Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 20/2022-22
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
(sp. zn. žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částky 7 103,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 103,54 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 959,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 223,94 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 002,86 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 223,94 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 103,54 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 959,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 223,94 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 002,86 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 223,94 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2021, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 7 103,54 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplacené zápůjčky. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 24. 1. 2017 Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků ve výši 1 789 Kč úročených sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a náklady za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 3. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které ověřila prostřednictvím předložených dokladů od žalovaného, a které byly následně zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 6. 2017 Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 29 %, a to od 21. 3. 2018 (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne 18. 12. 2020 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností ke dni 5. 1. 2021 smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný od uzavření smlouvy o zápůjčce do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 9 816 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 16 103,54 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 1 000 Kč, konkrétně dne 20. 4. 2021. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky zápůjčky ve výši 7 103,54 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 223,94 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 879,60 Kč, úroků a úroků z prodlení v částce 6 002,86 Kč a 1 959,02 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části zápůjčky do 20. 4. 2021, a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části zápůjčky ode dne 21. 4. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobce s tímto postupem vyjádřil výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání.
4. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze Smlouvy o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti číslo smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 1. 2017, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření), ze zákaznické karty ze dne 24. 1. 2017, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně kopie poštovního podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 10. 2021 včetně kopie poštovního podacího lístku.
5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Původní věřitel, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 24. 1. 2017 Smlouvu o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti číslo na jejímž základě mu poskytl zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Před uzavřením smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč (celkem tedy částku 18 917 Kč) se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátku ve výši 273 Kč spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 29 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Podle článku 18 smluvních podmínek, druhá věta platilo, že pro případ prodlení žalovaného s některou ze splátek, se prodlužuje účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Podle článku 10 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaný nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 21. 6. 2017, původní věřitel tak měl v souladu s článkem 10 smluvních podmínek možnost požadovat uhrazení zbylé nesplacené částky, která činila ke dni 5. 1. 2021 částku 16 103,54 Kč Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný byl o této skutečnosti právním předchůdcem žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval. Žalobkyně tak činí nárok na zaplacení částky 7 103,54 Kč sestávající z jistiny ve výši 5 223,94 Kč a poplatku ve výši 1 879,60 Kč spolu s příslušenstvím i přesto, že ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 16 103,54 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně v tomto řízení nepožaduje.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá o. z.).
8. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku v dohodnuté době ve splátkách spolu s poplatkem souvisejícím s poskytnutím zápůjčky ve výši 8 917 Kč představující úroky, odměnu za zpracování a doručení a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Žalovaný však svoji povinnost vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, neboť se dostal do prodlení se zaplacením částky jistiny ve výši 5 223,94 Kč a poplatku ve výši 1 879,60 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Protože je tak žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná včetně zákonných úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužné části zápůjčky podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve spojení s ustanovením § 1970 občanského zákoníku za dobu od 21. 3. 2018, (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky zápůjčky) do 20. 4. 2021 v kapitalizované výši, a dále od 21. 4. 2021 do zaplacení. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
11. Pokud se žalobkyně domáhala úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 6 002,86 Kč a dále úroku ve výši 29 % ročně počítaného z dlužné jistiny od dne 21. 3. 2018 do zaplacení, neshledal soud tento žalobkyní uplatněný nárok za oprávněný, neboť smluvní úrok ve výši 29 % ročně nebyl takto účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na ujednání ve smlouvě (viz strana 2 smlouvy), z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky nevyplývá. Naopak ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 1 789 Kč, a to jakožto součást poplatku ve výši 8 917 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně. Dle článku 18 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek měla být účinnost smlouvy prodloužena do doby zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který poskytnutou zápůjčku ve sjednaných splátkách řádně a včas nesplatil. Nicméně v případě tohoto prodloužení smlouvy o zápůjčce výslovně žalobkyni právo na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 29 % ročně a dále od 21. 4. 2021 do zaplacení nevzniklo. Jiný výklad není možný, neboť ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou. Dovozování dalšího úroku z úroku již ve smlouvě stanoveného pevnou částkou, smluvním ujednáním neodpovídá, resp. nelze oprávněně očekávat, že by běžný spotřebitel při vynaložení nezbytné míry opatrnosti tímto způsobem smlouvě porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost k placení úroku nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně splněno není. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
12. Výrok III. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci převážný úspěch (soud zamítl pouze část požadovaného příslušenství pohledávky, nikoliv žalovaný nárok či jeho část). Žalobkyni proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 1 489 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a náhrada hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky), obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.; ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).