Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 62/2022-28
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně, které jsou splatné vždy do každého číslo dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, do zaplacení.
II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, ve výši zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně, které jsou splatné vždy do každého [číslo] dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, do zaplacení. II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, ve výši zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o půjčce číslo dne datum, která byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba Na základě této smlouvy byla žalované dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v číslo týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým dnem následujícím od data uzavření smlouvy, do zaplacení. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, smlouva zanikla uplynutím doby číslo týdnů od data podpisu, tj. dne datum. Žalobce obdržel od svého předchůdce pouze informaci o celkové výši úhrad - částka. Ke dni postoupení pohledávky na žalobce, tj. k datum (účinnost) činila výše pohledávky za žalovanou částku částka, což je hodnota jistin částka a souhrnný poplatek částka. Žalobce se tedy domáhá zaplacení částky částka a dále nárokuje zákonný úrok z prodlení, který je požadován od datum do zaplacení. Na nákladech řízení se účtuje částka.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právnická osoba, IČO, ze dne datum, dle níž došlo k postoupení pohledávek na přechodného věřitele název název s účinností ke dni datum Další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobce, hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka. Žalovaná byla o této změně informována dopisem ze dne datum a ze dne datum. Údaje o postoupení pohledávky za žalovanou se nacházejí pod číslo přílohy ke smlouvě.
3. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce se k jednání omluvil a shodně tak žalovaná telefonicky. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o půjčce ze dne datum, podepsanou původním věřitelem a žalovanou, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum, výzvu před podáním žaloby ze dne datum s podacími archy. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou Smlouva o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celkovou částku částka měla žalovaná uhradit v číslo týdenních splátkách po částka.
5. Podle § 39 obč. zák., platného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. (dle § 3028 odst. 3 o. z. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy). Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je právní normou, která předpokládá, aby si soud sám v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (tehdy právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 52 odst. 1 obč. zák. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná její text v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o půjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobce nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jejíž postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobce si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo doloženo, a pokud předložil smlouvu a smluvní podmínky smlouvy o půjčce oddělené od smlouvy, pak tyto nejsou žalovanou podepsány. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované„ souhrnný poplatek“ v částce částka, aniž by řádně specifikoval, co jednotlivě tento poplatek představuje, jak byl určen a proč právě v této výši. Z této částky není zřejmé, jak k ní věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Zato spotřebitel – žalovaná, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčila částka. Specifikace tohoto poplatku nevyplývá ani ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které žalobce předložil. Poplatek (odměna) tvoří číslo z částky, která byla žalované půjčena. Tuto nespecifikovanou výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Takovéto jednání věřitele nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Rovněž tak u výpočtu RPSN číslo, jak je uvedeno v čl. 1 Smluvních podmínek - pokud se týče splátek 27 týdnů, není z tohoto zřejmé, zda je zde se souhrnným poplatkem uvažováno a není zřejmé, jak k tomu výpočtu předchůdce žalobce dospěl. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že předmětná smlouva o půjčce je neplatným právním úkonem, pak se soud dále zabýval tím, zda na straně žalované nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. obč. zák. účinnost. Soud tedy posoudil tuto věc v souladu i s právním názorem název soudu, ve věcech vedených např. pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, jako nárok žalobce z bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1 obč. zák. Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním z neplatného úkonu – což spadá na daný případ. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a ze žalobního návrhu je zřejmé, že uhradila dosud celkem částku částka. K navrácení tedy zbývá částka částka – částka = částka. Z uvedených důvodů soud vyhověl žalobnímu návrhu jen částečně, a to ohledně částky částka, kterou zaplatí žalovaná spolu se zákonným úrokem z prodlení, který se odvíjí od lhůty uvedené v předžalobní upomínce, od následujícího dne po datum do zaplacení. Je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tedy uhradí žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně (o které požádala z důvodu nedostatku finančních prostředků), které jsou splatné vždy do každého dny dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, do zaplacení.
6. Z uvedených důvodů shora byla proto žaloba ve zbytku částečně zamítnuta ohledně částky částka (částka – částka částka) se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, ve výši zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a kapitalizovaného úroku ve výši částka.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla sice žalovaná ve věci větší úspěch, ale vzhledem k tomu, že žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
8. Soud uložil žalobci, který nebyl ve věci v převážné míře úspěšný, doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. V případě tohoto doplatku nastává jeho splatnost dle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, tedy v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.