Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 4/2022-30
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6.122,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5.450 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 607,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 672,49 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 6.122,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 641,16 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 672,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5.450 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 607,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 672,49 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 6.122,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 641,16 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 672,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku ve výši 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
2. Předmětem řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu je zaplacení částky 6.122,49 Kč s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 641,16 Kč
(při sazbě 29 % ročně z částky 6.122,49 Kč od 13. 9. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 607,66 Kč (ve výši 9 % z dlužné jistiny ve výši 6.122,49 Kč od 20. 12. 2018, tj. od prodlení po marném uplynutí sedmidenní lhůty pro zaplacení poslední splátky žalovaným, do 20. 1. 2020) úroku ve výši 29 % ročně z částky 6.122,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.122,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností právnická osoba (dále jen„ Právní předchůdkyně“) a žalovaným dne datum.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum podepsali Právní předchůdkyně, oprávněná k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů, a žalovaný listinu nazvanou SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – název jméno příjmení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že od Právní předchůdkyně převzal v hotovosti částku 7.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 29 % ročně. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal vrátit Právní předchůdkyni spolu s náklady se spotřebitelským úvěrem spojenými, a to úrokem ve výši 932 Kč, částkou za doručení, zpracování a flexibilní splácení ve výši 2.728 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1.642 Kč ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč), splatných do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a následně každý 7. kalendářní den. Jako RPSN je v listině uvedeno 312,54 %. V listině nazvané ZÁKAZNICKÁ KARTA – anonymizována čtyři slova, žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru: mj. adresa trvalého pobytu ulice a číslo, obec (byt číslo), náhradní kontaktní tamtéž, adresa výběru ulice a číslo, obec; je svobodný, žije s rodiči, pracuje jako profese pro jméno anonymizováno se sídlem v obec s tím, že jeho čistý měsíční příjem dosahuje částka, jeho další – nespecifikované – příjmy činí měsíčně částka, přičemž jeho měsíční odhadované výdaje čítají 3.800 Kč, aniž by byly jakkoli rozvedeny. K ověření jím uvedených údajů předložil občanský průkaz, pracovní smlouvy a výplatní pásky. Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek vymezených v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovaným. Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalovanému tzv. doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p. dne 14. 2. 2020, přičemž v tomto dopise byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne 25. 2. 2021 zaslaným mu následující den prostřednictvím České pošty, s. p. žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalovaných částek s tím, že v dopise provedla i právní rozbor věci. Žalovaný Právní předchůdkyni uhradil celkem 1.550 Kč (poslední platba ve výši 1.000 Kč ze dne 12. 12. 2018).
4. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“). Ten den totiž Právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 7.000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy a pro účely poskytnutí zápůjčky vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka.
5. S ohledem na údaje uvedené v kartě zákazníka je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se vůbec nepozastavila nad skutečností, že žalovaný v době poskytnutí zápůjčky bydlel s rodiči v obec, nebo v obec (dle toho, zda bydlel v místě trvalého pobytu, anebo v místě výběru), avšak jeho měsíční výdaje měly činit jen 3.800 Kč. Právní předchůdkyně měla řádně zkoumat, zda životní výdaje žalovaného mohly v listopadu 2018 dosahovat jen 3.800 Kč; neměla a nemohla se spokojit toliko s odhadem výdajů učiněných žalovaným. Ohledně jen odhadnutých výdajů žalovaného se Právní předchůdkyně spolehla jen na údaje tvrzené žalovaným, aniž by je prověřila, byť vzhledem k uvedenému musela mít, resp. měla mít důvodné pochybnosti o jejich výši. Pokud jde o příjmy, nemohla se Právní předchůdkyně spolehnout na„ další příjmy“ žalovaného ve výši částka, jelikož je vůbec nevymezil ani nedoložil. Soud proto dospěl k tomu, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu dosáhly více než 75 % jistiny (zápůjčky) – (číslo), RPSN činilo 312,54 %. Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovaným nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Je více než pravděpodobné, že poplatky za služby jsou skrytým úrokem (úplatou) za poskytnutí peněžité zápůjčky. Bez ujednání o úplatě by ke kontraktaci nedošlo, a i proto je smlouva o zápůjčce neplatná jako celek (§ 576 o. z.) Opakující se námitka žalobkyně, že ustanovení § 87 z. s. ú. stanovuje za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost sankci v podobě relativní neplatnosti, je lichá. I přes znění předmětného ustanovení je nutno neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť zákonem č. 257/2016 Sb. mělo dojít k implementaci předpisů Evropské unie – zejm. směrnice 2008/48/ES –, vydaných na ochranu spotřebitele, které vyžadují zajištění posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě dostatečných informací a stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro případ porušení takové povinnosti. K otázce absolutní neplatnosti odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, a na shora citovaná rozhodnutí českých soudů, s nimiž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
6. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7.000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy celkem 1.550 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v rozsahu částky 5.450 Kč (7000-1550) bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, potažmo Právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobkyni.
7. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 5.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5.450 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 607,66 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu žalobu zamítl pro nedůvodnost (výrok II.). Soud dodává, že nárok na úrok z prodlení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení) z dlužné částky má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. Žalovaný měl další splátku po poslední řádné splátce zaplatit nejpozději do 19. 12. 2018, což se však nestalo. V prodlení se tak ocitl 20. 12. 2018, od nějž žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšnější žalobkyně má právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených výdajů, a to v rozsahu svého úspěchu po odečtení neúspěchu. Žalobě bylo vyhověno jen v rozsahu uvedeném v bodě 8 odůvodnění – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 7.150,27 Kč, tj. 57 % předmětu řízení –, kdežto žaloba byla zamítnuta co do částky 672,49 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6.122,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 641,16 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 672,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 5.403,53 Kč, tj. 43 % předmětu řízení. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně činí 14 %. Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátem sestává z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (č. l. 6), náhrady odměny advokáta za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 200 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 600 Kč, a z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobci náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 189 Kč ( (600+300) *0,21), neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud jejich poměrnou náhradu v celkové výši 208 Kč ( (400+600+300+189) *0,14) přiznal (výrok II.). Doplnění návrhu na zahájení řízení k výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., soud nepovažuje za účelný úkon, neboť povinností žalobce, natož zastoupeného advokátem, je podat návrh bezvadný, tedy takový, jehož doplnění není třeba. Z úřední činnosti je soudu známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).
9. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; místo plnění k platbě náhrady nákladů řízení pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.