Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 26/2022-29
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 265 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro částku ve výši 765 Kč a pro částku ve výši 150 Kč částečně zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25% a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 172,91 Kč a částku ve výši 472 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 042 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, ulice a číslo, obec do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro částku ve výši 765 Kč a pro částku ve výši 150 Kč částečně zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 172,91 Kč a částku ve výši 472 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 042 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.
Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jeseníku dne datum je zaplacení částky 5 265 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru žalovaného s právním předchůdcem žalobce právnická osoba ze dne datum.
Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, jednání dne datum bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
V průběhu řízení vzal žalobce před zahájením jednání písemným podáním ze dne datum žalobu zpět pro částku ve výši 765 Kč a pro částku ve výši 150 Kč.
Soud s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce řízení částečně zastavil, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.
Důvodem částečného zpětvzetí byla skutečnost, že žalobce nedisponuje důkazy, kterými by prokázal, že posuzoval úvěruschopnost žalovaného.
Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru číslo, když žalovaný na jejím základě obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, a to v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, IČ: číslo. Žalovaný se zavázal právnická osoba vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím, a to v jediné splátce, když dne datum byl ke smlouvě o úvěru číslo uzavřen dodatek, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru, a to do datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Ve smlouvě byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, rovněž tak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne datum byla mezi spol. Zaplo a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, přičemž žalobce byl spol. Zaplo, co by postupitelem pohledávek, zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Žalobce požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 472 Kč. Žalovaný neuhradil na dluh ničeho, byla mu zaslána i předžalobní výzva k plnění.
Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
V souzené věci žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud přitom podotýká, že nemohl žalobci poskytnout v tomto směru poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť žalobce se k jednání nedostavil a tím se dobrodiní takového poučení zbavil. Soud tedy nemá prokázáno, že právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nemůže učinit závěr, že byla platně uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným smlouva o úvěru.
V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalovanému částku 4 500 Kč, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce, který se stal novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek, na zaplacení částky 4 500 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25% a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 172,91 Kč a částku ve výši 472 Kč, tedy včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně co do částky ve výši 915 Kč zavinil částečné zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v části žaloby úspěšný, a to co částky 4.500 Kč a 472 Kč. Žalobce má tak nárok na 70% účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 70% z částky 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400), tj. celkem 1 042 Kč přiznal, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.
O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.