Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 48/2022-102

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa

o zaplacení 124 571,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 113 062,39 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 113 062,39 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 11 509,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 362,97 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 509,41 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 110,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. jméno příjmení do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 113 062,39 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 113 062,39 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 11 509,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 362,97 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 509,41 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 20 110,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne 25. 8. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 124 571,80 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 28. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 155 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 2 790 Kč, počínaje dnem 23. 7. 2019, přičemž splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Úroková sazba byla dohodnuta 17,60 % ročně. Součástí smlouvy byl ceník poplatků, produktové a všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně svůj závazek poskytnout žalované revolvingový úvěr splnila, avšak žalovaná svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neplnila, žalobkyně proto využila svého práva a prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne 26. 2. 2020, který nebyl žalovanou dosud uhrazen. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 120 759,80 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 362,97 Kč, smluvního poplatku ve výši 1 112 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 700 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 3 599,82 Kč vypočteného do dne 28. 7. 2020. Ode dne následujícího, tj. od 29. 7. 2020 dosud nevypočteného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 129 122,77 Kč. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že při posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr postupovala v souladu se zákonem a s takovou péčí, kterou zákon požaduje. Bylo vycházeno z údajů žalované uvedených v žádosti ze dne 27. 6. 2019, které byly ověřovány v dostupných informacích a v interních a externích databázích. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla věc postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích jako soudu místně příslušnému a žalované byla zaslána žaloba spolu s vyjádřením na adresu jejího trvalého pobytu evidovaného v Centrální evidenci obyvatel a byla vyzvána ke sdělení svého postoje jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu. K tomuto se nevyjádřila a soud tak měl po daném poučení za to, že s navrhovaným postupem, tj. rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně uvedla svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání již v žalobním návrhu. Soud tak rozhodl na základě předložených listinných důkazů dle (dále jen ).

3. Smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru uzavřenou dne 28. 6. 2019 měl soud prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 155 000 Kč, který bylo možné po dobu trvání smlouvy opakovaně čerpat v závislosti na výši splácených částek (revolving), což znamená, že pokud klient úvěr nebo jeho část splatí, je oprávněn jej čerpat opakovaně, vždy však maximálně do výše uvěrového rámce. Prvním dnem čerpání byl 28. 6. 2019 s výší 124 000 Kč a poslední den čerpání 28. 6. 2022 s tím, že lze dobu čerpání prodloužit maximálně o 36 měsíců. Měsíční splátky jistiny a úroku činily 1,80 % z úvěrového rámce, tj. částku 2 790 Kč, úhrada pojištění 277 Kč s tím, že anuitní splátky a úhrada pojištění byly splatné ke 23. dni v měsíci, počínaje dnem 23. 7. 2019. Roční pevná úroková sazba činila 17,60 % ročně a celková částka k úhradě 322 511,17 Kč, která byla vypočtena jako součet úvěrového rámce a počet celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a ceník.

4. Dopisem ze dne 28. 2. 2020 žalobkyně upozornila žalovanou na opakované porušení smluvních podmínek a prohlásila úvěr vedený pod č. bankovní účet za splatný ke dni 26. 2. 2020 s tím, že dlužná částka činí 133 139,07 Kč a má být uhrazena do 13. 3. 2020. Sestává z nesplacené jistiny ve výši 120 759,80 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 8 362,97 Kč, úroku z prodlení ke dni prohlášení ve výši 204,30 Kč, dlužné měsíční poplatků za vedení účtu a nákladů na upomínání ve výši 3 512 Kč a 300 Kč.

5. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2020 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 15 dnů a upozorněna na možnost soudního vymáhání a na náklady s tím spojené.

6. Rozsah čerpání, splácení a celkovou výši dluhu žalobkyně doložila platební historií žalované, z níž bylo zjištěno, že žalovanou byla uhrazena celková částka 10 397,61 Kč, která byla započtena na jistinu, poplatky, úroky a sankce.

7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle č. , může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně.

11. Nejprve se zabýval otázkou, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele dle ust. a 2 a , o spotřebitelském úvěru. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Je sice skutečností, že výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle O tom jednoznačně svědčí i rozsudek SDEU z 5. 3. 2020 ve věci C číslo, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

15. Vycházeje z výše uvedených hledisek, je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem. V případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

16. Za tímto účelem soud proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů týkajících se posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Vycházela z údajů žalované uvedených v žádosti o úvěr Expres Plus ze dne 27. 6. 2019, které ověřovala v interních i externích databázích. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu bylo počítáno i s částkou životního minima, částkou normativních výdajů na bydlení a měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a úvěr byl poskytnut. Z potvrzení o příjmu žalované a jejích výdajů získala částku disponibilních zdrojů, když dle údajů v žádosti neměla žalovaná žádné závazky, ani tyto nebyly zjištěny z externích zdrojů. K důkazu byla předložena žádost o úvěr Expres Plus ze dne 27. 6. 2019, z níž bylo zjištěno, že žalované je rozvedená, vlastní dům či byt, její příjmem je částka 16 440 Kč, nemá vyživovací povinnosti, srážky ze mzdy nejsou uvedeny ani nezbytné měsíční výdaje. Z potvrzení o příjmu žalované vyplývá, že pracuje jako výrobní pracovník s průměrným příjmem 16 440 Kč, z příjmu nejsou prováděny srážky ze mzdy. Z výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že k datu 21. 6. 2019 před poskytnutím úvěru činil zůstatek na účtu částku 415,58 Kč. K převodu poskytnuté částky 124 000 Kč od žalobkyně došlo dne 28. 6. 2019, týž den byl stržen poplatek za úvěr ve výši 1 295 Kč a žalovanou vybrána částka 115 000 Kč, konečný zůstatek na účtu ke dni 19. 7. 2019 byl 455,59 Kč.

17. Dle sdělení žalobkyně a výpisu z účtu bylo na uvedený úvěr učiněno 8 splátek v různých výších, první splátka byla učiněna dne 23. 7. 2019 pouze ve výši 255,59 Kč, další splátka ve výši 2 857,20 Kč a dne 19. 8. 2019 poslední v částce 1 004,78 Kč Celkem byla uhrazena částka 10 937,61 Kč, která byla započtena na poplatky, úroky, sankce a jistinu.

18. V daném případě je z předložených listinných důkazů zřejmé, že nebylo řádně a úplně provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované. Byl sice zjištěn a ověřen její příjem, jehož výše byla uvedena částkou 16 440 Kč, nebyly však zjišťovány žádné její výdaje, ať na domácnost či poplatky spojené s bydlením, bylo pouze uvedeno, že vlastní byt či dům. Sdělení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované bylo tak zcela obecné. Z výpisů z účtu je také patrné, že zůstatky na účtu byly v minimální částce kolem 400 Kč. Řádné prověření tak provedeno nebylo, žalobkyně provedla pouze obecný výpočet se zahrnutím životního minima, jak uvádí, podíl žalované na byt je uveden 100%, ale s jakou částkou bylo počítáno, není uvedeno a nebylo ani zjišťováno, přitom tyto částky mohou být zcela rozdílné a bylo zde nutno přihlédnout i k příjmu žalované.

19. Soud tak má za to, že prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně neodpovídalo zcela kritériím uvedeným v ustanovení § 86 a 87 zák. o spotřebitelském úvěru. Zejména absence objasnění životních výdajů a závazků žalované tak neumožňovala zjistit poměr mezi jejími příjmy a výdaji a je tak nutno konstatovat, že žalobkyně se zabývala úvěruschopností žalované pouze na základě obecných údajů dle svých schvalovacích strategií, ne však řádně a úplně. Jedná se tak o smlouvu neplatnou a vztah účastníků soud proto posoudil pouze jako bezdůvodné obohacení dle a 2 . Dle tohoto ustanovení je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a dosud nevrátila, tedy svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 113 062,39 Kč, když z poskytnuté částky 124 000 Kč v roce 2019 byla dosud vrácena pouze částka 10 937,61 Kč (124 000 – 10 937,61 Kč). Žalovaná dosud tuto částku navrátila, ač byla žalobkyní vyzvána, je proto zároveň povinna hradit i úroky z prodlení, které činí dle ust. nař. vlády č. 10 % ročně z nesplacené částky 113 062,39 Kč, a to od 27. 2. 2020 až do uhrazení dlužné částky. Co do zbývající částky ve výši 11 509,41 Kč i spolu s dalším příslušenstvím, tj. smluvními úroky, poplatky a smluvní pokutou, byl žalobní návrh, jako nedůvodný zamítnut. Jednalo se pouze o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, které je tak povinna žalovaná vrátit.

20. Nárok na náhradu nákladů řízení soud posoudil dle a , když žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 4 984 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní služby po 6 100 Kč (sepis žaloby, převzetí zastoupení a jednoduchá výzva k plnění dle vyhl. č. ), 3 paušálními náhradami po 300 Kč ( vyhl. č. ) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 3 391,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 24 525,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla plný úspěch ve věci, ale pouze částečný, a to ve výši 91 %, soud na základě poměru úspěchu a neúspěchu přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 82 %, což činí částku 20 110,90 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné okolnosti, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení výjimečně žalobkyni přiznána.

21. Lhůty splatnosti byly stanoveny dle , delší než zákonné třídenní vzhledem k výši částky i návrhu žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích prostřednictvím

Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí - exekuci.