Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 292/2021-49

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 394,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 394,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně), uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celou částku se pak žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak splátky řádně a včas nehradila. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila toliko částku 1 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne datum. Žalovaná byla dále k úhradě dlužné částky vyzvána právním zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V daném případě soud postupoval dle , (dále jen ), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr a smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Převzetí finanční prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy. Celkem tak částka splatná žalovanou činila 18 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba ve výši 32,15 % a stanovena RPSN ve výši 206,15 %. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy). Žalobkyně společně s oznámením o změně v osobě věřitele zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne datum (nikoliv datum, jak v žalobě tvrdí žalobkyně) do 10 dnů, dle podacího lístku byla zásilka dne datum předána obec poště (oznámení o postoupení pohledávky, vč. podacího archu). Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě dluhu prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne datum (včetně podacího archu). Z tvrzení žalobkyně, když žalovaná netvrdila ani neprokazovala opak, má soud za prokázané, že žalovaná uhradila na svůj dluh toliko částku 1 000 Kč.

5. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Ustanovení odst. stanoví, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč uhradit dále úrok ve výši 2 000 Kč a dále částku 6 000 Kč, označenou jako poplatek, respektive odměna. Takovéto označení však nic nemění na tom, že původní věřitel je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje další skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažila právní předchůdkyně žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedla, že úroková sazba činí toliko 32,15 %. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 69,3% ročně a jedná se tak dle ustanovení o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností nad 1 rok do 5 let včetně poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2019 činila v průměru 8,73 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení nesplacené části jistiny ve výši 9 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení . Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 10 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná dosud vrátila pouze částku 1 000 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby bezdůvodného obohacení ve výši 9 000 Kč vrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k první doložené výzvě k vrácení finančních prostředků v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 10 dnů od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení toliko částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 394,50 Kč, přičemž tato částka představuje 26,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,25 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,75 %, když za tímto účel vycházel soud ze součtu jistiny a požadovaného kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

11. Lhůta pro náhradu nákladů řízení i úhradu samotné jistiny s příslušenstvím byla žalované stanovena dle věta před středníkem obec plnění nákladů řízení pak bylo určeno s odkazem na ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.