Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 244/2021-101
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41 139 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 41 139 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 523,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 749,50 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 888,86 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 888,86 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 41 139 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 523,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 749,50 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 888,86 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 888,86 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 30. 7. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 139 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh žalovaného ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne 5. 1. 2018. Pohledávka představuje jistinu ve výši 26 888,86 Kč a poplatky ve výši 14 250,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 523,37 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 749,50 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně požadovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 14. 12. 2021, č. j. 11 C 244/2021-16, jímž žalobu zamítl s tím, že žalobkyně není ve věci pasivně legitimována a současně uvedl, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Důvodem zamítnutí žaloby (a závěru o absenci aktivní legitimace) byl fakt, že žalobkyně postoupení dokládala postupní smlouvou, ve které absentovaly rozsáhlé partie textu.
4. Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 29. 3. 2022, č. j. 60 Co 45/2022-94, byl rozsudek zrušen, když žalobkyně v rámci odvolacího řízení doložila kompletní postupní smlouvu. Z toho pak odvolací soud dovodil, že žalobkyně prokázala nabytí pohledávky za žalovaným a je ve věci aktivně legitimovaná.
5. Soud se proto v dalším řízení zabýval otázkou úvěruschopnosti a s ohledem na přítomnost žalobkyně při jednání, poskytl této dle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, příslušná poučení, aby tvrdila v tomto směru rozhodné skutečnosti a k těmto označila důkazy. Žalobkyně tak ovšem neučinila.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jejích příjmech a výdajích, kdy žalobkyně byla v této souvislosti poučena soudem při jednání. Soud totiž nemohl přehlížet, že podle podkladů původního věřitele měl žalovaný bydlet sám, jeho příjem ve výši 19 234 Kč měsíčně měl plynout ze zaměstnání, nicméně současně měl mít žalovaný měsíčně další příjem 20 000 Kč, jenž ovšem není jakkoliv blíže vysvětlen. Nelze opomenout, že s ohledem na záhlaví dokumentu měl mít žalovaný takový další příjem celé čtvrtletí. V tomto směru bylo v předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta patrné, že tato je již sama o sobě zcela matoucí. Žádné relevantní listiny označeny a předloženy k záznamu nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné příjmy a výdaje žalovaného. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Dle názoru soudu se v případě žalovaného jednalo pouze o formální ověření jeho socioekonomické situace a úvěruschopnosti, nikoliv o splnění zákonných požadavků.
11. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, pročež je smlouva o zápůjčce číslo absolutně neplatná (§ 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z.; srov. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK, věc C -679/18) a nárok žalobkyně vůči žalovanému je třeba posoudit v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu.
12. Smlouva o zápůjčce uvažovala, že částka 4 781 Kč byla započítána na dřívější závazek žalovaného u právního předchůdce žalobkyně a částka 50 219 Kč byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Poskytnutí částky 4 781 Kč nebylo žalobkyní navzdory procesnímu poučení prokázáno, za prokázané lze tedy mít pouze poskytnutí částky 50 219 Kč, na kterou žalovaný vrátil dle tabulky umoření částku 57 200 Kč, tedy žalovaný dlužnou částku přeplatil. Soud ovšem toto nemohl zohlednit bez procesní aktivity žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. 33 Odo 526/2001) a toliko se omezil na zamítnutí žaloby (výrok I).
13. Soud provedl dokazování, výpisem obchodního rejstříku, seznamem a předžalobní výzvou, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.
14. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.