Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 52/2022-40

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a co do částky ve výši částka a úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do částky ve výši [částka] a úroku ve výši [číslo] p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši [číslo] p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši [číslo] p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši [číslo] p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o úvěru dne datum, na základě které jí byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši částka, a to dne datum. Žalovaná se touto smlouvou zavázala zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši úrokové sazby číslo ročně v číslo měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem měsíc rok dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na e-mailovou adresu a do osobní schránky žalované v klientské zóně. Schopnost žalované splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z databází a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru požádala žalovaná o odklad splátek číslo. Žádosti bylo vyhověno a splátkový kalendář byl upraven. Do data zesplatnění uhradila žalovaná celkem částka. V důsledku prodlení žalované se splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.3 smlouvy, neboť pokud se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65ti dnů, dochází bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky číslo splatné dne datum). K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši částka byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny má žalobce právo na úroky z prodlení v zákonné výši do zaplacení. Dle bodu 6.5 Smlouvy, jestliže žalovaná nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši číslo z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne datum do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu v sazbě číslo z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od datum, a to k datu vyhotovení žaloby, což je smluvní pokuta ve výši částka. Sjednané úroky z úvěru jsou ve výši číslo ročně a uplatňují se z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši číslo p. a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Dále se požaduje k úhradě částka částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Náklady řízení byly účtovány.

2. Soud rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem datum. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle , 3 a rozhodl bez přítomnosti účastníků.

3. Žalobce soudu předložil Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru, podepsaný žalovanou dne datum a schválený žalobcem. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měla žalovaná splatit, je částka. Tuto se zavázala splácet včetně zápůjční úrokové sazby číslo ročně v číslo měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem měsíc rok dle splátkového kalendáře, který byl předložen, včetně jeho úprav. Smlouva o úvěru byla uzavřena dle § 2395 o. z. Dále byla předložena Informace pro klienta, Předsmluvní formulář, karta klienta, doklad o vyplacení úvěru – částky částka dnem datum, výzva k zaplacení ze dne datum, datum, Oznámení o zesplatnění ze dne datum a předžalobní výzva ze dne datum. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná dle uzavřené smlouvy od žalobce obdržela částku částka. Před zesplatněním uhradila věřiteli částku částka a po zesplatnění částku částka. Protože ani po výzvách žalovaná dluh nevyrovnala, proto se žalobce obrátil na soudní řízení a požadoval nároky, které jsou specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění.

4. Podle § 580 odst. 1o.z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu o úvěru mezi žalobcem a žalovanou dne 11. 12. 2019 a schválenou žalobcem, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a čl. A) Smlouvy. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě - jak zřejmé, žalovaná s textem smlouvy vyslovuje souhlas, ale samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu. V tom případě se od poskytovatele úvěru očekává přiměřenost a poctivost ujednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá i jeho ekonomickému riziku. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalované, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované zaplacení celkové částky částka, což je téměř násobek částky, než která byla žalované půjčena. Žalovaná již uhradila žalobci celkem částku částka. Ze smlouvy nevyplývá, proč byla návratnost půjčky takto určena a proč právě v této výši a s touto lhůtou splatnosti. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 43,21% ročně byl stanoven jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy) a zcela jasně neadekvátně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalované, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením řady povinností klienta a navazujících sankcí, které se tak stávají nepřehlednými jako celá koncepce smlouvy. Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, a proto soud považuje celou Smlouvu o úvěru za neplatné právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách. Smlouva musí být pro žalovanou jako celek ne zcela nesrozumitelným právním jednáním. Věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být vrácena. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka, což nerozporovala a kterou žalobci zcela nevrátila. Protože již zaplatila částka, k vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka částka - částka částka = částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, když splatnost dlužné částky nastala dle předžalobní výzvy dne datum. Ode dne následujícího data je tedy žalovaná v prodlení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, což je Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle Ve zbývající části úroků z prodlení, dále co do úhrady smluvní pokuty ve výši částka a obchodního úroku ve výši číslo ročně, jak specifikováno ve výroku ad II, na který se tímto odkazuje, byla proto žaloba zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat plnění týkajícího se jiných úroků či poplatků, smluvních pokut, než faktického plnění a úroků zákonných.

5. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla v převažující míře úspěch žalovaná, ale protože jí žádné náklady s tímto řízením nevznikly, soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

6. Soud uložil žalobci zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek, který činí dle pol. 1 odst. 1 b) přílohy k z. č. částku částka, jenž dosud nebyl uhrazen. Splatnost byla určena 3 dny od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.