Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 101/2022-20
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do úroku z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do úroku z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. a II. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (122 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle sdělení registru vozidel) osobního automobilu s registrační značka neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka). Nejedná se o první nárok mezi týmiž účastníky a dokonce se shodným vozidlem, např. bezprostředně předcházející období soud projednal ve věci sp. zn. 20 C 281/2021 (dále lze zmínit řízení sp. zn. 19 C 237/2020 , 27 C 184/2020 a 10 C 134/2021 ). Soud však důvody ke krácení odměny neshledal, řízení na sebe navazují tak, jak žalovaný pokračuje v ignorování skutečnosti nepojištění motorového vozidla.
2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil, žaloba mu byla doručena na adresu trvalého bydliště (fikcí uplynutím 10 dnů od uložení oznámení), obálka byla následně vhozena do označené domovní schránky. Tuto adresu žalovaný potvrdil v jiném řízení zdejšího soudu při jednání dne datum a soud po něm již ani nepátral (a nebyl by k tomu ani povinen).
3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu (dle sdělení registru vozidel, žalovaný však v řízení těmto tvrzením nijak neodporoval) s registrační značka neuzavřel v tvrzené době (122 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka, představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení a nákladů uplatnění). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne datum, doručovanou rovněž na platnou adresu trvalého bydliště žalovaného (k těmto údajům žalobkyně ze zákona přístup má, není však povinna a ani oprávněna pátrat v rozsahu, v jakém to může učinit soud). Dne datum zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2 , § 4 a § 15 ) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle výroku I shora. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě tohoto vozidla neshledal. Pokud žalovaný již není faktickým vlastníkem vozidla, či vozidlo neexistuje nebo není provozuschopné, měl by evidovaný stav v registru vozidel ve vlastním zájmu co nejrychleji dát do souladu se skutečností, jinak bude analogickému nároku čelit opětovně (pokud se tak již opět neděje za období od datum).
5. Pokud se však týká úroku z prodlení z nákladů částka, soud shledal žalobu z těchto důvodů nedůvodnou a II. výrokem ji proto částečně zamítnul. Pokud se týká částka coby náhrady za mimosoudní uplatnění práva na zaplacení, jedná se ve smyslu § 513 občanského zákoníku o pouhé příslušenství pohledávky a její úročení úrokem z prodlení tak není přípustné.
6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla ve sporu v převážné míře (nad 90 %) úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Výše těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku částka a dále z částka, coby náhrady nezastoupenému účastníkovi dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. odpovídajících nákladům, spojených se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je i sama žalobkyně plátcem DPH, přísluší jí tak částka částka, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. K otázce zastoupení soud shodně odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3344/12 , když na žalobkyni lze v otázce agendy výběru a vymáhání placení příspěvků do garančního fondu klást vyšší požadavky, než na běžné subjekty soukromého práva, což se neslučuje s paušální delegací veškeré této agendy na advokáta, resp. nárokování mimosmluvní odměny za jeho služby. Jedná se o přesně vymezený nárok, žalobkyně bazíruje na přesné aplikaci vyhlášky (přesto, že ji soud prvního stupně považuje v kritériu zdvihového objemu motorů za archaicky koncipovanou a obsoletní), jsou používány formulářové výzvy i návrhy a jedná se o agendu, která je žalobkyni (s přestávkou) svěřena již po mnoho let a měla by tedy být schopna přinejmenším ve fázi, kdy nároku nikdo neodporuje, jednat vůči soudům vlastními silami. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný je dle přehledu řízení zdejšího soudu zcela zjevně dramaticky předlužen, čelí několika exekucím pro podstatně vyšší jistiny a nic tak nenasvědčuje ochotě ani možnosti včasné úhrady této pohledávky (což by ostatně bylo v rozporu se zákazem zvýhodňování jednoho věřitele před ostatními). Není proto důvodu oddalovat splatnost a tím znevýhodňovat žalobkyni v pořadí pohledávek dalších věřitelů žalovaného.
Poučení:
Proti rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.