žalovanému toho dne vystavila mzdový výměr se mzdou uvedenou ve výši 8,80 EUR/hod, mzdový výměr toho dne žalovaný převzal. Z vyúčtování mzdy za období 9/ 2016 je patrno, že spol. anonymizováno vyúčtovala žalovanému za září 2016 hrubou mzdu ve výši 3 230 Kč, čistý příjem ve výši 2 214 Kč, srážku na ubytování ve výši 1 053 Kč a částku k výplatě ve výši 1 161 Kč, rukou dopsaná poznámka na listině uvádí odečet 252 – 100 = 152 EUR. Z vyúčtování mzdy za období 10/ 2016 je patrno, že spol. anonymizováno vyúčtovala žalovanému za říjen 2016 hrubou mzdu ve výši 16 707 Kč, čistý příjem ve výši 13 579 Kč, srážku na ubytování ve výši 4 914 Kč a částku k výplatě ve výši 6 665 Kč, rukou dopsaná poznámka na listině uvádí částku 882 EUR. Z vyúčtování mzdy za období 11/ 2016 je patrno, že spol. anonymizováno vyúčtovala žalovanému za listopad 2016 hrubou mzdu ve výši 23 158 Kč, čistý příjem ve výši 18 014 Kč, srážku na ubytování ve výši 5 346 Kč a částku k výplatě ve výši 12 668 Kč, rukou dopsaná poznámka na listině uvádí výpočet 585+ číslo 863 EUR s nečitelnou poznámkou u položek 585 a 378. Z přehledu plateb je patrno, že žalovaný dne datum čerpal od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč, dne datum uhradil částku 314 Kč, datum uhradil částku 628 Kč, datum uhradil částku 628 Kč, datum uhradil částku 1 000 Kč, celkem žalovaný uhradil 2 570 Kč právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z datum podaným k poštovní přepravě dne datum oznámila společnost právnická osoba žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Předžalobní výzvou se dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba.
4. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr (zápůjčku), a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů. Soud shledává smlouvu o zápůjčce neplatnou pro rozpor se zákonem, a to konkrétně § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl významně odlišné příjmy od těch, které skutečně doložil. Z výše uvedeného skutkového stavu plyne, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce příjem žalovaného za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy činil průměrně k výplatě 6 831,30 Kč resp. 11 269 Kč čistého, což zjevně není 37 000 Kč, jak bylo uvedeno v zákaznické kartě. V zákaznické kartě uvedeného příjmu by žalovaný nedosáhl ani tehdy, pokud bychom zohlednili pouze příjem za říjen a listopad 2016, tedy měsíce, po které byl žalovaný zaměstnán po celé jejich trvání. V takovém případě by průměrná mzda k výplatě činila 9 666,50 Kč, resp. 15 796,5 Kč čistého. Další okolností svědčící o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného je fakt, že mzda dle jím předloženého mzdového výměru zjevně neodpovídá skutečně vyplacené mzdě, když při odpracování celé pracovní doby v měsíci (150 hodin) by žalovanému měla náležet mzda 1 320 € (cirka 35 600 Kč) což neodpovídá předloženým mzdovým výměrům, ani na nich poznámkou uvedeným eurovým částkám. Stejně tak žalovaný uvedl v žádosti o zápůjčku nájemní bydlení a ze mzdových výpisů plyne, že mu byly náklady na ubytování strhávány z výplaty, tedy mu ubytování zřejmě zajišťoval zaměstnavatel a není zřejmý vztah mezi tímto ubytováním a nájemním bydlením a tedy ani celkové náklady žalovaného na bydlení, když soud zde upozorňuje, že skutečně doložený průměrný měsíční příjem žalovaného byl ve výši 6 831,30 Kč resp. 11 269 Kč čistého. Údaje doložené žalovaným stran jeho příjmů pak soud považuje za zcela nevěrohodné a nemá tak ani valného významu zabývat se jejich kontrastem s žalovaným tvrzenými výdaji, o nichž lze též pochybovat. Nicméně v krátkosti soud uvádí, že žalovaný tvrdil své měsíční výdaje ve výši 29 000 Kč (25 000 + 4 000) a prokázal příjmy, při zohlednění byť jen nejvýdělečnějšího měsíce ve výši 18 014 Kč (čistý příjem) resp. ve výši 12 668 Kč (k výplatě) – listopad 2016. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce řádně neověřil úvěruschopnost žalovaného, když se nezabýval rozpory v jím tvrzených a prokázaných příjmech a dle toho pak zjištěným nepoměrem mezi příjmy žalovaného, které nepostačovaly k úhradě jím tvrzených výdajů. Soud tedy nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení na základě neplatné smlouvy. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný na ni uhradil 2 570 Kč. Tato pohledávka pak byla postoupena žalobci. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván až oznámením o postoupení pohledávky. Oznámení pohledávky bylo žalovanému zasláno datum, doručeno mu dle § 573 o. z. bylo datum a byla mu poskytnuta lhůta k plnění v délce 10 dnů, která uplynula datum a ode dne datum se tedy žalovaný nachází v prodlení se zaplacením částky ve výši 7 430 Kč. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7 430 Kč (10 000 – 2 570) s úroky z prodlení z částky 7 430 Kč za dobu od datum do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně nepřevyšující zákonnou výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když při zohlednění i požadovaných úroků a úroků z prodlení byl ve věci převážně úspěšný žalovaný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.
12. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.