Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 22/2022-46
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ;
právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
; zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti žalovanému:
; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 9 899,80 Kč,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 899,80 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 899,80 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1.9.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 9 899,80 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 467,50 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 899,80 Kč od 11,1, 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 732,50 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 10.7.2018 se společností právnická osoba, země (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku (webových stránek předchůdkyně žalobkyně). Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky splatit, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru. Žalovaný čerpal celkem 12 000 Kč, kterou však řádně a včas nesplácel. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 9 899,80 Kč s příslušenstvím, a to i přes výzvu.
2. Pravomocným usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 24.2.2022 č.j. 21C 22/2022-39 soud řízení zastavil co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 467,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 899,80 Kč od 11.1.2019 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 732,50 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby. Nadále žalobkyně požadovala úhradu jistiny ve výši 9 899,80 Kč.
3. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 18.4.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
6. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, a to revolvingového úvěru do limitu 50 000 Kč, nákladů spotřebitelského úvěru a úprava dalších důležitých aspektů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného.
7. Z Obchodních podmínek společnosti právnická osoba plyne úprava práv a povinností při poskytování spotřebitelských úvěrů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného.
8. Z potvrzení ze dne 10.7.2018 plyne, že právnická osoba, anonymizováno, potvrdila, že předchůdkyně žalobkyně dne 10.7.2018 ze svého účtu odeslala na účet č. bankovní účet částku 10 000 Kč. Z potvrzení ze dne 25.10.2018 plyne, že právnická osoba, anonymizováno, potvrdila, že předchůdkyně žalobkyně dne 25.10.2018 ze svého účtu odeslala na účet č. bankovní účet částku 2 000 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, IČO, postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
10. Z oznámení ze dne 6.5.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.
11. Z předžalobní výzvy ze dne 6.5.2020 plyne, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z podacího lístku plyne, že upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 15.5.2020.
12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
17. Soud má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě výše uvedených smluv o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ). Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla dne 10.7.2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši úvěrového limitu 35 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně dohodnutého úroku z úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně, z nichž však tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy neplynou. Byť žalobkyně v žalobě jako důkaz označila Smlouvu o revolvingovém úvěru, tuto však i přes výslovnou výzvu soudu ze dne 19.1.2022 nedoložila. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy.
18. Nadto soud uvádí, že z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetové aplikace předchůdkyně žalobkyně. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě by tak případná předložená smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpěla nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), byla by podle názoru soudu smlouva o revolvingovém úvěru neplatná.
19. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Potvrzení o platbě ze dne 10.7.2018 a ze dne 25.10.2018, z nichž však jednoznačně a nepochybně neplyne, že peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 2 000 Kč byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty právě žalovanému, když žalobkyně neoznačila žádný důkaz ke ztotožnění čísla účtu, na který byly peněžní prostředky odeslány (účet č. bankovní účet), s osobou žalovaného. Proto soud uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč vyplatila žalovanému, a tudíž se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně nemohl bezdůvodně obohatit. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne 12.5.2022 nevyužila svého procesní práva, které jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně existence smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008 sp. zn. 28Cdo 1537/2008). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru a o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému.
20. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, tedy co do jistiny ve výši 9 899,80 Kč, zamítl (výrok I. rozsudku).
21. Z listinných důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozhodnutí výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto soud nepřistoupil k jejich hodnocení.
22. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).