Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 92/2022-56
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení Ph.D.,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale ulice a číslo, obec,
o zaplacení 11 215 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 23.10.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 515 Kč, úroku z prodlení z částky 11 215 Kč za dobu od 1.8.2021 do 22.10.2021 a úroku z prodlení z částky 7 515 Kč za dobu 23.10.2021 až do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 23.10.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 7 515 Kč, úroku z prodlení z částky 11 215 Kč za dobu od 1.8.2021 do 22.10.2021 a úroku z prodlení z částky 7 515 Kč za dobu 23.10.2021 až do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 215 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 1.8.2021 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 26.1.2021 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo v níž si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného tomuto poskytne peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo občanského průkazu. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši celkem 11 300 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimální však 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 a 5.2 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy 2 260 Kč a dále, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 4 892 Kč. Dále bylo ujednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení, takto žalobce nárokuje celkem 363 Kč. Žalobce ke dni podání žaloby eviduje úhradu žalovaného pouze ve výši 7 600 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1.8.2021 v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 11 215 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, ani poté však ničeho neuhradil.
2. Žalobce v rámci své omluvy z jednání zevrubně zopakoval žalobní tvrzení, upozornil, že dle občanského zákoníku je smlouvy uzavřené prostřednictvím elektronických prostředků distančně považovat za uzavřené písemně. Smlouva byla řádně elektronicky podepsána tím, že žalovaný použil unikátních přihlašovacích údajů a následně odkliknutím odsouhlasil obsah uzavřené smlouvy.
3. Z jednání soudu se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. bankovní účet vyplynulo, že dne na bankovní účet shora uvedeného čísla označený jménem a příjmením žalovaného odeslal od ledna do dubna 2021 celkem 11 300 Kč a od žalovaného následně obdržel 7 600 Kč. Dále žalobce předložil smlouvu o revolvingovém úvěru číslo kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce jako úvěrující a žalovaný jako klient. Smlouva není ze strany žalovaného ve své listinné podobě podepsána. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícím o jejím odeslání dne 18.10.2021. Z osmi listin označených jako výpis z revolvingového úvěru vyhotovených žalobcem vyplynulo, že dluh z předmětného úvěru má ke dni 10.9.2021 činit 11 215 Kč. Dále žalobce předložil kopii občanského průkazu žalovaného. Z mandátní smlouvy ze dne 29.5.2013 soud neučinil žádná skutková zjištění, když tato byla uzavřena mezi žalobcem (tehdy jako právnická osoba) a třetí osobou ohledně vymáhání pohledávek a není zřejmé, jaký má vztah k předmětu řízení.
5. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný obdržel od žalobce 11 300 Kč, žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného včetně kopie jeho občanského průkazu. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný žalobci v dané souvislosti uhradil celkem 7 600 Kč.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V daném případě mohla být smlouva o úvěru s odkazem na § 2395 občanského zákoníku či obecná ustanovení tohoto právního předpisu uzavřena i ústně a dalšími méně formálními prostředky, když dle žalobce se tak stalo vyplněním formuláře prostřednictvím komunikace na dálku a tedy uzavřením smlouvy písemně. Pokud se však žalobce, a lze to po něm vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o podnikající právnickou osobu, jež je právně zastoupena, spravedlivě požadovat, domáhá nároku z takového právního vztahu vzniklého, musí být připravena na jistou problematičnost prokázání svých tvrzení při soudním řízení. I při naprosté pasivitě žalovaného, soud může v dané důkazní situaci uzavřít pouze tu základní skutečnost, že žalobce žalovanému zaslal 11 300 Kč, ať již z jakéhokoliv právního titulu. Z provedeného dokazování nevyplývá, a žalobce se výzvy k jeho doplnění svou neúčastí při jednání soudu vzdal, že by si účastníci řízení sjednali splatnost půjčky či konkrétní výši úroku či poplatku za její poskytnutí, resp. smluvní pokutu. Z žádného důkazu není zřejmé, že by žalovaný vyslovil souhlas s konkrétním zněním smlouvy o úvěru včetně jejích obecných ustanovení.
8. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobce prokázal uzavření dané smlouvy, tuto by bylo třeba stejně shledat neplatnou, neboť žalobce nijak netvrdil a tím méně pak tedy prokázal, že by se jakkoliv zabýval schopností žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Je pravdou, že zákon o SP v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o SP, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku).
9. Pokud tedy v daném řízení pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalovanému 11 300 Kč a nebyl prokázán právní titul k takovému jednání, resp. tento by bylo třeba shledat neplatným, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce uvedl, že žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil 7 600 Kč, obohacení žalovaného tedy spočívá v rozdílu v obou částkách ve výši 3 700 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný tedy byl povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). První doloženou výzvou žalobce je pak upomínka odeslaná žalovanému dne 18.10.2021. Tuto je třeba dle § 573 občanského zákoníku považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 21.10.2021. Jelikož v tento den žalovaný bezodkladně neplnil, neučinil tak tedy řádně a včas a je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku) v zákonné výši. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud, jak je shora uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.