Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 13/2022-127
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 32 680,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 680,44 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 326,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 297,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 680,44 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 29 731,44 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok ve výši 25,08 % ročně z částky 29 731,44 Kč od 2. 12. 2015 do 21. 6. 2019, zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 181,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 680,44 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 326,14 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 297,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 680,44 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 29 731,44 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok ve výši 25,08 % ročně z částky 29 731,44 Kč od 2. 12. 2015 do 21. 6. 2019, zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 181,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 680,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 3. 9. 2014 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši měsíční splátky 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný se dále zavázal platit úrok ve výši 25,08 % ročně a poplatky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně dne 1. 12. 2015 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 29 731,44 Kč, poplatků ve výši 2 949 Kč, úroku z úvěru ve výši 1 297,05 Kč kapitalizovaného ke dni 1. 12. 2015, úroku z prodlení ve výši 6 326,14 Kč kapitalizovaného ke dni 21. 6. 2019, úroku z úvěru ve výši 25,08% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 731,44 Kč od 2. 12. 2015 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné částky 32 680,44 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 731,44 Kč a poplatků ve výši 2 949 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení.
2. Podáním ze dne 1. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku ve výši 25,08 % ročně z částky 29 731,44 Kč od 2. 12. 2015 do 21. 6. 2019, soud tedy řízení dle ust. 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 3. 9. 201, z dispozic ke smlouvě, z úrokového lístku, ze sazebníku poplatků a z produktových podmínek revolvingového úvěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 3. 9. 2014 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši měsíční splátky 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný se dále zavázal platit úrok ve výši 25,08 % ročně a poplatky dle sazebníku poplatků.
6. Z výpisu ke kreditní kartě a z platební historie, že žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel, když ke dni zesplatnění, tj. ke dni 1. 12. 2015 čerpal peněžní prostředky ve výši 98 403,68 Kč a uhradil částku 75 975,77 Kč.
7. Z upomínek ze dne 8. 9. 2015 a 8. 11. 2015, že žalovaný byl bankou upomínán o zaplacení dlužných splátek.
8. Z výpovědi smlouvy ze dne 1. 12. 2015, že banka dopisem ze dne 1. 12. 2015 vypověděla žalovanému smlouvu o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 33 977,49 Kč nejpozději do 12. 12. 2015.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z potvrzení o úplatě a ze seznamu postoupených pohledávek, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019.
10. Z výzvy k plnění ze dne 27. 4. 2020 a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 27. 4. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
12. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 3. 9. 2014 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši měsíční splátky 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný se dále zavázal platit úrok ve výši 25,08 % ročně a poplatky dle sazebníku poplatků. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel, když ke dni zesplatnění, tj. ke dni 1. 12. 2015 čerpal peněžní prostředky ve výši 98 403,68 Kč a uhradil částku 75 975,77 Kč. Žalovaný byl bankou upomínán o zaplacení dlužných splátek, dopisem ze dne 1. 12. 2015 banka vypověděla žalovanému smlouvu o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 33 977,49 Kč nejpozději do 12. 12. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 27. 4. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
13. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok a poplatky. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupil ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobce na úhradu úvěrové jistiny a obchodního úroku tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
19. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto jí svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující soudní poplatek ve výši 1 308 Kč, odměnu advokáta ve výši 7 260 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 2 420 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 1 713,60 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 1. 3. 2022 soud odměnu nepřiznal, neboť povinnost řádně tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti měla žalobkyně splnit již v podané žalobě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 11 181,60 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtě plnění soud rozhodoval ve výroku II. rozsudku taktéž dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.