Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 297/2021-59
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 12 340 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 27. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 4 340 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 305,19 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od
31. 3. 2022 do 26. 3. 2022, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 667,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 27. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 4 340 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 305,19 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 31. 3. 2022 do 26. 3. 2022, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 667,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 340 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo, (dále jen„ Smlouva“), uzavřené se žalovaným dne 14. 9. 2020. Úvěr ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč měl být žalovaným zaplacen nejpozději dne 12. 10. 2020. Žalovaný ve stanovené lhůtě žalobkyni úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatil, proto žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 352 Kč (dle čl. IX. 1. ve výši 0,1 % denně z 8 000 Kč od 13. 10. 2020 do 30. 3. 2021). Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
2. K výzvě soudu ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit před uzavřením Smlouvy žalobkyně v podání ze dne 15. 12. 2021 uvedla, že ji posuzovala výpisem z účtu žalovaného č. bankovní účet za období 5,6, číslo, neuvedla však žádná konkrétní zjištění ohledně žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že opatřila výpis z databáze EUCB a CRIF, z nichž vyplývá, že žalovaný neměl úvěry po splatnosti.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud nařídil jednání na 12. 4. 2022. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodnul věc v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
6. Ze Smlouvy ze dne 14.9.2020 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal, že žalobkyni tyto prostředky splatí spolu s poplatkem ve výši 2 988 Kč nejpozději dne 12. 10. 2020.
7. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1.5.2020 do 31.5.2020, od 1.6.2020 do 30.6.2020, od 1.7.2020 do 31.7.2020 bylo zjištěno, že na účtu žalovaného probíhaly v tomto období platební transakce blíže nespecifikované.
8. Z potvrzení právnická osoba o provedené odchozí platbě soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 14. 9. 2020 provedena platba ve výši 8 000 Kč.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dlužných závazků v celkové výši 17 144,47 Kč.
10. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne
14. 9. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které téhož dne poskytla převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal, že žalobkyni tyto prostředky vrátí spolu s poplatkem ve výši 2 988 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně neuhradil.
11. Žalobkyně ve svém podání ze dne 15. 12. 2021 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala výpisem z účtu žalovaného č. bankovní účet za období 5,6, číslo a že z výpisu z databáze EUCB, CRIF vyplývá, že žalovaný neměl úvěry po splatnosti. Žalobkyně však neuvedla, a to ani přes výzvu soudu, žádná skutková zjištění ohledně majetkových poměrů žalovaného a z předložených důkazů nelze dovodit žádná zjištění. Nelze blíže identifikovat jednotlivé platební transakce žalovaného (např. příjmy ze zaměstnání, výdaje na bydlení, apod.).
12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do
23. 4. 2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jak konkrétně posuzovala schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle
§ 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
21. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
22. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č. j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21). Poskytovatel úvěru má povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí spočívající v tom, že je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci, kdy žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnila požadavek zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.
23. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč.
24. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 27. 3. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena dne 25.3.2020. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se další následující den, tj. 27. 3. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, a ve zbývající části pro neunesení břemene tvrzení i důkazní žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 667,94 Kč, přičemž tato částka představuje 29,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 340 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
27. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.