Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 185/2021-54
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobce: ; celé jméno původního účastníka, narozený dne datum
bytem adresa
kontaktní adresa: adresa žalobce
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa původního účastníka, žalobce a žalované
o zrušení vyživovací povinnosti,
takto:
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená na částku 3 000 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. srpna 2018 č. j. číslo jednací se k 8. 12. 2020 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená na částku 3 000 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. srpna 2018 č. j. [číslo jednací] se k 8. 12. 2020 zrušuje.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2021 ve znění jejího doplnění doručeného soudu dne 2. 8. 2021 domáhal zrušení výživného k 8. 12. 2020 k žalované. Žalobce tvrdil, že tato byla svěřena zdejším soudem rozsudkem č. j. číslo jednací do péče její matky a jemu byla stanovena vyživovací povinnost 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná již dovršila věku 18 let a je schopna se sama život, neboť ukončila základní školu a na výdělečnou činnost se nepřipravovala, několikrát přerušila studium, byla vedena na úřadu práce, pracovala brigádně v restauraci. Žalobce je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a výživné i na syna mu je sráženo exekučně. Po dobu 1 roku pobíral nemocenské dávky, od 23. 6. 2021 mu byl přiznán invalidní důchod 1. stupně.
2. Původně bylo řízení vedeno ze stejných důvodů i proti celé jméno původního účastníka, datum narození. Řízení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 12. 2021 č. j. číslo jednací vyloučeno k samostatnému řízení, neboť při prvním jedním tento žalovaný návrh žalobce uznal a souhlasil se zrušením výživného k 8. 12. 2020. Ve věci tak byl vydán rozsudek pro uznání.
3. Žalovaná tvrdila, že je studentkou denního studia ulice anonymizována čtyři slova, žalobce o ni nejeví zájem, ničím jí nepřispívá, na výživném má dluh. Pobírala jen dávky státní sociální podpory, od 28. 9. 2021 je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Výdaje za bydlení, stravu, oblečení jí hradí její matka.
4. Žalovaná se druhého jednání ve věci konaného dne 8. 3. 2022 od 8.00 hodin bez omluvy neúčastnila, resp. dostavila se až v jeho průběhu těsně před začátkem vyhlašování rozsudku. Termín jednání jí byl znám od 14. 12. 2021, kdy se konalo ve věci první jednání, které bylo odročeno právě na 8. 3. 2022. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve věci jednal v její nepřítomnosti.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti.
6. Z rozsudků zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2005, č. j. spisová značka a ze dne 27. 8. 2018, č. j. číslo jednací soud zjistil, že v době zletilosti byla žalovaná s bratrem svěřena do péče matky a žalobce (otec) se zavázal hradit na výživu každého dítěte měsíčně 2 000 Kč k rukám jejich matky od 1. 8. 2005, když toto výživné bylo od 1. 9. 2018 zvýšeno na 3 000 Kč měsíčně pro každé dítě.
7. Z potvrzení o studiu z 31. 8. 2021 a zprávy úřadu práce z 8. 10. 2021 zjistil, že žalovaná byla žákyni ulice anonymizována tři slova obec od 1. 9. 2020, když pro školní rok 2021 /2022 byla žákyní 1. ročníku a od 28. 9. 2021 je vedena na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.
8. Ze záznamu o jednání z 29. 7. 2021 a zprávy úřadu práce soud zjistil, že žalobce byl veden na úřadu práce od 29. 7. 2021 a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 9 634 Kč, poté 7 411 Kč a nakonec 6 670 Kč, když za období 7/ 2021 mu bylo vyplaceno 933 Kč.
9. Ze zpráv úřadu práce a platebního rozpisu soud zjistilo, že účastníkům, resp. pouze žalované byly vypláceny v rozhodném období dávky státní sociální podpory, a to od 1/ 2021 do 7/ 2021 vždy 700 Kč měsíčně a 8/ 2021 2021 pak vždy 880 Kč měsíčně na přídavku na dítě, dávky hmotné nouze nikdo nepobíral.
10. Z posudku o invaliditě z 30. 6. 2021 a oznámení o výplatě důchodu soud zjistil, že stát. instituce shledala, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovních schopnost žalobce o 35 %, byl mu přiznán invalidní důchod 1. stupně a ten mu byl od září 2021 přiznán ve výši 7 849 Kč měsíčně, za období 24. 7. 2021 – 11. 9. 2021 obdržel 12 752 Kč, od 1. 1. 2022 mu byl důchod zvýšen na 8 555 Kč měsíčně.
11. Ze sdělení ČSSZ z 6. 10. 2021 soud zjistil, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkou z důvodu žalobce pro 1 963 Kč s příslušenství, avšak tento byl neproveditelný s ohledem na výši důchodu.
12. Z emailové zprávy jméno příjmení soud zjistil, že za účelem úhrady dlužného výživného byly prováděny ze mzdy žalobce srážky od 7/2019 více jak 1 rok.
13. Při prvním jednání, avšak ještě před zahájením jednání ve věci samé, byla žalovaná poučena, jaká tvrzení má doplnit a jaké skutečnosti má doložit, jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. K tomuto jí byla poskytnuta lhůta v délce 30 dnů. Žalovaná však ničeho nedoplnila, zůstala pasivní.
14. Také žalobce byl při prvním jednání soudu poučen, jaká tvrzení má doplnit a že k nim má předložit či alespoň označit důkazy. Ten pouze doložil pouze svou aktuální pracovní neschopnost a oznámení o zvýšení důchodu, doplnil, že vynakládá na bydlení 6 000 Kč měsíčně, na léky 500 Kč, na stravu mu kolikrát ani nezbyde, jinak na ni vynaloží 2 000 – 3 000 Kč, oblečení nekupuje, splácel půjčku u anonymizováno po 4 000 Kč, nyní jej žádá o splátkový kalendář, jsou proti němu vedeny exekuce.
15. Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč.z.“) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
16. Dle § 913 odst. 1, 2 obč.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
17. Dle § 915 odst. 1 obč.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
18. Soud měl na základě provedeného dokazování za zjištěné, že žalovaná byla od 1. 9. 2020 vedena min. do 27. 9. 2021 jako žákyně střední školy, přičemž pro školní rok 2021 -2022 byla vedena v 1. ročníku, od 28. 9. 2021 je vedena na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, od 8. 12. 2020 pobírala přídavky na dítě v období 2-7/ 2021 ve výši 700 Kč měsíčně, v období 8-9/ 2021 ve výši 880 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalobce hradí resp. má hradit žalované i jejímu bratrovi výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018, že od 23. 6. 2021 je v invalidním důchodu, který pobíral ve výši 7 849 Kč, od 1. 1. 2022 ve výši 8 555 Kč měsíčně. Od 29. 7. 2021 byl veden na úřadu práce s nejvyšší podporou v nezaměstnanosti ve výši 9 634 Kč, nyní je v pracovní neschopnosti a tudíž veden jako zaměstnaný. Ničeho dalšího se k účastníkům nepodařilo z předložených listin zjistit.
19. Ač tvrzení obou účastníků i jejich doložení považoval soud za nedostatečná, tak žaloba byla projednatelná, bylo z ní zřejmé, kdo je ve věci žalovaný, kdo je žalobce a čeho se tento a z jakých důvodů domáhá.
20. Finanční situace žalobce v období od 8. 12. 2020 dosud nebyla prokázána zcela jednoznačně, když byly prokázány pouze jeho některé příjmy a pouze za určitá období, nebyly prokázány jednoznačně ani jeho výdaje. To však bez dalšího neznamená, že by žalobě nemělo být vyhověno. Potvrzení o studiu žalované, že je vlastně 2 roky žákyni 1. ročníku, když již začátkem školního roku byla vedena na úřadu práce (od 28. 9. 2021) a tedy přestala se připravovat na budoucí povolání či výdělečnou činnosti svědčí o tom, že o dosavadní příprava neprobíhala tak, jak by měla. Žalovaná nedoložila, ani nedoplnila svá tvrzení k tomu, že splňuje podmínky pro hrazení jí výživného žalobcem, tedy že není schopna se sama živit, jaké má výdaje a s čím, a to ani po poučení, co má doplnit a doložit a že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. To bylo zásadní pro rozhodnutí soudu.
21. S ohledem na výše uvedené soud vyhověl žalobě a vyživovací povinnost žalobce stanovenou mu rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 8. 2018 č. j. číslo jednací s účinností k 8. 12. 2020 zrušil.
22. O náhradě nákladů řízení příslušelo rozhodnout dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch zcela úspěšného žalobce. Ten však žádné náklady řízení nepožadoval, proto rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
23. Jelikož se účastníci vzdali práva odvolání, bylo rozhodnutí vyhotoveno se zkráceným odůvodněním ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Toto právo nemá ten, kdo se jej platně vzdal.