Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 31/2022-14
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
jednající v ČR: právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1.054 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.054 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.054 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky dne datum nastoupil do vlaku číslo mezi stanicemi obec a obec, tedy uzavřel přepravní smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a byl povinen zaplatit jízdné ve výši 54 Kč. Žalovaný se ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem a byl v souladu se Smluvními přepravními podmínkami pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen„ SPPO“) vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k němu ve výši 1.000 Kč, ničeho však nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dní vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dnem 14. 2. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí.
Soud má za zjištěné, že žalovaný dne datum cestoval ve směru obec vlakem číslo provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, byl kontrolován, při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a následně podepsal a převzal potvrzení o nedodržení SPPO, v němž mu bylo v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními právní předchůdkyně žalobkyně uloženo zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč a jízdné ve výši 54 Kč. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 20. 3. 2020 oznámeno postoupení vzniklé pohledávky na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne datum. Součástí téhož dopisu byla i předžalobní upomínka, v níž byly k jistině 1.054 Kč připočteny náklady spojené s právním zastoupením při uplatnění pohledávky ve výši 1.573 Kč tedy účtována celková částka 2.627 Kč.
Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi právní předchůdkyně žalobkyně neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo oprávnění požadovat po žalované jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. Shora uvedená pohledávka byla na základě smlouvy uzavřené dne datum ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) postoupena na žalobkyni. Návrh žalobkyně shledal soud za důvodný, a proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1.000 Kč.
Soud dále ve smyslu § 1970 o.z. přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.054 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/2011, o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.