Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 42/2022-30

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 14 398,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 398,13 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 12 910 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 910 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do žalobkyní požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 398,13 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 12 910 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 910 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do žalobkyní požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 14 398,13 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru. Na jejím podkladě žalobkyně měla poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč. Žalovaný však porušil sjednané smluvní podmínky, když povolený úvěrový limit přečerpal a nápravu nezjednal ani k výzvě žalobkyně. Ta proto jednorázově zesplatnila celý dluh žalovaného z předmětné smlouvy a vyzvala jej k jeho úhradě, k níž však doposud nedošlo. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 12 910 Kč, smluvního úroku ve výši 719,30 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 768,83 Kč Vedle zmíněných částek žalobkyně požadovala rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, a to za vypracování žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, soud proto souhlas účastníků ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný úvěr formou kontokorentu, tj. povoleného přečerpání běžného účtu žalovaného č. bankovní účet až do výše limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky žalobkyni splatí nejpozději ve lhůtě 1 roku ode dne jejich čerpání a současně zaplatí úrok ve výši 18,90 % ročně. K úvěru nebyly sjednány žádné pravidelné splátky, žalovaný byl oprávněn jej splácet dle svého uvážení s tím, že byl povinen celý úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů splatit žalobkyni nejpozději do jednoho roku ode dne jeho čerpání. Pokud by tak učinil, byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně.

5. Dopisem z 20. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 2 663 Kč, o kterou žalovaný přečerpal povolený limit kontokorentu, a to nejpozději ve lhůtě do 31. 3. 2021. Současně žalovaného upozornila na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradí, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši 12 663 Kč a rovněž vypoví úvěrovou smlouvu k datu 1. 4. 2021.

6. Z dopisu z 3. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla svou pohledávku na vrácení úvěru na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, a to k datu 2. 4. 2021. K tomuto datu činil dluh žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy na jistině 12 910 Kč a na smluvním úroku 212,67 Kč. Žalovaný byl v dopise vyzván k jeho neprodlené úhradě.

7. Z předžalobní výzvy z 23. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, který v mezidobí narostl na 14 240,68 Kč, a to ve lhůtě do 8. 12. 2021. Současně žalovaného upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.

8. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že dluh žalovaného z této smlouvy k datu 30. 11. 2021 činil na jistině 12 910 Kč, na úroku 719,30 Kč a na úroku z prodlení 768,83 Kč.

9. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi žalobkyní a žalovaný byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž podkladě žalobkyně umožnila žalovanému na jeho účtu čerpat peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky spolu s úrokem, jehož výše činila 18,90 % ročně, splatit žalobkyni vždy nejpozději do jednoho roku ode dne jejich čerpání s tím, že v takovém případě mohl úvěr čerpat opakovaně. Žalovaný však přečerpal povolený limit o částku 2 663 Kč. Žalobkyně jej proto dopisem z 20. 2. 2021 písemně vyzvala k úhradě zmíněné částky a upozornila jej na to, že pokud dluh neuhradí ve lhůtě do 31. 3. 2021, bude po něm vymáhána celá dlužná částky vzniklá z titulu předmětného úvěru. Dopisem z 3. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 12 910 Kč a dlužného smluvního úroku ve výši 212,67 Kč. Následně jej žalobkyně vyzvala k plnění ještě předžalobní výzvou z 23. 11. 2021. K datu 30. 11. 2021 činil dluh žalovaného celkem 14 398,13 Kč, přičemž sestával z dlužné jistiny ve výši 12 910 Kč, úroku ve výši 719,30 Kč a úroku z prodlení ve výši 768,83 Kč.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

11. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, když žalovanému umožnila čerpat peněžní prostředky formou přečerpání jeho běžného účtu. Žalovanému tím dle shora citovaného ustanovení i dle smlouvy vznikla povinnost nejen tyto prostředky vrátit, ale rovněž zaplatit sjednaný úrok ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že přečerpal povolený limit úvěru a že k datu 30. 11. 2021 dlužil žalované na jistině 12 910 Kč a na smluvním úroku 719,30 Kč. Bylo přitom na něm, aby v případě, že dodržoval sjednané smluvní podmínky a svůj dluh ze smlouvy řádně splácel, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic takového se ovšem nestalo, žalovaný zůstal v řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni skutečně dluží v žalobě uvedené částky. Vedle dlužné jistiny úvěru ve výši 12 910 Kč a smluvního úroku kapitalizovaného k datu 30. 11. 2021 má přitom žalobkyně i nadále právo na běžící smluvní úrok z úvěru, neboť tento je žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků povinen platit až do jejich úplného vrácení (§ 2399 odst. 2 věty druhá o. z.). Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný, stíhá žalovaného podle § 1970 o. z. rovněž povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 12 910 Kč, a to ode dne vzniku prodlení až do zaplacení dluhu. Žalobkyni proto svědčí rovněž nárok na jí požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení k datu 30. 11. 2021 ve výši 768,83 Kč a dále na požadovaný běžící úrok z prodlení z dlužné jistiny od 1. 12. 2021 do zaplacení. Pokud jde o nárokovaný běžící smluvní úrok, jeho požadovaná výše je zcela v souladu s  ZSÚ. Výše úroku z prodlení, k jehož úhradě je žalovaný povinen, se přitom řídí

13. Ze shora popsaných důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 398,13 Kč, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení. Žalobu pak byl nucen zamítnout pouze co do částky 300 Kč, kterou si žalobkyně zjevně účtovala z titulu náhrady nákladů řízení, nicméně ji, zřejmě omylem, označila jako předmět řízení (náklady spojené s uplatněním pohledávky). Tento nárok tedy soud zohlednil v rámci rozhodnutí o nákladech řízení (viz další odstavec).

14. Žaloba sice byla zčásti zamítnuta co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, tento procesní neúspěch žalobkyně se však týkal pouze zcela nepatrné části předmětu řízení. Podle proto soud žalobkyni přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a jedna paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč podle ve spojení s  a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 100 Kč.

15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.