Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 201/2021-41
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vítězslavem Špalkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 614 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 8 617 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 8 617 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 003 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 9 003 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 8 617 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 8 617 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 003 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 9 003 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky 17 614 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně v rozsahu shora ve výroku I a II uvedeném s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky žalobkyně, na základě které byl žalované poskytnut v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr
10 000 Kč a zaslán jí na její účet. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 10 000 Kč řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě po dobu 24 měsíců dle splátkového kalendáře, zaplatit 330 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, dále byly sjednány poplatky za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS 49 Kč, úrok pevnou částkou 490 Kč od první do deváté splátky, když běžná splátka činila 565 Kč. Žalovaná dluží celkem částku
17 614 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 581 Kč, dále z poplatků v částce 495 Kč za bezpečnou splátku, 245 Kč za SMS servis, poplatky za prodloužení splatnosti 2 x 990 Kč, úroky v celkové výši 2 450 Kč, účelně vynaložené náklady 660 Kč a smluvní pokutu 2 203 Kč. Žalovaná za dobu trvání smlouvy zaplatila žalobkyni částku 997 Kč. Žalované byla před podáním žaloby žalobkyní dne datum vyzvána k úhradě, na tuto výzvu však nereagovala.
2. Žalované byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř.
3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř., jestliže žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání nedostavila, a to z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
Soud z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové a rámcové smlouvy ze dne datum, sazebníku platného od datum a od datum, výpisu z účtu, výpisu čerpání, přehledu splátek a úhrad ze dne datum, výpisu proplacení smlouvy ze dne datum, poslední výzvy ze dne datum, výzvy ke splacení celé půjčky ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum, úvěrová zprávy, žádosti klienta, vzal soud za prokázány skutečnosti podrobně tvrzené žalobkyní v žalobě, na která proto soud pro stručnost odkazuje a zmiňuje je v odstavci prvním odůvodnění rozsudku.
4. Na základě shora uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalovaná a žalobkyně mezi sebou uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet způsobem shora definovaným. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpala celkem částku 10 000 Kč a na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem částku 997 Kč. Jelikož žalovaná na četné výzvy nereagovala a neuhradila žádnou další splátku, dluží celkem částku 17 614 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 581 Kč, dále z poplatků v částce 495 Kč za bezpečnou splátku, 245 Kč, za SMS servis, poplatky za prodloužení splatnosti 2 x 990 Kč, úroky v celkové výši 2 450 Kč, účelně vynaložené náklady 660 Kč a smluvní pokutu 2 203 Kč. Žalobkyně tvrdila k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, že tato je zaměstnána s průměrným měsíčním příjmem částka čistého, že byla ohledně ní provedena kontrola v registru příjmení a příjmení, a proto dovodila, že žalovaná byla schopna splácet předmětný úvěr. Nepředložila však zdroj údajů (pracovní smlouva, výpis z účtu žalované, její výplatnice, přehled skutečných výdajů a údajů o osobních a majetkových poměrech žadatelky
o úvěr). Žalobkyně vycházela z předpokladů nikoliv z ověřených údajů o osobě žadatele o úvěr.
5. V posuzované věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), část obsahu smlouvy určili odkazem na smluvní podmínky stranám známé (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku). Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. V daném případě však existuje důvod vedoucí k neplatnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu
§ 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti jméno příjmení a další, C číslo). V průběhu dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně neprověřila údaje ohledně schopnosti žalované splácet s náležitou pečlivostí, když z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, vyplývá, že před podpisem smlouvy se patrně zabývala prověřením údajů uváděných žalovanou, ale nejsou uvedeny zdroje informací, ze kterých vycházela při posouzení úvěru schopnosti žadatelky.
7. Soud uzavřel, že smlouva uzavřená se žalovanou jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti. Plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 cit. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. na zaplacení částky 8 617 Kč zahrnující poplatky a smluvní pokutu zamítl jako nedůvodný a uložil žalované zaplatit žalobkyni zbývající část jistiny úvěru 9 003 Kč, jestliže žalobkyni zaplatila 997 Kč a jistina úvěru činila 10 000 Kč.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.