Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 353/2021-68

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 26 430,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 781,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 781,01 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 649,52 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 1. 6. 2020 do 14. 9. 2020 ve výši 2 903,09 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do 30. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 644,52 Kč od

31. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 1,75 % ročně z částky 8 781,01 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 781,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 781,01 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 649,52 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 1. 6. 2020 do 14. 9. 2020 ve výši 2 903,09 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do 30. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 644,52 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 1,75 % ročně z částky 8 781,01 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 26 430,53 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 17. 4. 2018 se společností právnická osoba, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec do 26 000 Kč, který žalovaný měl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena sazbou 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami alespoň v minimální výši. Žalovaný porušil své povinnosti, když předmětný úvěr řádně nesplácel. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dopisem ze dne 31. 5. 2020 úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 25 425,53 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 903,09 Kč, z poplatků ve výši 1 005 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2020 postoupena na právnická osoba a.s., která posléze pohledávku postoupila smlouvou ze dne 20. 9. 2020 na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby. Od 17. 4. 2018 byla žalovanému poskytnuta částka 81 029,01 Kč a žalovaný uhradil celkem částku 72 248 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty STYLE číslo soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem do výše 26 000 Kč. V žádosti rovněž uvedl, že je zaměstnán u„ příjmení příjmení - JAVAB“ a jeho příjmy činí 13 000 Kč a jeho výdaje činí 1 700 Kč. Žádost byla ze strany banky akceptována. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný současně přistoupil k pojištění KOMFORT. Při předání žádosti byla pracovníkem banky ověřena totožnost žalovaného podle jeho dokladů. Součástí smlouvy jsou rovněž obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a všeobecné obchodní podmínky.

4. Z protokolu o převzetí kreditní karty soud zjistil, že žalovaný dne 17. 4. 2018 převzal kreditní kartu podle výše uvedené smlouvy. Totožnost žalovaného byla ověřena kurýrem. Žalobkyně rovněž předložila kopie potvrzení o přechodném pobytu na území, který byl vydán na jméno žalovaného. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaný tento dokument podepsal. Z čestného prohlášení o údajích klienta soud zjistil, že dokument obsahuje údaje o žalovaném a že je podepsán žalovaným. Z potvrzení průkazu totožnosti kurýrem soud zjistil, že k ověření totožnosti žalovaného byl použit jeho pas. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru prostřednictvím kreditní karty.

5. Z dopisu ze dne 2. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 29 333,62 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 1. 2021 a seznamu odeslaných výzev soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 36 194,25 Kč s příslušenstvím.

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018 a dílčí smlouvy ze dne 20. 9. 2020 a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na právnická osoba, a.s. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2020 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 30. 9. 2021 a přehledu podacích čísel soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na právnická osoba, a.s. Z potvrzení úplaty ze dne 6. 11. 2020 soud zjistil, že úplata za postoupení pohledávek byla právnická osoba, a.s. zaplacena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2021 a přehledu podacích čísel soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a vydání kreditní karty. Na základě smlouvy vydala žalovanému kreditní kartu, prostřednictvím které mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 26 000 Kč. Vyčerpaná částka byla úročena sazbou 23,99 % ročně. Žalovaný kreditní kartu převzal, což potvrdil podpisem protokolu o převzetí. Žalovaný za dobu trvání úvěru vyčerpal částku 81 029,01 Kč a zaplatit celkem částku 72 248 Kč. Pohledávka byla nejprve postoupena na přechodného věřitele a poté na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě jeho tvrzení uvedených v návrhu na vydání platební karty.

8. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovaném poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně (resp. přechodný věřitel) platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 81 029,01 Kč. Žalovaný za trvání úvěru průběžně uhradil 72 248 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu.

15. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 8 781,01 Kč (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou k úhradě podanou k poštovní přepravě dne 26. 1. 2021 s požadavkem okamžité úhrady. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve 29. 1. 2021 (podle o. z.) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 30. 1. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 8 781,01 Kč až od 31. 1. 2021 do zaplacení. V souladu s ustanovením soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: uhrazené jistiny a poplatků ve výši 17 649,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 903,09 Kč, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 25 425,53 Kč od 15. 9. 2020 do 30. 1. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 16 644,52 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 1,75 % ročně z částky 8 781,01 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, a proto by částečná náhrada nákladů náležela žalovanému. Jelikož ale žalovanému žádné náklady nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.