Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 129/2022-23
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 26 867 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 867 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 867 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 275 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 867 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 867 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 275 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 26 857 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi ní a žalovaným dne datum dodávala elektřinu na sjednané odběrné místo - ulice a číslo, PSČ obec a číslo. Odběr elektřiny za dobu od datum do datum vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturami číslo číslo na celkovou částku 31 367 Kč. Žalovaný na faktury zaplatil částku 4 500 Kč, zbývajících 26 867 Kč však již žalobkyni neuhradil, ač byl žalobkyní k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:
Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena s účinností od datum pro odběrné místo ulice a číslo, PSČ obec a číslo, do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu.
Z faktury číslo bylo zjištěno, že touto fakturou byla žalobkyní vyúčtována žalovanému dodávka elektřiny za dobu do datum do datum ve výši 19 994,76 Kč, na kterou byla započtena úhrada ve výši 4 500 Kč a nedoplatek za elektřinu tak činil 15 495 Kč. Faktura byla splatná dnem datum.
Z faktury číslo bylo zjištěno, že touto fakturou byla žalobkyní vyúčtována žalovanému dodávka elektřiny za dobu do datum do datum ve výši 11 371,82 Kč. Celkový nedoplatek za odebranou elektřinu tak činil 26 867 Kč. Faktura byla splatná dnem datum.
Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 26 867 Kč. Dopis byl žalovanému odeslán, jak vyplývá z přiložené dodejky. Obsahově shodná výzva byla odeslána rovněž na kontaktní e-mail žalovaného.
Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu. příjmení elektřiny (nedoplatek) byla žalobkyní následně žalovanému vyúčtována uvedenými fakturami, přičemž žalovaný, který se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit, dosud dlužnou částku neuhradil.
Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), dle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalobkyně prokázala, že vůči žalovanému své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodanou elektřinu neuhradil sjednanou kupní cenu. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1075 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí
1 275 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně formulářovou žalobou, jejíž vzor byl použit i v tomto řízení, vymáhá u soudu i jiné pohledávky, proto o náhradě nákladů řízení rozhodl za použití § 2 odst. 1 cit. vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.