Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 103/2022-76

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 9 189 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 616 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 616 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení.

II. Řízení se co do částky ve výši 649 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 649 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 49,98 % ročně z částky 922,81 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení částečně zastavuje.

III. Žaloba se co do částky 3 171 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 787 Kč od 31. 3. 2020 do 4. 3. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 3 616 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 1 753 Kč, úroku z úvěru ve výši 84,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 35 % ročně z částky 922,81 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok z úvěru za dobu od 31. 3. 2020 dosáhne částky 19 238 Kč částečně zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 616 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 616 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení. II. Řízení se co do částky ve výši 649 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 649 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 49,98 % ročně z částky 922,81 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení částečně zastavuje. III. Žaloba se co do částky 3 171 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 787 Kč od 31. 3. 2020 do 4. 3. 2022, zákonného úroku z prodlení z částky 3 616 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 1 753 Kč, úroku z úvěru ve výši 84,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 35 % ročně z částky 922,81 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok z úvěru za dobu od 31. 3. 2020 dosáhne částky 19 238 Kč částečně zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , (dále jen „”).

2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 16. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 189 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalované na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 8. 2019. Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem i částku ve výši 12 Kč měsíčně, jež představuje pojištění schopnosti žalované splácet. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úhrad za pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 346 Kč, počínaje měsícem září 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradila částku 1 384 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo dne 29. 3. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka ve výši 9 189 Kč se skládá z dlužné jistiny 4 922,81 Kč, dlužného úroku 930,32 Kč, dlužných částek smluvních pokut ve výši 747 Kč a 1 753 Kč, náhrady nákladů vzniklých v důsledku prodlení 800 Kč, úhrady za pojištění 36 Kč a dlužných úroků za poskytnutí úvěru. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od ní získaných, dále z databází (SOLUS, NRKI) i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání nedostavila a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu ( ).

6. Soud účastníky přípisem ze dne 28. 3. 2022 informoval o tom, že nemá za řádně prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s  , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) ze strany žalobkyně. V uvedeném přípisu byla žalobkyně současně soudem upozorněna, že výše požadovaného úroku 84,98 % ročně (ve smlouvě sjednaného dokonce ve výši 127,29 % ročně) je v rozporu s dobrými mravy jakožto nepřiměřené vysoký úrok. Žalobkyně následně vzala částečně žalobu zpět, co do částky 649 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 649 Kč ode dne 31. 3. 2020 do zaplacení a co do úroku 49,98 % ročně z částky 922,81 Kč od 31. 3. 2020 do zaplacení, a požádala o částečné zastavení řízení v tomto rozsahu.

7. Dle ust. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalované by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby ( ).

8. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně (výrok II.).

9. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující:

10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 8. 2019, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne 19. 8. 2019, z předsmluvního formuláře, z dokladu o vyplacení úvěru, ze splátkového kalendáře a z pojistné smlouvy má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle a násl. , (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 127,29 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 12 Kč měsíčně. Úvěr byl žalované vyplacen dne 16. 8. 2019. Celkovou částku ve výši 16 032 Kč navýšenou o sjednané pojistné se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 48 měsíčních splátkách po 346 Kč.

11. Z karty klienta se podává, že žalovaná uhradila celkem částku 1 384 Kč.

12. Z dokumentu Hodnocení klienta, z výpisů účtu žalované a z přehledu vyplacených dávek se podává, že o majetkové situaci žalované žalobkyně zjistila, že její čistý měsíční příjem činí 3 800 Kč, přičemž se jedná o invalidní důchod. Ostatní příjmy činí 4 113 Kč. Ve výdajové stránce byly zaneseny částky životního minima ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, výdaje na dítě v domácnosti ve výši 2 000 Kč, tj. částka ve výši 6 410 Kč a rezerva ve výši 1 000 Kč. Z výpisu z registru SOLUS a ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalovaná není evidována jako dlužník.

13. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 29. 3. 2020 včetně podacího archu žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalované s úhradou jejích splatných závazků žalobkyně závazek žalované ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 7 436 Kč.

14. Předžalobní výzvou ze dne 29. 3. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem z 22. 2. 2022 žalobkyně prokazuje, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.

15. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

16. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru a pojistné smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 1 384 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když vycházela pouze z částky 1 000 Kč za bydlení a z částky 2 000 Kč za výdaje pro dítě v domácnosti, přičemž tyto částky soud považuje za nepřiměřeně nízké. Rovněž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně.

17. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

18. Dle ust. ., (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

28. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice ověřila příjmy žalované (zprávou od Úřadu práce, výpisy z účtu), dostatečně však nezkoumala její měsíční výdaje, když nezohlednila nepřiměřeně nízké výdaje za bydlení a dítě v domácnosti. Pokud měla žalobkyně pochybnosti o této výši, měla výdaje analyzovat/zkoumat jiným způsobem nebo úvěr vůbec neposkytnout. Současně žalobkyně nevzala v úvahu výdaje spojené se zdravotním stavem žalované, která je v invalidním důchodu. Je notorietou, že se špatným zdravotním stavem jsou spojeny vyšší výdaje, ale v tomto případě jejich posouzení zcela absentuje. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované a tedy i co do platného sjednání úvěrové smlouvy. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

30. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení anonymizováno žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek druhého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK, v řízení o předběžné otázce).

31. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované však soud vyčíslil částkou 3 616 Kč (rozdíl poskytnuté částky úvěru ve výši 5 000 Kč a částky uhrazené žalovanou ve výši 1 384 Kč).

32. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2022, která jí byla žalobkyní odeslána dne 22. 2. 2022, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (3 616 Kč) od 5. 3. 2022, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pěti pracovních dní od doručení předžalobní upomínky žalované (ust. o. z.), když tato jí byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání žalobkyní (25. 2. 2022). V této souvislosti soud uvádí, že nemohl vycházet z předchozích upomínek žalobkyně, když žalobkyně nedoložila její odeslání žalované.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu částečně zamítnout (výrok III.).

34. Pro úplnost soud uvádí, petit navrhovaný žalobkyní v podání žalobkyně v doplnění tvrzení a důkazů, částečném zpětvzetí žaloby ze dne 6. 4. 2022 nekoresponduje s petitem uvedeným v žalobě po zohlednění částečného zpětvzetí. Jelikož v průběhu řízení musí být vyčerpán celý předmět řízení, koresponduje zamítavý výrok rozsudku (III.) spolu s částečným zastavením řízení (výrok II.) a vyhovujícím výrokem (I.) s petitem uvedeným v žalobě.

35. Dle poměru úspěchu ve věci by tak měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

36. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti výroku č. I a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Proti výroku č. II a IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.