Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 473/2021-22

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 026 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 8. 7. 2019 do 21. 9. 2021 kapitalizovaným částkou 2 155,68 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 8. 7. 2019 do 21. 9. 2021 kapitalizovaným částkou 2 155,68 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 026 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 17,9% ročně. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil a žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky vůči žalovanému za splatné. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 12 026 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 931,99 Kč, úroku 17,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 501,67 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 12 026 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:

4. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 17,9% ročně. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil a žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky vůči žalovanému za splatné. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný dosud žalobkyni na svůj dluh neuhradil ničeho. Z ničeho nevyplývá, že žalobkyně před poskytnutím částky 10 000 Kč přezkoumala schopnost žalovaného splatit poskytnuté finanční prostředky.

5. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu 395 , (dále jen „“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. . Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 12. 4. 2022 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

8. V řízení pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ničeho. Částka 10 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradu dluhu dne 1. 7. 2019, doručena žalovanému byla dne 4. 7. 2019 podle , dne 5. 7. 2019 měl žalovaný plnit v souladu s  958 odst. 2 a ode dne 8. 7. 2019 je žalovaný v prodlení.

9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením 970 o. z. ve výši podle Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného v této věci je přibližně stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.