Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 212/2021-46
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, reg.č.: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně, ulice anonymizováno
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 88 986,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 88 986,77 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu od 15. 2. 2017 do 21. 2. 2019 ve výši 2 240,58 Kč, kapitalizovaným úrokem za dobu od 22. 2. 2019 do 4. 2. 2020 ve výši 17 306,39 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 88 986,77 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 88 986,77 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši 21 565 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 88 986,77 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu od 15. 2. 2017 do 21. 2. 2019 ve výši 2 240,58 Kč, kapitalizovaným úrokem za dobu od 22. 2. 2019 do 4. 2. 2020 ve výši 17 306,39 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 88 986,77 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 88 986,77 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení ve výši 21 565 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 3. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 88 986,77 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 15. 2. 2017 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 217,05 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 9,9 % ročně. Ze strany žalovaného však nebylo plněno řádně, žalobce proto z důvodu opakovaného porušování smlouvy žalovaným od smlouvy o úvěru dne 17. 1. 2019 odstoupil, čímž se dluh stal 21. 2. 2019 splatným. Žalovanému vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 88 986,77 Kč s příslušenstvím, který je předmětem této žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasil).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav
5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizováno PLUS“ č. GNN bankovní účet ze dne 15. 2. 2017 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč připsáním částky na účet žalovaného vedený u žalobkyně pod č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 217,05 Kč splatných vždy k 17. dni daného měsíce. Mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 9,9 % ročně, žalovaný se dále zavázal hradit poplatky dle ceníku (sazebníku) žalobkyně.
6. Z historie úvěru za období od 15. 2. 2017 do 14. 11. 2019 a z transakční historie účtu žalovaného za období od 22. 6. 2015 do 19. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný opakovaně porušoval smluvní podmínky, když se dostal do prodlení s úhradou 2 po sobě jdoucích splátek (listopad 2018 a prosinec 2018). Žalobkyně proto v souladu se smlouvou o úvěru přípisem ze dne 17. 1. 2019 žalovaného upozornila na možnost odstoupení od smlouvy v případě, že žalovaný dlužnou částku neuhradí. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, úvěr se proto stal splatným dne 21. 2. 2019.
7. Předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě žalované částky v celkové výši 121 228,11 Kč.
8. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 120 000 Kč a žalovaný porušil svoji povinnost, když v dohodnuté lhůtě půjčku nevrátil. Žalovaný se zavázal k úhradě částky 159 627 Kč, ke dni splatnosti úvěru však činí dlužná jistina 88 986,77 Kč, dlužný úrok za dobu od 15. 2. 2017 do 21. 2. 2019 částku 2 240,58 Kč a dlužný úrok za dobu od 22. 2. 2019 do 4. 2. 2020 částku 17 306,39 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl a vedle jistiny přiznal žalobkyni i příslušenství pohledávky. Příslušenství je představováno jednak uvedenými smluvními úroky, které byly sjednány v souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku ve výši 9,9 % ročně, a s ohledem na prodlení žalovaného se splácením úvěru i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 560 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bod 5 vyhlášky částku 4 660 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 300 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 21 565 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.