Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 1/2022-25
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 3.966 Kč s příslušenstvím – příspěvek za nepojištěné vozidlo
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.966 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.966 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 29. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.966 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.966 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 29. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 3. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3.966 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Jako důvod žaloby žalobce uvádí, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla, registrační značka, neměl v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) od 11. 6. 2020 do 27. 8. 2020 sjednané pojištění odpovědnosti, a tudíž žalobci vznikl nárok na příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 3.666 Kč a náklady mimosoudního uplatnění práva ve výši 300 Kč; na dlužné částce – ani přes výzvu žalobce- žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce i žalovaný se – k výzvě soudu ze dne 7. 1. 2022 – nevyjádřili, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový závěr.
4. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka. Žalovaný v období od 11. 6. 2020 do 27. 8. 2020 (po dobu celkem 78 dnů) neměl uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 14. 10. 2020, doručenou žalovanému dne 29. 10. 2020, k zaplacení příspěvku ve výši 3.966 Kč se lhůtou k plnění v délce 60 dnů od doručení výzvy. Opětovně tak žalobce učinil výzvou ze dne 5. 3. 2021. Žalovaný na výzvy nijak nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobce přípisem ze dne 7. 1. 2021 (předžalobní upomínka) vyzval žalovaného k úhradě žalované částky ve lhůtě do 15 dnů. Žalovaný ani na tuto upomínku nijak nereagoval a ničeho neuhradil.
5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl v období od 11. 6. 2020 do 27. 8. 2020 v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti. V důsledku tohoto porušení povinnosti vznikl žalobci podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona nárok na zaplacení příspěvku ve výši 3.666 Kč. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 a 5 uvedeného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy žalovaný porušoval povinnost (v tomto případě 78 dnů) a výše denní sazby u vozidla (osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3motoru) podle § 2 odst. 1 písm. g) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. k uvedenému zákonu, která činí 47 Kč; tedy součin čísel 78 a 47 (celkem 3.666). Dále žalobci vznikl nárok na náklady mimosoudního uplatnění práva podle § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Výzva žalobce ze dne 14. 10. 2020 obsahuje náležitosti podle § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný je v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení dlužné částky a že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku 3.966 Kč neuhradil, dostal se do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
7. Soud proto žalobci přiznal částku ve výši 3.966 Kč, s úrokem z prodlení (s ohledem na lhůtu k plnění 60 dnů stanovenou ve výzvě) ve výši 8,25 % ročně od 29. 12. 2020 do zaplacení.
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., když žalobě bylo vyhověno a plně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
9. Ty sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměně advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) podle § 14b, § 11 odst. 1 a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) v celkové výši 600 Kč (200 Kč za jeden úkon). Žaloba má (dle obsahu) náležitosti uvedené v § 14b, neboť jde o typový spor o bagatelní částku vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti, který žalobce (vycházeje z úřední činnosti) podává opakovaně a tyto věci jsou skutkově i právně obdobné. Dále advokátu přísluší podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada paušálních výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), s připočtením 21 % daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 189 Kč tak náklady za zastoupení advokátem činí 1.089 Kč. Soud tak přiznal žalobci k tíži žalovaného na náhradě nákladů řízení celkem 1.489 Kč.
10. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž z obsahu spisu se nepodávají skutečnosti, které by odůvodňovaly určení delší lhůty.
11. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění, neboť s ohledem na předmět řízení (částka 3.966 Kč) není proti němu odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 a § 157 odst. 4 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.