Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 87/2022-58
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 378 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč z titulu (dle tvrzení žalobkyně) úvěru ve výši 3 000 Kč poskytnutého žalovanému na základě žádosti žalovaného ze dne datum, s tím, že žalovaný měl vedle splacení jistiny úvěru zaplatit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 478 Kč. Úvěr měl být splacen do datum, žalovaný však nic neuhradil. Žalobkyni dle jejího tvrzení vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 900 Kč a nákladů na upomínání a vymáhání ve výši celkem 2 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne datum.
3. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jakým konkrétním způsobem identifikovala při uzavírání tvrzené smlouvy žalovaného a na základě čeho lze usuzovat, že právě žalovaný projevil vůli tvrzenou smlouvu uzavřít, a dále, z čeho vyplývá, že peněžní prostředky obdržel právě žalovaný. Tuto výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, soud žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (usnesením ze dne 18. 3. 2022, č. j. 33 C 87/2022-52, doručeným žalobkyni dne datum), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nejsou být pro vyhovění žalobě dostatečné. Soud ji zároveň upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě soudu neuvedla ani nepředložila nic nového oproti listinám předloženým již spolu se žalobou. Z ústního jednání soudu se omluvila, soud ji tudíž nemohl (fakticky znovu) poučit o nedostatečnosti jejích skutkových tvrzení a důkazních návrhů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při ústním jednání
4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně převedla na účet č. bankovní účet dne datum částku ve výši 3 000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě). V řízení však nebylo prokázáno, že by uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného. To nevyplývá ani z potvrzení o příchozí platbě ve výši 1 Kč z uvedeného účtu dne datum, neboť to, že ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno jméno a příjmení žalovaného, nedokládá, o čí účet jde. Žalobkyně k tomu další důkazy nenavrhla.
5. Dále nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu uzavřít. Z jeho strany listina nebyla podepsána, na místě podpisu jsou uvedeny jeho osobní údaje a dále IP adresa, z toho však neplyne projev vůle směřující k uzavření smlouvy. Vůli k uzavření smlouvy nelze vyvodit ani z kopie občanského průkazu žalovaného, kterou má žalobkyně k dispozici; z této skutečnosti plyne nanejvýš to, že spolu strany byly v nějakém kontaktu či jednání, avšak nikoli projev vůle žalovaného k uzavření konkrétní tvrzené smlouvy.
6. Z ostatních provedených důkazů soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.
7. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, ani že žalovanému poskytla jakékoli finanční prostředky. Vzhledem k tomu dospěl k právnímu závěru, že nevznikla žalobou uplatněná pohledávka. S ohledem na to nebylo možno žalobě ani zčásti vyhovět, a to ani podle právní úpravy zápůjčky či úvěru (§ číslo a násl., resp. § 2395 a násl. o. z.), ani bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Tento závěr se pak přirozeně vztahuje i na další pohledávky, které měly být založeny na tomtéž smluvním právním poměru, tedy na úrok z prodlení, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky.
8. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).