Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 51/2019-272
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kerbrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
za účasti: právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalované
o zaplacení 217 106,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení 217 106,20 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 134 386 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi právnická osoba náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 4 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení 217 106,20 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 134 386 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 4 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Dle žalobních tvrzení byla dne 22. 5. 2017 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalovaného vykonávat pro žalobkyni činnost stavbyvedoucího dle platného živnostenského oprávnění žalovaného na stavebních zakázkách žalobkyně, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 23. 5. 2017 do 30. 6. 2017. Dodatkem č. 1 ze dne 21. 6. 2017 byla činnost smlouvy prodloužena do 31. 7. 2017 a dodatkem č. 2 ze dne 26. 7. 2017 pak byla účinnost prodloužena do 20. 12. 2017. Rozsah činností, povinností a odpovědnosti žalovaného jako stavbyvedoucího byl stanoven ujednáním smluvních stran uvedeným v čl. 3 smlouvy s tím, že o zjištěných nedostatcích byl žalovaný povinen ihned informovat žalobkyni spolu s návrhem opatření. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal provádět sjednané práce s veškerou odbornou péčí, v případě nekvalitního a neodborného řízení stavby se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni veškeré vzniklé škody, a to ve lhůtě 30 dní, kdy pro tento případ byl pojištěn. Žalovaný pro žalobkyni vykonával činnost stavbyvedoucího dle shora uvedené smlouvy při výstavbě rodinných domů v obec – ulice, na akci„ Smlouva o dílo RD obec – ulice, RD 07-12 a RD 13-19“. Následně bylo z reklamací klientů a investora stavby zjištěno, že dochází k zatékání vzlínání vlhkosti v technických místnostech RD 07-12 a RD 13-19. Po odkrytí zasažených míst odbornou firmou bylo zjištěno, že nebyl dodržen technologický postup a příslušná projektová dokumentace a v těchto zasažených místech chybí předepsaná hydroizolace. Je tak zřejmé, že došlo v průběhu stavebních prací k porušení technologických postupů, norem a projektové dokumentace, za jejichž dodržování smluvně odpovídá žalovaný. Žalobkyně si následně nechala na své náklady od Ústavu stavebního zkušebnictví s.r.o. zpracovat odborný posudek na posouzení provedení izolace proti zemní vlhkosti a odborným posudkem ze dne datum č. rok číslo bylo zjištěno, že na všech objektech díla se nachází viditelné vzlínání zemní vlhkosti na obvodových stěnách technických místností, byla provedena sonda a nalezena volná hrana izolace cca 15 cm pod úrovní terénu. Bylo tak zjištěno, že izolace proti zemní vlhkosti neodpovídá normovým požadavkům a nechrání obvodové stěny před vzlínáním zemní vlhkosti, volné ukončení pod úrovní upraveného terénu vytváří přímou možnost vstupu a vzlínání zemní vlhkosti pod potěrový beton technické místnosti a následně do obvodového zdiva. Podle návrhu opatření je ke správnému provedení izolování konstrukce podlahy a obvodových stěn technické místnosti nutné rozebrat betonovou zámkovou dlažbu a odebrat štěrkové lože zámkové dlažby až pod úroveň izolace proti zemní vlhkosti a vhodným způsobem provést zaizolování až do výšky 300 mm nad upravený terén vhodnou izolací proti vodě a zemní vlhkosti, kdy v rámci opravy bude nutné i odbourat část klinkerového obkladu obvodových stěn a po aplikaci izolace znovu stěnu obložit tímto obkladem do původního stavu, po zaizolování obnovit štěrkové lože a položit zpět zámkovou dlažbu. S ohledem na závěry posudku nechala žalobkyně provést opravu dotčených částí stavby, kdy tuto opravu pro ni částečně prováděla odborná firma, a to právnická osoba a částečně byla tato prováděna samotnou žalobkyní. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů na odstranění vad díla v celkové částce 217 106,20 Kč a to dopisem právního zástupce ze dne 20. 5. 2019, který byl žalovanému doručen dne 22. 5. 2019, se stanovenou úhradou do 3 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaný nárok žalobkyně do dne podání žaloby neuhradil, proto se žalobkyně svého nároku domáhá soudní cestou, a to včetně zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, když uvedl, že je skutečností, že uzavřel se žalobkyní dne 22. 5. 2017 smlouvu o dílo na funkci stavbyvedoucího na zakázkách firmy žalobkyně. Odpovědným stavbyvedoucím se žalovaný však stal až písemným pověřením realizací stavby dnem 19. 6. 2017, když toto pověření žalobkyně patrně opomenula doložit. Do té doby byly odpovědnými osobami na akci OS obec ulice pan jméno příjmení a jméno příjmení, jak plyne ze zápisu z porady ze dne 3. 5. 2017. Dne 19. 6. 2014, kdy byl žalovaný pověřen jako stavbyvedoucí, byly domy žalobkyní označované jako 7-12, ve stádiu základové desky s izolacemi, vyzděné I. nadzemní podlaží zhotovené stropy, částečně vyzděné podkroví a částečně vyzděné sporné přístavby a u domů označených číslo rovněž zhotovena základová deska izolacemi, vyzdění i nadzemního podlaží včetně stropů a vyzdění přístavky. Z uvedeného je patrné, že v okamžiku provádění izolací se na stavbě v postavení odpovědného stavbyvedoucího žalovaný nenacházel a nemůže tedy přebírat odpovědnost za pochybení jiných osob. K soupisu nákladů na opravu zatečení do technických místností na akci ŘD obec ulice a protokolu stavebních prací uvedl, že z nich není patrné, kdo měl práce provádět, zda byly práce fakticky uhrazeny, jakým způsobem a kdo soupis vytvořil. Z protokolu firmy právnická osoba nelze zjisti, kdo za firmu izolační práce prováděl, když výslech této osoby žalovaný považuje za důležitý. To co bylo zhotoveno do 19. 6. 2017 tak nelze přičítat žalovanému za vinu. Skutečnost, že skládky byly vyzděny před datem 19. 6. 2017, je prokázáno stavebním deníkem č. 2, strana 73378 – zápis ze dne 6. 6. 2017 a zápis na listu stavebního deníku č. 2, číslo listu 73374 ze dne 23. 5. a 24. 5. 2017. Na straně 73377 stavebního deníku č. 2 je ze dne 2. 6. 2017 zápis – kontrola vyzdívání bez závad, kdy tento zápis provedl technický dozor investora. Dalším důkazem je projektová dokumentace, konkrétně anonymizována dvě slova a anonymizováno 14, anonymizována dvě slova a anonymizováno EE, kde je patrné, že přizděné skládky jsou výškově minus 17 cm oproti I. nadzemního podlaží. Ve skutečnosti však byly skládky podlahou postaveny do úrovně podlahy I. nadzemního podlaží. Izolace zde není projektována. Z výše uvedeného je tak patrné, že předmětné skládky na nářadí byly vyzděny 23. 5., 24. 5. a 6. 6. 2017 a žalovaný byl jmenován jako stavbyvedoucí až 19. 6. 2017. Zcela logicky tedy musely být provedené izolace před vyzděním skládků.
3. V průběhu řízení učinila právnická osoba vstup vedlejšího účastníka do řízení, a to svým podáním ze dne 13. 8. 2021 (čl. 170), kdy na základě žalovaným předložených dokumentů je možné učinit závěr, že v případě úspěchu žalobkyně by vedlejšímu účastníkovi mohla vzniknout povinnost poskytnout pojistné plnění z pojištění žalovaného. Proto anonymizováno ulice pojišťovna vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalovaného do řízení, neboť má právní zájem na výsledku sporu.
4. Usnesením ze dne 24. 2. 2022, čj. 16 C 51/2019-245 učinil zdejší soud výzvu žalobkyni, aby v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. navrhla a označila důkazy potřebné k prokázání jejího tvrzení, že je to právě žalovaný, kdo je odpovědný za škodu vzniklou žalobkyni, jejíž nárok na náhradu je uplatňován touto žalobou, tedy, že je to právě žalovaný, kdo je ve věci pasivně věcně legitimovaný a za tímto účelem jí poskytl lhůtu 10ti dnů. Žalobkyně tak byla poučena o tom, že v rámci řízení proběhla již tři jednání, při nichž bylo provedeno rozsáhlé dokazování jak listinnými důkazy, tak účastnickými a svědeckými výpověďmi s tím, že i přes toto rozsáhlé dokazování soud nemá v řízení za prokázané tvrzení žalobkyně, že je to skutečně žalovaný, kdo je odpovědný za škodu vzniklou žalobci, tj. že je to právě žalovaný, kdo je ve věci pasivně věcně legitimovaný.
5. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil tato skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o dílo a jejích dodatků č. 1 a č. 2 a výpisu z živnostenského oprávnění žalovaného, že dne 22. 5. 2017 byla mezi žalobkyní uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalovaného vykonávat pro žalobkyni činnost stavbyvedoucího dle platného oprávnění žalovaného na stavebních zakázkách žalobkyně, a to dle pokynů vedení společnosti, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 23. 5. 2017 do 30. 6. 2017, přičemž dodatkem č. 1 ze dne 21. 6. 2017 byla účinnost smlouvy prodloužena do 31. 7. 2017 a dodatkem č. 2 ze dne 26. 7. 2017 pak byla účinnost prodloužena do 20. 12. 2017. Rozsah činností, povinností a odpovědnosti žalovaného jako stavbyvedoucího byl stanoven ujednáním smluvních stran uvedeným v čl. 3 smlouvy s tím, že o zjištěných nedostatcích byl žalovaný povinen ihned informovat žalobkyni spolu s návrhem opatření. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal provádět sjednané práce s veškerou odbornou péčí, v případě nekvalitního a neodborného řízení stavby se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni veškeré vzniklé škody, a to v lhůtě 30 dní, kdy pro tento případ byl pojištěn.
7. Z pojistné smlouvy žalovaného o pojištění profesní odpovědnosti a záznamu z jednání, informace o zprostředkovateli, že dne 17. 5. 2017 uzavřel žalovaný u právnická osoba pojistnou smlouvu o pojištění profesní odpovědnosti vztahující se na povinnost pojištěného nahradit škodu nebo jinou újmu, pokud byla způsobena jinému konáním nebo opomenutím nebo protiprávním stavem v důsledku výkonu profesní činnosti, případně právního vztahu pojištěného, uvedeného v pojistné smlouvě, ke kterému je pojištěný oprávněn na základě zvláštního oprávnění dle platných právních předpisů. Limit pojistného plnění pro základní rozsah pojištění dle smlouvy činí 5 000 000 Kč, spoluúčast pojištěného činí 5 000 a základní roční pojištění 6 750 Kč.
8. Z odborného posudku Ústavu stavebního zkušebnictví, s.r.o. č. rok číslo, že žalobkyně si objednala vyhotovení odborného posudku, z něhož plyne, že provedená izolace proti zemní vlhkosti neodpovídá normovým požadavkům a nechrání obvodové stěny před vzlínáním zemní vlhkosti. Volné ukončení pod úrovní upraveného terénu vytváří přímou možnost vstupu a vzlínání zemní vlhkosti pod potěrový beton podlahy technické místnosti a následně do obvodového zdiva. K provedení správného izolování konstrukce podlahy a obvodových stěn technické místnosti bude nutné rozebrat betonovou zámkovou dlažbu a odebrat štěrkové lože zámkové dlažby až pod úroveň izolace proti zemní vlhkosti, a vhodným způsobem provést zaizolování až do výšky 300 mm nad upravený terén vhodnou izolací proti vodě a zemní vlhkosti. V rámci opravy bude nutné odbourat i část klinkerového obkladu obvodových stěn a po aplikaci izolace znovu stěny obložit klinkerovým obkladem do původního stavu. Po zaizolování bude nutné obnovit štěrkové lože a položit zpět zámkovou dlažbu.
9. Z faktury číslo ze dne 15. 4. 2019, protokolu stavebních prací a soupisu nákladů na opravu zatečení do technických místností na akci ŘD obec ulice anonymizováno, že firma právnická osoba vyfakturovala žalobkyni částku 41 123 Kč za provedené izolační práce zařazené podle CZ-CPA pod kódem číslo dle přiloženého protokolu, kde jsou jednotlivé činnosti uvedeny. Celkové práce byly vyčísleny částkou 188 788 Kč bez DPH.
10. Ze zápisu z porady jednatele, společníků a stavbyvedoucích, konané dne 3. 5. 2017, že zodpovědnými osobami na akci OS obec – ulice byly jméno příjmení a jméno příjmení.
11. Z pověření realizací stavby, že žalovaný byl dnem 19. 6. 2017 jmenován do funkce stavbyvedoucího, zodpovědného za řízení prací na stavbě a hospodářské výsledky zakázky dle rozpočtu.
12. Z předžalobní výzvy, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě nákladů na odstranění předmětných vad díla v celkové částce 217 106,20 Kč ve lhůtě do 3 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že v opačném případě se žalobkyně obrátí se svým nárokem na soud.
13. Z výpovědi žalobkyně, resp. jejího jednatele pana příjmení, že se stavělo 13 řadových domků u obec, jednalo se vlastně o 2 řadové domky o 6 a 7 domech celkem 13 domů. Žalovaný přišel, když řadové domy byly rozestavěné, kdy na 6 řadových domcích bylo vyzděno 1 nadzemní podlaží včetně stropní konstrukce, ale nebyly vyzděny obvodové zdi skládků nářadí před vstupem do řadového domku. Co se týká druhých 7 řadových domků, byly různě vyzděny, nebyly úplně vyzděné, neměly stropy a nebyly vyzděné technické místnosti. Problém se zemní vlhkostí se týká všech 13 domů, konkrétně technických místností. Žalovaného si vzali proto, že jako stavební firma hledali stavbyvedoucí pro další stavby, na stavbě anonymizováno měl parťáka a potřeboval tam odborníka stavaře. Vypracovala se smlouva na funkci stavbyvedoucí řadové domky anonymizováno, k tomu dostal žalovaný pracovní náplň a dál pověření pro realizaci dokončení těchto řadových domků. Žalovaný tam byl jako stavbyvedoucí nikoliv jako stavební dozor. Jako stavbyvedoucí řídil a kontroloval veškeré práce. Před žalovaným dělal funkci stavbyvedoucího zaměstnanec žalobkyně pan jméno příjmení. Z pozice jednatele a výkonného ředitele firmy příjmení dojíždí jednatel žalobkyně na každou stavbu, dohlíží na chování stavbyvedoucího, kontroluje, zda není něco potřeba, zúčastňuje se kontrolních dnů, kde je přítomen investor, dozor stavby, stavbyvedoucí, jednatel firmy a jsou z toho dělané zápisy. Na kontroly se jezdí ze začátku 1x za 14 dní, poté 1x za týden. Tuto izolaci bylo zapotřebí udělat před omítnutím fasády. To, že se stala chyba, se zjistilo vlhkostí, kdy si žalobkyně pozvala odbornou firmu, udělala se sonda a tou se zjistilo, že technické místnosti nemají zvednutou izolaci na výšku cihly 25 cm. Stavební deník vede stavbyvedoucí, který tam den po dni zapisuje, jaké práce byly provedeny, kdo se jich účastnil, dozor je má kontrolovat a připodepisovat. Pochybení žalovaného vidí jednatel žalobkyně v tom, že neprovedl svislou izolace na technických místnostech, přičemž ostatní 3 strany byly bez problému. Každou stavbu přebírá žalobkyně od dozoru investora, který jim předává bod +- 0, vytyčení stavby od geodeta, bod vody a elektriky a rozsah staveniště. Pokud se jedná o dotaz, zda založení stavby odpovídalo projektové dokumentaci, nikdo neříkal, že by ty body šly níž nebo výš, ale žalobkyně si prověřila, zda skutečně bude vodorovná izolace nad chodníkem a vycházelo to 15-18 cm na jedné straně. Na dotaz v jaké fázi nejpozději je potřeba udělat svislou izolaci jednatel žalobce uvádí, že se to musí provést před provedením jádra (fasády), což žalovaný mohl udělat kdykoliv po vyzdění zdiva technické místnosti. Oprava se provedla tak, že se obnažil terén, zdemontovala se dlažba, byla přehozena omítka, odsekala se omítka, odsekl se řádek soklu, natavila se lepenka na vodorovnou, nechalo se to otevřené 14 dní, začalo to vysychat a poté se zpátky zapravila dlažba a v některých sklípcích se vybouraly i betonové mazaniny, na kterých byla dlažba, protože investor se domníval, že žalobkyně nemá vůbec provedenou ležatou izolaci v technických místnostech. Bylo tak zjištěno, že ta izolace tam je a že vlhkost jde přes zdivo do betonové mazaniny a do obvodového zdiva. Vodorovná izolace ve skládcích byla, byla skutečně vytažena tak, jak to dělají v rozmezí od 5 do 10 cm. Vlhkost nastoupala ve všech 3 stěnách skládků. Opravou byla vlhkost odstraněna. Výška chodníků se na počátku stavby vůbec neřešila, to se řešilo, až když se měly zahájit terénní úpravy, což nic nemění na svislé izolaci. Chodníky byly řešeny v rámci projektové dokumentace s tím, že tam není podstupnice, ale je to celé bezbariérové a chodník je níže o 2 cm oproti +-0. Technický dozor investora jezdil na kontroly i mimo kontrolní dny, procházel to se stavbyvedoucím a poté když byl oficiální kontrolní den, tak se prošla stavba, pokud měl investor nějaké požadavky, které nebyly zapsány technickým dozorem, tak se probraly, eventuálně zapsaly, probíhala tam i jednání soupisu prací pro fakturace a každý kontrolní den žalobkyně slyšela, že jsou perfektní, že to vše jde od ruky. Dle žalobkyně pochybil i technický dozor investora, proti kterému ovšem nemá žalobkyně žádné páky, protože za žalobkyni tam byl pověřený žalovaný. Soupisy provedených prací pro fakturaci jsou určitě uloženy v archivu. Žalovaný obdržel odměnu, nebyl důvod mu ji nedat. Jednatel žalobkyně popřel, že by mu žalovaný říkal, že izolace nebyla vytažena za líc obvodového zdiva a tudíž nebylo na co přitavit izolaci svislou. Stejně tak popřel, že by zasahoval do práce žalovaného, a že jím byl poslán dělat stropy a izolaci měl na starosti pan příjmení.
14. Z výpovědi žalovaného, že do stavby vstoupil, když už bylo hotových 6 domů s prvním patrem včetně stropů a obvodových zdí prvního patra a na druhé straně se na 7 domech dozdívalo obvodové zdivo. Žalovaný jako stavbyvedoucí nastoupil od 19. 6. 2017, předtím tam působil tzv. na zkušenou. Před žalovaným funkci stavbyvedoucího vykonával pan jméno příjmení, zaměstnanec žalobce. Když byl žalovaný jmenován stavbyvedoucím, skládky již stály, což je uvedeno ve stavebním deníku a když se dostavovaly skládky a dělaly se izolace, byl žalobcem panem příjmení pověřen děláním stropů s tím, že pan příjmení na skládky stačí a žalovaný má jít dělat něco jiného, konkrétně ty stropy. Ze stavebního deníku zcela jistě vyplývá, kdy se vyzdívaly skládky a také z toho vyplývá jmenování žalovaného stavbyvedoucím. Žalovaný několikrát s panem příjmení (jednatelem žalobkyně) hovořil o tom, jak se mají izolace udělat, hrozilo nebezpečí, že když se izolace svislá nahoru, nahodí se to jenom omítkou, tak ta omítka nebude na asfaltové izolaci držet a odloupne se to. Na ten popud pan příjmení před uděláním chodníků o 17 cm vyšších než bylo uvedeno v projektové dokumentaci, nechal ve skladu nařezat střešní fólii, které se tam vložily mezi zeď a štěrk. Žalovaný to však neměl kam sdělit nebo napsat, byl to příkaz jednatele žalobkyně, bylo by to proti investorovi. Kdyby chodníky byly provedeny dle PD tak nášlapná vrstva chodníků je pod úrovní izolací celého baráku a tím pádem by nedocházelo ke vzlínání vlhkosti a s tím se i kalkulovalo při společném rozhovoru s jednatelem žalobkyně a k vyzvednutí chodníků došlo až v poslední fázi, kdy se za přítomnosti pana příjmení provádělo změření výšky všech chodníků vůči vozovce a vnitřní podlaze +-0. V oblasti skládků nebyla provedena svislá izolace. V okamžiku, kdy se dělalo jádro fasády skládků, byl žalovaný v pozici stavbyvedoucího, což činil na základě jmenování. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o dílo, v které je uvedeno, že nárok žalovaného na odměnu se bude odvíjet od odsouhlasení panem příjmení a perfektně odvedené práce jinak na ni nemá nárok. Práce měly být odsouhlaseny panem příjmení. Žalovaný neměl pravomoc přidělovat práci, a neměl nárok si vybírat jednotlivé pracovníky. Podklad pro izolace je podkladová deska, kterou žalovaný neprováděl a taktéž nemohl ovlivnit, kdo ty izolace bude dělat. Měl za povinnost kontrolovat provedené práce a kvalitu odváděných prací. To, že žalovaný pana příjmení upozorňoval, že izolace nebyla vytažena za líc obvodového zdiva, tudíž nebylo na co přitavit izolaci svislou, nelze nijak dokázat, to prostě nejde. Chodníky byly dělány až po realizaci jádra fasády skládků a poté co již byly udělány i obklady. Na fotografii na čl. 74 ze dne 7. 6. 2017 je z jedné strany vytažena vodorovná izolace, ale není v potřebné délce, z čelní strany vytažena není. Na fotografii na čl. 72 nemůže být vodorovná izolace vidět, protože byla přeobložena obkladovými pásky. Na fotografii na čl. 75 žádná izolace není viditelná. Co se týče průběhu kontrolního dne, byl přítomen žalovaný, dále buď pan příjmení starší, nebo pan příjmení mladší, technický dozor investora, samotný investor. Kontrolovalo se tím způsobem, že se celá stavba procházela a jednotlivé práce se kontrolovaly, ať jde u izolací o přeložení lepenek přes sebe, nebo zaizolování prostupů i izolací, rovinatost zdiva, vše se kontrolovalo. Při kontrolních dnech nebylo nikdo sporováno provedení izolací z hlediska technických místnosti a napojení na obytnou část. Technický dozor investora docházel na stavbu i mimo kontrolní dny několikrát za týden. Problém izolací se v době od 19. 6. 2017 neřešily. ulice dozor investora nikdy nezpochybňoval izolace ve skládkách a i při kontrolním dnu probíhají zápisy z kontrolních dnů, kde nebylo v žádném případě nikdy toto uvedeno. Nějaké vady tam uvedeny byly, spíše ale co se týče rovinatostí, žádné zásadní ale nikoliv. Jednatelem žalobkyně mu nikdy nic, co se izolací týče, vytýkáno nebylo. Jednatel žalobkyně prováděl výkon prací žalovaného i mimo kontrolní dny, a to velmi pečlivě. Při předání a kolaudaci se celý objekt předal bez závad, předal se 2 měsíce před termínem dokončení, odměnu tak, jak byla domluvena ve smlouvě o dílo, od svého smluvního partnera obdržel. Žalovaný jednateli žalobkyně sdělil, že to není jeho chyba a že to opravovat nebude. Z doplňující výpovědi žalovaného pak vyplývá, že o svislou izolaci se nezajímal, neboť měl na starosti stropy na druhé části řadovek, tj. na sedmiřadovce, od jednatele žalobkyně pana příjmení dostal celé skládky včetně izolací na starosti pan příjmení. Co se týče šestiřadovky, zde se dostal k práci až v době, kdy se vyzdívaly příčky v druhém patře s tím, že obvod už byl hotový. Na sedmiřadovce tak u vyzdívání také nebyl, pracovně se tam dostal až při provádění věnců a pokládání stropů nad prvním nadzemním podlažím. Na stavbě si nemohl dělat, co chtěl, pokyny mu uděloval jednatel žalobkyně pan příjmení, který ale věděl o tom, že tam izolace nejsou, osobně se účastnil vyměřování chodníků, konkrétně výšek chodníků vůči terénu a při této problematice na to narazili a na přání pana příjmení byly položeny pásy střešní izolace.
15. Z vyjádření žalobkyně a žalovaného pak vyplývá, že jsou ve shodě ohledně skutečnosti, že neexistoval žádný předávací protokol, z něhož by bylo patrné, v jakém stádiu, fázi či stavu výstavby žalovaný přebíral funkci stavbyvedoucího.
16. Z výpovědi svědka jméno jméno, že pro žalobkyni zpracovával odborné posouzení klinkr obkladu, dále nějaké trhliny, přičemž se jednalo o běžné záležitosti a posuzoval i zemní izolace, ohledně provedení izolace proti zemní vlhkosti v technických místnostech. Na detaily si však již svědek nevzpomíná, na správnosti svého zjištění setrval.
17. Z výpovědi svědka jméno příjmení, pracovníka firmy právnická osoba, že na řadových domcích v anonymizováno prováděl nějaké práce související s odstraněním závad v izolaci. Jednalo se přitom o řadové domy a závady spočívaly v tom, že zdivo bylo podizolováno, v některých částech lepenka nebyla, nebyl proveden svislý spoj, který by šel nad terén. Izolace byla pod terénem, což je vždy špatně. Svislá izolace tam vůbec nebyla a v některých místech izolace vůbec nebyla. Z fotografie předložené svědkem na čl. 215 spisu pak dle něho vyplývá, že v některých místech lepenka chybí, není tam teda lepenka, na kterou by se mohla napojit svislá izolace.
18. Z výslechu svědka jméno příjmení, že se jedná o švagra jednatele žalobkyně, kdy po pracovní stránce je i jeho nadřízeným. Na stavbě rodinných domů v anonymizováno se podílel, kdy na hrubou stavbu působil jako stavbyvedoucí, když byl problém, dojížděl tam jednatel žalobkyně pan příjmení starší, který ho řídil. Nikdo jiný tam jako stavbyvedoucí nebyl. Pan anonymizováno mu dával pokyny s tím, že svědek následně řídil další pracovníky. Žalovaný také na stavbě působil jako stavbyvedoucí, kdy tuto pozici přebíral po svědkovi. V jaké fázi mu stavbu předával, ale nedokázal říci. Dále potvrdil, že poté, co od něj žalovaný funkci stavbyvedoucího převzal, tak také žalovaný přebíral od pana příjmení pokyny. Svědek potvrdil, že na izolace měly na stavbě firmu z Hradce Králové s tím, že dle něho veškeré izolace dělala právě tato firma. Současně uvedl, že si nevzpomíná, že by na stavbě byl řešen problém s izolacemi. Svědek vedl stavební deník, podepisoval ho, co tam bylo uvedeno, bylo i fakticky provedeno. Na stavbě byly prováděny i subdodávky, pokud by nějaký problém byl, mělo by to být uvedeno ve stavebním deníku.
19. Ze smluv o dílo uzavřených mezi žalobkyní a jméno příjmení, že tento pro žalobkyni vykonával práci na pozici mistra stavby, a to v době od 2. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a dále funkci stavebního dělníka a parťáka, a to v době od 19. 6. 2017 do 21. 12. 2017.
20. Ze stavebního deníku strana 73374, že dne 23. 5. 2017 došlo k vyzdívání skládků nářadí na 6ti řadovce a dne 24. 5. 2017 došlo k dokončení dozdění skládků nářadí na 6-ti řadovce.
21. Ze stavebního deníku strana 73378 a 73379, že dne 6. - 8. 6. 2017 bylo prováděno vyzvídání skládků na 7mi řadovce.
22. Ze stavebního deníku strana 73377, že dne 2. 6. 2017 byla provedena kontrola vyzdívání s výsledkem bez závad.
23. Ze stavebního deníku strana 73390, že dne 8. 7. 2017 bylo prováděno podezdívání dveří na skládkách.
24. Ze stavebního deníku strana 73395 a 73396, že dne 26. 7. 2017 došlo k započetí prací na omítání vnější omítkou na 6ti řadovce, poslední zápis vážící se k omítání vnější omítkou na 6-ti řadovce je učiněn dne 31. 7. 2017.
25. Ze stavebního deníku strana 73396 a 73400, že dne 31. 7. 2017 došlo k započetí prací na omítání vnější omítkou na 7mi řadovce, přičemž poslední zápis vážící se k omítání vnější omítkou na 7mi řadovce je učiněn dne 11. 8. 2017.
26. Ze stavebního deníku strana 73400, že dne 11. 8. 2017 je započato s instalací venkovního fasádního obkladu na 6ti řadovce.
27. Ze stavebního deníku strana 73252, že dne 19. 8. 2017 je započato s instalací venkovního fasádního obkladu na 7mi řadovce.
28. Ze stavebního deníku strana 73265, že dne 10. 10. 2017 byla ukončena instalace fasádního obkladu a jeho převzetí ze strany technického dozoru investora.
29. Ze stavebního deníku strana 3722531, že dne 3. 5. 2017 byla dělána vodorovná izolace na sekci 013 až 019.
30. Z fotografií na čl. 110 až 124, čl. 130 až 144, na čl. 215 až 217 a čl. 231 až 241 pak vyplývá, jakým způsobem byly vady odstraňovány.
31. Z projektové dokumentace, zejména řezu anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, že přístupová cesta k domům měla být – (mínus) 170 mm (byl projektován schodek) a izolace nebyla projektována.
32. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění a právním závěrům.
Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni, která sama je stavební firmou, činnost stavbyvedoucího dle platného oprávnění žalovaného na stavebních zakázkách žalobkyně, a to dle pokynů vedení společnosti, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 23. 5. 2017 do 30. 6. 2017, přičemž dodatkem č. 1 ze dne 21. 6. 2017 byla účinnost smlouvy prodloužena do 31. 7. 2017 a dodatkem č. 2 ze dne 26. 7. 2017 pak byla účinnost prodloužena do 20. 12. 2017. Rozsah činností, povinností a odpovědnosti žalovaného jako stavbyvedoucího byl stanoven ujednáním smluvních stran uvedeným v čl. 3 smlouvy s tím, že o zjištěných nedostatcích byl žalovaný povinen ihned informovat žalobkyni spolu s návrhem opatření. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal provádět sjednané práce s veškerou odbornou péčí, v případě nekvalitního a neodborného řízení stavby se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni veškeré vzniklé škody, a to v lhůtě 30 dní, kdy pro tento případ byl pojištěn. Přestože byla smlouva uzavřena od 23. 5. 2017, oficiálně byl žalovaný jmenován do funkce stavbyvedoucího, zodpovědného za řízení prací na stavbě a hospodářské výsledky zakázky dle rozpočtu, až dne 19. 6. 2017, kdy dostal od žalobkyně písemné pověření realizací stavby. Jak žalovaný sám uvedl, do té doby tam byl tzv. na zkušenou. Za práce vykonané před tímto datem tak žalovaný nemůže být odpovědný. V důsledku zatékání a vzlínání vlhkosti v technických místnostech RD 07-12 a RD 13-19 byl žalobkyní objednán odborný posudek, z něhož plyne, že provedená izolace proti zemní vlhkosti neodpovídá normovým požadavkům a nechrání obvodové stěny před vzlínáním zemní vlhkosti. Volné ukončení pod úrovní upraveného terénu vytváří přímou možnost vstupu a vzlínání zemní vlhkosti pod potěrový beton podlahy technické místnosti a následně do obvodového zdiva. Současně z odborného posudku vyplývá způsob opravy. Výslechem svědka příjmení pak bylo upřesněno, že vada spočívala v tom, že zdivo bylo podizolováno, v některých částech lepenka nebyla, nebyl proveden svislý spoj, který by šel nad terén. Izolace byla pod terénem, což je vždy špatně. Svislá izolace tam vůbec nebyla a v některých místech izolace nebyla vůbec. Dále soud považuje v řízení za prokázané (shodným tvrzením účastníků), že neexistoval žádný předávací protokol, z něhož by bylo patrné, v jakém stádiu, fázi či stavu výstavby žalovaný nastupoval do funkce stavbyvedoucího. Stejně tak soud považuje v řízení za prokázané, že žalovaný působil jako stavbyvedoucí na stavbě 13 řadových domků u obec, kdy se jednalo vlastně o 2 řadové domky o 6 a 7 domech. Žalovaný začal působit na stavbě jako stavbyvedoucí v době, kdy řadové domy byly již rozestavěné. V rámci svých výpovědí uvedl žalovaný ve shodě s jednatelem žalobkyně, že před žalovaným vykonával funkci stavbyvedoucího pan jméno příjmení, což je švagr jednatele žalobkyně pana příjmení, kdy po pracovní stránce je jednatel žalobkyně i jeho nadřízeným. Při své svědecké výpovědi svědek jméno příjmení potvrdil, že se podílel na stavbě rodinných domů v anonymizováno a to tak, že na hrubé stavbě působil jako stavbyvedoucí s tím, že když byl problém, dojížděl tam jednatel žalobkyně pan příjmení starší, který ho řídil. Nikdo jiný tam jako stavbyvedoucí nebyl. Pan anonymizováno mu dával pokyny s tím, že svědek následně řídil další pracovníky. Současně potvrdil, že i žalovaný na stavbě působil jako stavbyvedoucí, kdy tuto pozici přebíral po něm a také potvrdil tvrzení žalovaného, že poté, co od něj žalovaný funkci stavbyvedoucího převzal, tak také žalovaný přebíral od pana příjmení (jednatele žalobkyně) pokyny, kterými se řídil. Navíc pak svědek potvrdil, že na izolace měla žalobkyně na stavbě firmu z obec s tím, že dle svědka jméno příjmení veškeré izolace dělala právě tato firma. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že jméno příjmení vykonával pouze pozici mistra stavby, a to od 2. 1. 2017 do 31. 12. 2017 či funkci stavebního dělníka a parťáka, a to v době od 19. 6. 2017 do 21. 12. 2017, pak tato skutečnost sice vyplývá ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a jméno příjmení, nicméně je v naprostém rozporu jak s výpovědí žalovaného, tak s výpovědí samotného jednatele žalobkyně pana příjmení, tak i s výpovědí jméno příjmení, kdy z tvrzení všech vyplývá, že zde pan jméno příjmení vykonával, byť možná neformálně (bez písemného podložení) skutečně funkci stavbyvedoucího. Tuto skutečnost pak potvrzují i zápisy ze stavebního deníku, kde tyto pan jméno příjmení podepisoval a stavební deník před žalovaným vedl právě on, coby stavbyvedoucí. V neposlední řadě pak to, že na stavbách působil ve funkci stavbyvedoucího jméno příjmení, vyplývá i ze zápisu z porady jednatele, společníků a stavbyvedoucích, konané dne 3. 5. 2017, kde již ze samotného označení zápisu vyplývá, že zodpovědnými osobami na akci OS obec – ulice byly jméno příjmení a jméno příjmení, neboť zápisu se účastnili dle označení jednatelé, společníci a stavbyvedoucí. Není tak pravdivé tvrzení žalobkyně, že svědek jméno příjmení nikdy jako stavbyvedoucí na stavbě nepůsobil. Současně soud považuje v řízení za prokázané, že tzv. svislá izolace mohla být provedena kdykoli od vyzdění zdiva technických místností do započetí instalace vnější omítky na 6ti a 7mi řadovce. Ze stavebního deníku pak vyplývá, že k vyzdívání skládků nářadí na 6ti řadovce došlo dne 23. 5. 2017 a dne 24. 5. 2017 došlo k dokončení dozdění skládků nářadí na 6-ti řadovce. Pokud jde o 7mi řadovku, ze stavebního deníku vyplývá, že vyzdívání skládků proběhlo ve dnech 6. - 8. 6. 2017, přičemž dne 2. 6. 2017 byla provedena kontrola vyzdívání s výsledkem bez závad. Lze tedy konstatovat, že skládky byly vyzděny před nástupem žalovaného do funkce stavbyvedoucího, tj. před datem 19. 6. 2017. Jak tvrdí sama žalobkyně i svědek příjmení, tak již v tuto dobu mohlo dojít k instalování tzv. svislé izolace, nicméně v tomto období nebyl odpovědným stavbyvedoucím žalovaný, ale pan jméno příjmení či sám jednatel žalobkyně pan příjmení. Navíc je tu prokázaná skutečnost, že na izolace měla žalobkyně na stavbě firmu z obec, která tak měla být za jejich instalování plně odpovědna a pokud má být někdo zodpovědný za izolace, je to právě tato firma. Je tedy zcela jednoznačné, že případné vodorovné izolace s vytažením přesahu na tvrzené navázání na izolaci svislou měla provést firma provádějící izolace. Zcela zásadní skutečností pak je to, že za provádění stavebních prací v tuto dobu zodpovídal slyšený svědek jméno příjmení, nikoli žalovaný. Konečně pak soud považuje v řízení za prokázané i to, že ačkoli na stavbě byly oficiálně osoby vykonávající funkci stavbyvedoucích, stále působil na stavbě i jednatel žalobkyně pan příjmení, který jim udílel pokyny, kterými se tyto osoby řídily. A právě v této souvislosti soud konstatuje, že v rámci své účastnické výpovědi se žalovaný bránil právě tím, že když se dostavovaly skládky a dělaly se izolace, byl žalobcem panem příjmení pověřen děláním stropů s tím, že pan příjmení na skládky stačí a žalovaný má jít dělat něco jiného, konkrétně právě ty stropy. Toto však bylo navíc pravděpodobně v období, kdy žalovaný na stavbě působil pouze tzv. na zkušenou. Žalovaný pak v rámci doplnění své výpovědi uvedl, že o svislou izolaci se nezajímal, neboť měl od pana příjmení pokyn, kdy měl na starosti jít dělat stropy na druhé části řadovek, tj. na sedmiřadovce, od jednatele žalobkyně pana příjmení dostal celé skládky včetně izolací na starosti pan příjmení. Žalovaný pak uvedl, že co se týče šestiřadovky, zde se dostal k práci až v době, kdy se vyzdívaly příčky v druhém patře s tím, že obvod už byl hotový. Na sedmiřadovce tak u vyzdívání také nebyl, pracovně se tam dostal až při provádění věnců a pokládání stropů nad prvním nadzemním podlažím. Pokyny mu uděloval jednatel žalobkyně pan příjmení. I tyto skutečnosti pak svědčí o tom, že žalovaný nemůže být odpovědný za pochybení související s izolacemi, když v důsledku pokynu samotného jednatele žalobkyně k této práci nebyl připuštěn a nemůže tak být za ni ani fakticky odpovědný. Sám jednatel žalobkyně připustil, že pochybil i technický dozor investora, současně uvedl, že proti němu nemá žalobkyně žádné páky, což ovšem nemůže vést k tomu, že bude odpovědnost za pochybení uvalena na osobu, která s konkrétními pracemi nepřišla vůbec do styku a nemůže tak nést za tyto práce odpovědnost. V rovině tvrzení proti tvrzení pak zůstává tvrzení žalovaného, že na problém s izolací jednatele žalobkyně pana příjmení upozorňoval, kdy uváděl, že to ale neměl kam sdělit nebo napsat, byl to příkaz jednatele žalobkyně a navíc by to bylo proti investorovi. Jednatel žalobkyně pak to, že by ho žalovaný na toto upozorňoval, popírá. Soud pak dále vychází ze skutečnosti, že ve stavebním deníku nikde není uvedena jediná zmínka, která by jen náznakem upozorňovala na problém s izolacemi, a to vše za situace, kdy byly prováděny pravidelné kontroly, kterých se účastnilo poměrně značné množství kontrolujících osob, od samotného jednatele žalobkyně, tj. pana příjmení staršího či mladšího, technického dozoru investora či samotného investora. Kontrolovalo se tak, že se celá stavba procházela a jednotlivé práce se kontrolovaly, ať jde u izolací o přeložení lepenek přes sebe, nebo zaizolování prostupů i izolací, rovinatost zdiva, vše se kontrolovalo. Při kontrolních dnech nebylo nikdy sporováno provedení izolací z hlediska technických místnosti a napojení na obytnou část. Technický dozor investora docházel na stavbu i mimo kontrolní dny několikrát za týden, přičemž problém izolací v době po 19. 6. 2017 nebyl nikdy řešen. Dále je potom nezbytné zdůraznit, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o dílo, v které je uvedeno, že nárok žalovaného na odměnu se bude odvíjet od odsouhlasení panem příjmení a perfektně odvedené práce jinak na ni nemá nárok. Žalovanému jeho odměna nikdy krácena nebyla, právě naopak, všechny odměny řádně dostal, jak potvrdil i sám jednatel žalobkyně pan příjmení, neboť neměl důvod mu je nevyplatit. Konečně pak soud dodává, že dle projektové dokumentace – řez anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno měla být přístupová cesta k domům – (mínus) 17 cm, ve skutečnosti byla přístupová cesta provedena do vodorovné podlahy prvního nadzemního podlaží, jak vyplývá z fotografií a izolace nebyla projektována. Ani tyto skutečnosti však nemohou být kladeny za vinu žalovanému. Na základě všech shora uvedených skutečností je tak nutné konstatovat, že soud nedospěl k závěru, že by žalovaný měl být ve sporu pasivně věcně legitimovanou osobou, tj. osobou odpovědnou za vadné provedení prací, a to přes výzvu, kterou soud ve vztahu k žalobkyni ve smyslu pasivní věcné legitimace učinil. Ze shora uvedených důkazů soud učinil závěr, že není v řízení prokázáno, že by osobou odpovědnou a tím pádem osobou ve sporu pasivně věcně legitimovanou měl být právě žalovaný. S ohledem na takto učiněný závěr soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
33. Pro úplnost soud uvádí, že v řízení provedl poměrně rozsáhlé dokazování, přičemž ne všechny důkazy při svém rozhodování hodnotil a vycházel z nich, a to právě s ohledem na skutečnost, že některé důkazy se týkají až případného prokázání rozsahu prací, které bylo nutné učinit pro odstranění zjištěných vad díla, případně výše škody, která tím žalobkyni byla způsobena. Soud se tak omezil pouze na hodnocení důkazů týkajících se pasivní věcné legitimace ve vztahu k žalovanému, neboť tím, že ve věci neshledal žalovaného jako pasivně věcně legitimovaného, nebylo již třeba přikračovat k hodnocení důkazů ostatních.
34. Současně pak zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování, učiněný v jejím písemném podání ze dne 19. 1. 2022, který byl následně žalobkyní učiněn i při ústním jednání dne 7. 3. 2022, neboť návrhy se týkaly provedení důkazů, které souvisely až s případným odstraňováním vad a výší způsobené škody, než skutečnosti, že je to žalovaný, kdo by měl být osobou odpovědnou a tudíž ve věci pasivně věcně legitimovanou. Proto tento návrh žalobkyně soud jako nadbytečný zamítnul.
35. V řízení úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náhradu za 11 úkonů právní služby ve výši 100 980, tj. 11x po 9 180 Kč (příprava a převzetí zastoupení, včetně první porady dne 10. 10. 2019, vyjádření k žalobě ze dne 10. 10. 2019, písemná vyjádření ve věci samé ze dne 4. 11. 2021, 8. 3. 2021, 26. 11. 2021 a 23. 3. 2022, účast u jednání dne 5. 5. 2021, 26. 8. 2021, 20. 12. 2021, 7. 3. 2022 a 11. 5. 2022), podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarifu, 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tj. 3 300 Kč, náhrada cestovních výdajů ve výši 4 783 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 5x cesta obec – obec a zpět o celkové vzdálenosti 5x 170 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč km x 510 km činí 2 244 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 3,6 l /100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč činí za 510 km celkem 499 Kč (cesty dne 5. 5. 2021, 26. 8. 2021 a 20. 12. 2021), a dle výpočtu na základě vyhlášky č. 511/2021 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč km x 340 km činí 1 598 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 3,6 l /100 km a ceně pohonných hmot 36,10 Kč činí za 340 km celkem 442 Kč (cesty dne 7. 3. 2022 a 11. 5. 2022), celkem 4 783 Kč. Dále pak částka 2 000 Kč jako náhrada za promeškaný čas strávený cestou do obec a zpět v délce 20 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 111 063 Kč ve výši 23 323 Kč. Celkové náklady žalovaného tak činí 134 386 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta pro zaplacení nákladů řízení byla žalobkyni stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
36. Vzhledem k tomu, že na straně žalovaného vystupoval vedlejší účastník, který měl na výsledku sporu právní zájem, a to právnická osoba, postupoval soud rovněž dle ustanovení § 142 o.s.ř. a i tomuto účastníkovi přiznal ve vztahu k žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s jím předloženým vyúčtování při jednání dne 11. 5. 2022 a v souladu s vyhláškou 254/2015 Sb., v platném znění, ve výši 1 800 Kč, a to za celkem 6 úkonů – 3x písemné podání ve věci dne 13. 8. 2021, 22. 1. 2022, 10. 5. 2022 a účast u jednání dne 20. 12. 2021, dne 7. 3. 2022 a dne 11. 5. 2022.
37. Dále soud postupoval dle ustanovení § 148 o.s.ř. a žalobkyni uznal povinnou uhradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši 4 458 Kč spočívající v nákladech na úhradu svědečného.
38. Závěrem soud k délce řízení uvádí, že délka samotného řízení byla ovlivněna jednak nařízenou mediací, kterou soud nařídil, neboť se domníval, že by tato věc mohla být efektivně vyřešena touto cestou. Dále pak do délky řízení zasáhla epidemiologická situace v ČR způsobená COVID 19, kdy jednání byla opakovaně odročována jednak z důvodu onemocnění Covid 19 právního zástupce žalobkyně, který tak požádal z tohoto důvodu o odročení jednání, dále pak bylo rovněž z epidemiologických důvodů jednání odročeno, kdy se samotný jednatel žalobkyně obával rizika nákazy s ohledem na svůj věk a jednání bylo taktéž k jeho žádosti odročeno a délka řízení tím ovlivněna.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.