Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 84/2021-26
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 17 938,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se ohledně částky ve výši 7 260,03 Kč představující smluvní pokutu částečně zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 10 678,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 836,89 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se ohledně částky ve výši 7 260,03 Kč představující smluvní pokutu částečně zastavuje. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 10 678,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 836,89 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 938,89 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu tvořil předpis splátek pro žalovaného zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Před vyhlášením rozsudku žalobkyně vzala žalobu ohledně částky ve výši 7 260,03 Kč představující smluvní pokutu zpět, proto výrokem I. soud řízení co do této částky částečně zastavil.
4. Z listinných důkazů byl zjištěno, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru, žalovaný obdržel finanční obnos ve výši 22 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy o úvěru. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 2 118 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 2 036 Kč a inkasním poplatku ve výši 3 960 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli žalobkyně uhradit celkovou částku ve výši 40 894 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, splatnost poslední splátky pak připadala na den datum. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě (svobodný, bez vyživovacích povinností) a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání (zaměstnaný od datum), ostatních finančních závazcích (další věřitel právnická osoba s celkovou výší nesplaceného dluhu 11 000 Kč), výši měsíčních příjmů (16 000 Kč, použitelný příjem ve výši 7 540 Kč), výši měsíčních výdajů (bydlení, energie 1 000 Kč měsíčně, doprava, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč měsíčně, měsíční splátky stávajících půjček 4 000 Kč) a požadovanou výši úvěru (22 000 Kč na 14 měsíců se splátkami ve výši 2 921 Kč). Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil částku v celkové výši 21 921 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Z původního věřitele byla následně pohledávka postoupena na žalobkyni a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum, kde byla žalovanému vyčíslena celková dlužná pohledávka a byl mu poskytnut termín splatnosti do datum. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost vzniku mimosoudních nákladů na vymáhání. Po postoupení pohledávky žalovaný na daný závazek pak žalobkyni uhradil částku ve výši 12 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně, celková hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 38 085,91 Kč, která se skládala z
- nesplacené jistiny ve výši 10 678,86 Kč
- nesplaceného smluvního úroku 508,51 Kč
- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 000,41 Kč
- nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 948,33 Kč
- nesplaceného inkasního poplatku 1 836,89 Kč
- postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč
- postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 628,09 Kč po celkové splatnosti závazku
- postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 484,82 Kč
- postoupené smluvní pokuty ve výši 9 500 Kč.
Po zvážení všech okolností se však žalobkyně rozhodla s ohledem na osobu žalovaného, neuplatnit v žalobě postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupený smluvní úrok po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně tedy žalobou po žalovaném požadovala uhrazení:
- nesplacená jistina 10 678,86 Kč
- nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 508,51 Kč
- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 000,41 Kč
- nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 948,33 Kč
- nesplacený inkasní poplatek 1 836,89 Kč
- postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 041,28 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 678,86 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně.
- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 027,52 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 678,86 Kč
- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 544 Kč, (odchozí dopis 39 Kč, 4x odchozí telefonický hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč)
- smluvní pokuta ve výši 7 260,03 Kč vycházející ze smlouvy o úvěru z odstavce 4 na 1. straně smlouvy před rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru tj. od datum do datum. Tuto však žalobkyně vzala částečně zpět, viz odůvodnění v odstavci číslo tohoto rozhodnutí.
5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 22 000 Kč za částku 18 894 Kč Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 14 měsíců s úrokem přesahujícím v podstatě téměř 80 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 2 118 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci si zároveň sjednali náklady za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkaso plateb v hotovosti za další částku ve výši 16 776 Kč. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí jako nemravné. Náklady na poskytnutí úvěru, vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek jsou náklady, které jsou požadovány v neúměrné výši poskytovaného úvěru žalovanému. Dle názoru soudu jsou de facto skrytým úrokem a ziskem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Soud prvního stupně dále k tomuto uvádí, že žalobkyní předestřená judikatura týkající se oprávněnosti poplatku za sjednání úvěru je zavádějící, neboť poplatek za sjednání úvěru u nebankovní společnosti a paušální poplatek za správu úvěru u banky soud prvního stupně považuje za rozdílná skutková tvrzení, která nelze v předmětném případě ztotožňovat. To se týká i inkasního poplatku kdy soud prvního stupně nesdílí totožný názor jako žalobkyně, která uvádí, že odměna za inkaso splátek, která je svojí podstatou obdobou poplatku za správu úvěru či poplatku za sjednání úvěru a představuje náklady původního věřitele související s výběrem každé jednotlivé splátky, řádnou péčí dobrého hospodáře o závazkový vztah, jakož i se zajištěním podnikatelské činnosti původního věřitele. Naopak právě z důvodu, že veškeré poplatky uvedené ve smlouvě o úvěru mají obdobnou podstatu, považuje je soud prvního stupně za ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
10. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které soud považuje v daném případě za skryté úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak mnohonásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok. Ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že žalovaný si převzal do vlastních rukou částku 22 000 Kč v hotovosti po podpisu smlouvy o úvěru. Zároveň žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil částku 21 921 Kč před postoupením pohledávky a dalších 12 000 Kč po postoupení pohledávky na žalobkyni, která o monoho převyšuje poskytnuté plnění a zároveň pokryje i nárokované účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání s uplatněním pohledávky.
11. S ohledem na skutečnost, že smlouva o úvěru byla soudem prvního stupně ze shora zmiňovaných důvodů posouzena jako absolutně neplatná, soud zamítl i z této vyplývající smluvní úroky za poskytnutí finančních prostředků po celkové splatnosti závazku, která dle tvrzení žalobkyně vyplývá ze smlouvy o úvěru, k tomu odkázala na komentář C.H. Beck k ustanovení § 2392 občanského zákoníku Ani s tímto tvrzením se soud neztotožňuje. V prvé řadě se jedná komentář k ustanovením občanského zákoníku k zápůjčce a v předmětném případě se posuzují ujednání vyplývající ze smlouvy o úvěru. Přičemž zcela jasně a srozumitelně je ve smlouvě o úvěru ujednáno zaplatit úrok v celkové výši 2 118 Kč, jakékoliv další ujednání o úrocích skryté kdesi uprostřed druhé strany textace smlouvy je pro konečného spotřebitele jednak neurčité, jednak nesrozumitelné a zjevně se tak příčí dobrým mravům.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odstavce 1 o.s.ř., podle kterého náleží náhrada nákladů řízení tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch. V předmětné věci s ohledem na zamítnutí žaloby v celém rozsahu měl plný úspěch žalovaný, tomu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.