Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 101/2022-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 76 582 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 76 582 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 314,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 130,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 196,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 49 196,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 326,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 76 582 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 314,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 130,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 196,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 49 196,29 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 326,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem podaným k soudu dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 76 582 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 25. 9. 2017. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla zápůjčku ve výši 85 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s částkou ve výši 77 196 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 43 231 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za zpracování ve výši 23 766 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 10 199 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách po 4 506 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 30. 9. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný k datu 26. 2. 2018 dlužil původní věřitelce na jistině částku 85 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 110 392,58 Kč. Poté žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 97 000 Kč. Původní věřitelka svou pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 76 582 Kč, sestávající se z jistiny 49 196,29 Kč a poplatku ve výši 27 385,71 Kč, společně se sjednaným úrokem z dlužné jistiny v kapitalizované výši 3 130,80 Kč za období od 1. 10. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny v kapitalizované výši 14 314,19 Kč za období od 26. 3. 2018 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle č.l. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 25. 9. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 85 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 77 193 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladů původní věřitelky za zpracování a flexibilní splácení), a to v 36 měsíčních splátkách po 4 506 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 4 486 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že částka 7 434 Kč byla započtena na refinancování jeho dřívějšího závazku u původní věřitelky ze smlouvy o zápůjčce číslo že zbylou částku 77 566 Kč převzal v hotovosti. Sazba úroku činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou dne 25. 9. 2017 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů, žalovaný uvedl, že je zaměstnán a žije v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný uhradil na svůj dluh v období od 28. 3. 2018 do 11. 10. 2019 ve splátkách celkovou částku 97 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaný zůstal na jistině dlužen částku 49 196,29 Kč a na souhrnném poplatku částku 27 385,71 Kč.
6. Původní věřitelka smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021 odeslaným 25. 1. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 a poštovním podacím lístkem).
7. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2021, odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2021 včetně podacího lístku).
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Polská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 18 smluvních podmínek obou smluv o zápůjčce.
10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnil, když doposud neuhradil jistinu ve výši 49 196,29 Kč a souhrnný poplatek ve výši 27 385,71 Kč. Sjednaný souhrnný poplatek představoval úroky za půjčení peněz, administrativní náklady původní věřitelky související se zápůjčkou a náklady na hotovostní inkaso splátek. Výše poplatku nebyla soudem shledána jako nepoctivé ujednání, žalovaný byl na poplatek upozorněn již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínek poskytnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 76 582 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 1. 10. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 3 130,80 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 49 196,29 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 26. 3 2018 do 18. 12. 2020 ve výši 14 314,19 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.
13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 19 326,40 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 3 064 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny:
-) částkou 12 540 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 4 180 Kč,
-) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 822,40 Kč.
14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.