Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 6/2022-31
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 1.214 Kč s příslušenstvím – koncesionářské poplatky
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.214 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 128,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.214 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 128,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 27. 10. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.214 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobce odůvodňuje žalobu tím, že žalovaný jako držitel televizního přijímače se ode dne 1. 10. 2008 přihlásil jako poplatník do příslušné evidence a vznikla mu povinnost platit poplatek ve stanovené výši podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný nezaplatil povinné poplatky za období od února 2020 do prosince 2020. Žalovaný – ani přes výzvu žalobce – na dlužné částce ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce i žalovaný se – k výzvě soudu – nevyjádřili, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z těchto důkazů soud zjistil následující skutkový závěr.
4. Žalovaný byl přihlášen jako poplatník televizních poplatků od října 2008 (potvrzení o přihlášení poplatníka ze dne 16. 9. 2021). Za období od února 2020 do prosince 2020 žalovaný neuhradil žalobci na televizních poplatcích ničeho. Celková dlužná částka činila 1.214 Kč (134 Kč za měsíc únor, a 135 Kč měsíčně za březen až prosinec). Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 18. 5. 2021 k úhradě dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Žalovaný jakožto držitel televizního přijímače, je přihlášen od října 2008 jako televizní poplatník, a byl povinen k placení televiznímu poplatku (§ 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.). Měsíční výše televizního poplatku činila 135 Kč (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.) a byla splatná nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.). Žalovaný – ani přes výzvu žalobce – televizní poplatky nezaplatil, a žalobce má právo na jeho zaplacení (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb.). Žalovaný je v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení dlužné částky a že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Jelikož žalovaný řádně a včas nesplnil dluh vůči žalobci, dostal se do prodlení a žalobci vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši (§1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), které žalobce požaduje v kapitalizované podobě ve výši 128,57 Kč.
7. Soud proto přiznal žalobci částku 1.214 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 128,57 Kč.
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015, když žalobě bylo vyhověno a plně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
9. Ty sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů za dva úkony ve věci (výzva k plnění, návrh ve věci samé) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (100 Kč za jeden úkon). Soud u žalobce vyšel z paušální náhrady dle označené vyhlášky, neboť neshledal náklady za zastoupení advokátem za účelné. Žalobce jakožto veřejnoprávní korporace má obdobné postavení jako orgány státní moci. U veřejnoprávní korporace velikosti žalobce lze tudíž presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k zabezpečení k hájení práv žalobce v této věci. Přičemž s přihlédnutím ke složitosti projednávané věci nelze ani shledat mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly nezbytnost právní pomoci advokáta (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Soud tak přiznal žalobci k tíži žalovaného na náhradě nákladů řízení celkem 600 Kč.
10. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž z obsahu spisu se nepodávají skutečnosti, které by odůvodňovaly určení delší lhůty.
11. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění, neboť s ohledem na předmět řízení (nepřevyšuje 10.000 Kč) není proti němu odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 a § 157 odst. 4 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.