Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 392/2021-47

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 23 530 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 060 Kč s úrokem z prodlení v částce 555,56 Kč, s úrokem v částce 1 048,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 470 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 633,58 Kč, s úrokem v částce 1 211,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 470 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 060 Kč s úrokem z prodlení v částce 555,56 Kč, s úrokem v částce 1 048,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 470 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 633,58 Kč, s úrokem v částce 1 211,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 002,31 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 6 002,31 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 470 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zápůjček, které poskytla žalovanému společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 240 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 2 530 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 10 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje přiznání dlužných úhrad za služby ve výši 5 710 Kč, úroků ve výši 1 048,33 Kč, úroků z prodlení ve výši 555,56 Kč, úroků ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

2. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 240 Kč, tvořenou jistinou 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 10 420 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 6 002,31 Kč. Dále žalobkyně požaduje přiznání dlužných úhrad za služby ve výši 1 817,69 Kč, úroků ve výši 1 211,40 Kč, úroků z prodlení ve výši 633,58 Kč, úroků ve výši 19,12 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení.

3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému dne datum zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému dne datum zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy číslo (seznamu postoupených pohledávek) ze dne datum soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, informace o zpracování osobních údajů ze dne datum a podací lístek ze dne datum).

10. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalovaných pohledávek do datum (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podací lístek ze dne datum).

11. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl celkový měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje v souhrnné výši částka s tím, že žalovaný splácí exekuci ve výši částka v měsíčních splátkách částka.

12. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl celkový měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje v souhrnné výši částka s tím, že žalovaný splácí exekuci ve výši částka.

13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

14. Na žalobkyni byla dále postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 15 710 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. Na žalobkyni byla dále postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 7 820 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 240 Kč v 60 týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalovaných pohledávek do datum. Žalovaný uhradil na splátkách ke smlouvě číslo částku 2 530 Kč a na splátkách ke smlouvě číslo částku 10 420 Kč. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne datum uvedl celkový měsíční příjem ve výši 14 017 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 12 368 Kč s tím, že žalovaný splácí exekuci ve výši částka v měsíčních splátkách částka. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne datum uvedl celkový měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje v souhrnné výši částka s tím, že žalovaný splácí exekuci ve výši částka.

15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení účinného ke dni uzavření smlouvy ( , dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně doložila pouze žalovaným vyplněnou zákaznickou kartu. Příjmy žalovaného nebyly doloženy. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicím v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalovaného v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazné, když soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat. Soud si tak nemůže učinit celkový obraz o ekonomické situaci žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z pohledu soudu uchování těchto listin nepředstavuje pro poskytovatele úvěru nepřiměřenou zátěž. V dané věci navíc již ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaný splácí pohledávky vymáhané exekučně, což samo o sobě nasvědčuje tomu, že žalovaný může mít v budoucnu problém hradit splátky úvěru.

25. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. , 3 , , (dále jen„ ”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s  Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej BUREŠ, Jaroslav (Poučovací povinnost při jednání). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, příjmení, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 831-832).

26. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018).

27. Ustanovení § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. nestanovují přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Posouzení o potřebě listin musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím matematického modelu, který nemusí odrážet skutečné možnosti žadatele o úvěr.

28. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

29. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

30. V daném případě žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru v souladu s požadavkem náležité péče. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).

31. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 7 470 Kč (původní jistina ze smlouvy číslo ve výši 10 000 Kč po uhrazení 2 530 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 470 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 060 Kč s úrokem z prodlení v částce 555,56 Kč, s úrokem v částce 1 048,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 530 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 470 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 633,58 Kč, s úrokem v částce 1 211,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 6 002,31 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu (na smlouvu číslo žalovaný uhradil částku 10 420 Kč při jistině ve výši 10 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě (datum), ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy žalobkyně ( o. z.) ve výši stanovené Ohledně části úroků z prodlení do data splatnosti soud žalobu rovněž zamítl s ohledem na skutečnost, že prodlení žalovaného nastalo teprve dnem následujícím po splatnosti.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu ( ).