Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 140/2021-73

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o: zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se, co do částky částka, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se, co do částky [částka], zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka], se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Okresního soudu v Teplicích vedl spor o vydání bezdůvodného obohacení se společností s ručením omezeným, žalobce v této věci vystupoval na straně žalované. Popsal průběh řízení tak, že původní žalobce podal dne datum Okresnímu soudu v Teplicích žalobu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši číslo, - Kč, věc byla vedena pod spis. zn. spisová značka. příjmení rozhodnutí bylo vydáno dne datum, tedy po více než 4 letech po zahájení soudního řízení, a to tak, že bylo žalobě plně vyhověno. Následně bylo dne datum podáno (a následně dne datum doplněno) odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, nicméně spis byl Krajskému soudu odeslán až datum, jak vyplývá z přiloženého výpisu webových stránek webová adresa o průběhu řízení. Jednání před krajským soudem o podaném odvolání, které bylo vedeno pod sp.zn. spisová značka, proběhlo dne datum rozhodnutí, dne datum soud potvrdil rozhodnutí soudu prvého stupně. Písemné vyhotovení rozsudku soudu druhého stupně č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí však bylo právnímu zástupci žalobce doručeno až dne datum, tedy téměř rok po jeho vydání. I v tomto případě, vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se závěry odvolacího soudu nesouhlasil, využil svého práva a proti rozhodnutí krajského soudu podal dne datum dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Dne datum Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka 272 vydal rozsudek, kterým rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a odvolacímu soudu věc vrátil k dalšímu řízení. Dne datum vydal odvolací soud, kterému Nejvyšší soud projednávanou věc vrátil k dalšímu řízení, rozsudek, kterým znovu potvrdil nárok společnosti s ručením omezeným (tedy žalobce v tomto řízení), nerespektoval tak názor dovolacího soudu a opět rozhodl v neprospěch žalobce. Celková doba soudního sporu, tj. od podání žaloby dne datum do dne. datum, tak činí 9 let a 3 měsíce. S odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, spis. zn. a se zohledněním shora uvedených kritérií, požaduje žalobce uhrazení nemajetkové újmy v celkové výši číslo, - Kč. Vycházeje z citovaného stanoviska, požaduje žalobce za první dva roky řízení částku částka (tj. 2 x částka) a za třetí až devátý rok řízení částku ve výši částka (tj. 7 x částka) a za poslední 3 měsíce pak částku ve výši částka (tj. 3 x číslo, - Kč).

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod spis. zn. spisová značka. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení , v platném znění, poskytla žalovaná žalobci zadostiučinění v penězích ve výši částka. Ve vztahu k současnému žalobci, který měl v řízení postavení žalovaného, pak byla posouzena délka řízení 8 let a 11 měsíců, tj. ode dne datum, kdy mu byla doručena žaloba, kdy se o řízení dověděl. Žalovaná v tomto směru zastává názor, že řízení nemůže žalobci způsobovat nemajetkovou újmu svým průběhem, svojí délkou, pokud o řízení nevěděl. Takové řízení není způsobilé uvádět žalobce do nejistoty ohledně osudu jeho práv a závazků, když právě tato nejistota má být kompenzována poskytnutím zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce částka s tím, že za 1 rok řízení náleží částka částka, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. částka). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 35%. Předmětem řízení byla žaloba o vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v posuzovaném řízení tvrdila, že dodatek ke kupní smlouvě je neplatný a plnění na jeho základě poskytnuté se stalo bezdůvodným obohacením na straně žalovaného (současného žalobce). Postupně došlo ke spojení s dalšími řízeními. Tím se zvýšila částka požadovaného bezdůvodného obohacení. Předmětem některých připojených řízení byl naopak nárok nynějšího žalobce na zaplacení zbylé části kupní ceny podle sporného dodatku, tyto nároky pak byly projednávány jako vzájemný protinávrh. Spornou otázkou v řízení je zejména platnost dodatku ke kupní smlouvě, který zvýšil cenu za nemovitosti, když závazek ze smlouvy již zanikl splněním potom, co žalobkyně zaplatila původně sjednanou kupní cenu, a vlastnické právo bylo vloženo do katastru nemovitostí. Žalovaný také vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně. Současný žalobce, ani žalobkyně z posuzovaného řízení se na jeho délce nepodíleli. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní, posuzované řízení nepatří mezi řízení s typově zvýšeným významem pro jeho účastníky (např. opatrovnické spory, trestní řízení atd.).

3. Vzhledem k zaplacení částky ve výši částka ze strany žalované, vzal žalobce v tomto rozsahu žalobu zpět a soud řízení v tomto rozsahu zastavil.

4. Soud ve věci postupoval dle ust. a .

5. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu v Teplicích pod spis. zn. spisová značka a to tak, že bylo řízení bylo zahájeno u Okresního soudu v Teplicích podáním žaloby o vydání bezdůvodného obohacení proti současnému žalobci dne datum. Dne datum byla žaloba doručena žalovanému. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne datum. Na den datum bylo nařízené jednání. Zástupce žalovaného žádá o odročení jednání. Dne datum se konalo jednání. Dne datum bylo rozhodnuto o připojení řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka (o vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka). Jednání proběhla ve dnech datum, datum, datum a datum. Na posledním jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo uloženo žalovanému uhradit částku částka. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání dne datum, které doplnil dne datum. Dne datum soud nařídil předběžné opatření, kterým bylo uloženo žalobci zdržet se prodeje pozemků. Dne datum žalovanému soud nepřiznal osvobození od soudního poplatku. Krajský soud v Ústí nad Labem dne datum rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne datum došlo k připojení řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka (požadavek žalovaného vůči žalobci zaplatit dlužnou splátku ve výši částka) a dne datum k připojení řízení sp. zn. spisová značka (dlužná splátka původního žalobce vůči žalovanému). Jednání proběhlo dne datum, došlo k připojení řízení vedených pod sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka (původní žalovaný žaluje původního žalobce) a sp. zn. spisová značka (původní žalovaný žaluje původního žalobce). Další jednání proběhla ve dnech datum, datum a datum. Na posledním byl vyhlášen rozsudek. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku částka Žalovaný podal odvolání dne datum, doplnil jej dne datum. Dne datum proběhlo odvolací jednání. Dne datum krajský soud vyhlásil rozsudek, kterým, co do jistiny rozsudek soudu I. stupně potvrdil a ohledně části příslušenství zamítl. Žalovaný podal dne datum dovolání. Dne datum Nejvyšší soud ČR částečně zrušil rozsudek krajského soudu. Dne datum proběhlo odvolací jednání. Dne datum vyhlásil krajský soud rozsudek, kterým rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Žalovaný podal dne datum dovolání s návrhem na přiznání odkladného účinku. Dne datum Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku krajského soudu v žalobě vyhovující části a odložil právní moc v žalobu zamítající části. Dne datum byl rozsudkem NS ČR čj. číslo jednací rozsudek krajského soudu ze dne datum zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. dne datum bylo nařízeno jednání krajského soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem dne datum vyhlásil rozsudek, kterým byl rozsudek I. stupně změněn a žaloba byla zamítnuta.

6. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byla vytýkána).

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod spis. zn. spisová značka.

8. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení, rozhodné období začalo běžet pro současného žalobce doručení žaloby dne datum a skončilo ke dni datum. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti, a to bez ohledu na to, že v žalobě je vymezena (logicky) doba kratší a že celková doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku (logicky) při posuzování přiměřenosti řízení ani nemohla být předmětem předběžného projednání. Podle ust. totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Důsledkem uvedeného je však i to, že ve vztahu k celé této době (a nikoliv jen k době namítané v žalobě ke dni jejího podání a vztažené ke v žalobě požadovanému odškodnění) bude rovněž rozsudek působit překážkou věci rozhodnuté.

9. Požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění dle ust. zák. , soud stejně jako účastníci shledává oprávněný, neboť došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Soud je dále toho názoru, že by se samotné konstatování porušení práva v tomto případě nejevilo jako dostačující, když zároveň nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak. Soud přihlížel k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Namítané řízení trvalo pro žalobce ode dne doručení žaloby dne datum do datum celková délka řízení je 9 let a 4 měsíce. Řízení opakovaně proběhlo na 3 stupních soudní soustavy. Předmětem řízení bylo zaplacení částky částka a spolu s připojenými spisy potom částky cca částka. Soud hodnotí posuzované řízení jako složitější, a to s ohledem na prováděné dokazování a množství spojených věcí, když v nich účastníci vystupovali v opačných postaveních. V řízení žalobce nijak nepřispěl k průtahům, ani k celkové délce řízení. Následně ve věci proběhlo značné množství jednání. Soud ve věci neshledal žádné průtahy v řízení celková délka řízení je zapříčiněna pouze opakovaným rozhodováním soudů. Vzhledem k celkové délce řízení, došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces.

10. K otázce stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, a to zejména z rozsudku Appicela proti Itálii, kdy Evropský soud pro lidská práva judikoval, že národní soud může odškodňovat nemajetkovou újmu na základě vlastních zákonů a toto odškodnění může být nižší, než přiznává Evropský soud pro lidská práva, musí být zdůvodněné a relevantní v souladu se zákonem a tradicí dané země. Evropský soud pro lidská práva toto plně akceptuje, neboť využití vnitrostátních prostředků k nápravě představuje pro žalobce dostupnější a snadnější způsob, jak dosáhnout náhrady újmy, než jakým je podání stížnosti do Štrasburku a dále ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. . Soud dospěl k závěru, že částkou schopnou odškodnit nemajetkovou újmu je částka v základní výši částka za každý rok trvání řízení, za první dva roky částka poloviční. Celkem soud odškodňoval období 9 let a 4 měsíců. Základní částka je pak částka. Žalobce neuvedl žádný z moderačních parametrů dle ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb. Žalovaná snížila jí vypočtenou částku o 35 % z důvodu složitosti řízení a počtu soudních soustav. Soud se uvedeným snížením základní částky ztotožnil. Snížil základní částku o 20 % z důvodu procesní a skutkové složitosti řízení, když předmětem řízení byla původně žaloba o vydání bezdůvodného obohacení na základě tvrzení žalobkyně, že dodatek ke kupní smlouvě je neplatný a plnění na jeho základě poskytnuté se stalo bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. K řízení soud připojil další řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka. Jednalo se buď o řízení o bezdůvodné obohacení anebo naopak předmětem některých připojených řízení nárok žalovaného na zaplacení části kupní ceny a tyto nároky pak byly projednávány jako vzájemný protinávrh. Řízení opakovaně proběhlo na 3 stupních soudní soustavy, když řízení před každým stupněm soudní soustavy nutně celkovou délku řízení prodlouží. Zároveň však soud přihlédl k situaci, že soudy vyšších instancí rušily opakovaně rozhodnutí soudů instancí nižších a toto nelze již shledat jako situaci, která by měla vést k možnému maximálnímu snížení částky k odškodnění. Soud tak snížil částku pouze o 15%. Současný žalobce, ani žalobkyně z posuzovaného řízení se na jeho délce nepodíleli. Význam řízení byl standardní. Soud tak dospěl k částce částka, která je schopna jako zadostiučinění reparovat nemajetkovou újmu. Vzhlede k tomu, že žalovaná již částku částka hradila, zbývá uhradit částku ve výši částka.

11. Na závěr soud podotýká, že v tomto případě jde o odpovědnost státu jako celku, a proto soud nezkoumá, která složka moci je za průtahy v řízení odpovědná. Konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, byť s ohledem na to, že soudy nepostupovaly ve věci s náležitou péčí, proto nutně neznamená, že jsou to právě tyto orgány, které pochybily.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. a 146 odst. 2 . Žalovaná hradila po 6ti měsíční lhůtě dané jí zákonem k projednání nároku a zároveň byl žalobce ve sporu, co do základu úspěšný. Soud mu přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. pím. a/ vyhl. 177/96 Sb. za 3 úkony á částka Převzetí zastoupení, podání žaoby a částečné zpětvzetí), 3x300 Kč režijní paušál a DPH a částka zaplacený soudní poplatek.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.