Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 13/2022-79

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6.816 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 2. 10 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:

-) částky 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 7. 5. 2021 do 1. 10. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,41 Kč,

-) kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč,

-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč a

částky 816 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.000 Kč od 2. 10 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 7. 5. 2021 do 1. 10. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,41 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč,</b> <b>-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč a</b> <b>částky 816 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 12. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6.816 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl zprostředkovatel původního věřitele právnická osoba a.s., IČ: číslo žalované peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 4.000 Kč. Dále na základě stejné smlouvy o úvěru číslo na základě jejího dodatku ze dne 24. 10. 2020 byly žalované poskytnuty další 2.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na číslo účtu bankovní účet. Splatnost celkové částky 6.000 Kč byla stanovena jednorázově ke dni 21. 11. 2020. Dále žalobkyně žalobou požadovala částku 816 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením dlužné částky, a to 0,1 % denně. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Pohledávka byla dne 10. 5. 2021 postoupena na žalobkyni. Do doby postoupení nebylo žalovanou na dluhu uhrazeno ničeho.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Ve věci se konalo dne datum jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila a žalobkyně i její právní zástupce se z jednání soudu omluvili dne 25. 3. 2022. Soud proto za splnění podmínek , (dále jen „“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení a vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní (smlouva o úvěru číslo formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, potvrzení o provedené platbě, upomínka ze dne 5. 12. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 20. 12. 2020, předžalobní výzva ze dne 2. 1. 2021, výzva před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2021 a podací arch ze dne 22. 7. 2021, smlouva o postoupení pohledávek v elektronické podobě, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2021 a podací arch ze dne 14. 5. 2021, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 11. 8. 2021 a výpis z účtu ze dne 26. 10. 2020). Z těchto listinných důkazů došel soud k následujícímu skutkového a právnímu stavu ( )

Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč v hotovosti prostřednictvím zprostředkovatele právnická osoba a.s. Na základě dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 24. 10. 2020 mělo být žalované poskytnuto navýšení úvěru o 2.000 Kč a toto mělo být bezhotovostně převedeno na číslo účtu bankovní účet. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované pouze na základě žalovanou vyplněných údajů na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně, a to pouze při žádosti o navýšení úvěrového rámce na 6.000 Kč. Splatnost souhrnné částky 6.000 Kč byla stanovena jednorázově na 21. 11. 2020. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila a byla vyzvána k jeho úhradě, a to výzvou ze dne 5. 12. 2020, 20. 7. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 2. 1. 2021. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 5. 2021 a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 5. 2021.

Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Podle o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 4.000 Kč. Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 2.000 Kč na základě dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 24. 10. 2020 žalobkyně v řízení nijak neprokázala. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou , o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru v každém jednotlivém případě prokázala, když pouze údaje vyplněné na webových stránkách žalobkyně (a již nijak neověřované), nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr, zvlášť když toto bylo zkoumáno pouze při plánovaném poskytnutí částky 2.000 Kč na základě dodatku ke smlouvě o úvěru. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 4.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka).

S ohledem na skutečnost, že žalované byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši 4.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 4.000 Kč coby plnění, které žalovaná od předchůdce žalobkyně převzala, ale dosud neposkytla zpět. Jelikož žalovaná prodlévá se splněním peněžitého dluhu, vznikla jí povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je (s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení) den 2. 10. 2021, tedy den následující po doručení žaloby žalovanému (§, 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. ) (výrok I.)

S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení je částečný a v souladu se zásadou úspěchu by měla žalobkyně nárok na náhradu pouze 4 % nákladů řízení (52 % úspěch a 48 % neúspěch žalobkyně). Žalovaná v řízení neprokázala vznik jakýchkoliv nákladů řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok III.)

Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. ( )

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.