Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 473/2021-22
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 026 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 8. 7. 2019 do 21. 9. 2021 kapitalizovaným částkou 2 155,68 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 8. 7. 2019 do 21. 9. 2021 kapitalizovaným částkou 2 155,68 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 026 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 17,9% ročně. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil a žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky vůči žalovanému za splatné. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 12 026 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 931,99 Kč, úroku 17,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 501,67 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 12 026 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:
4. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 17,9% ročně. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil a žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky vůči žalovanému za splatné. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný dosud žalobkyni na svůj dluh neuhradil ničeho. Z ničeho nevyplývá, že žalobkyně před poskytnutím částky 10 000 Kč přezkoumala schopnost žalovaného splatit poskytnuté finanční prostředky.
5. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:
6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18, ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 12. 4. 2022 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.
8. V řízení pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ničeho. Částka 10 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradu dluhu dne 1. 7. 2019, doručena žalovanému byla dne 4. 7. 2019 podle § 573 o.z., dne 5. 7. 2019 měl žalovaný plnit v souladu s § 1 958 odst. 2 o.z. a ode dne 8. 7. 2019 je žalovaný v prodlení.
9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného v této věci je přibližně stejný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.