Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
12 C 15/2022-19
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, úrok ve výši 0 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], úrok ve výši 0 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s úrokem 0% ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5% včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba a.s. a právnická osoba anonymizována tři slova, jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dne datum prostřednictvím žádosti o klasický úvěr číslo žalovaný požádal příjmení o poskytnutí úvěru. Žádosti žalovaného bylo vyhověno a její akceptací došlo mezi příjmení a žalovaným k uzavření Smlouvy na základě, které se příjmení zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,00 % p.a. v pravidelných 10. měsíčních splátkách ve výši částka. Žalobkyně svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka dne datum k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornila, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný, následující skutkový stav: Mezi právnická osoba anonymizována tři slova (jako poskytovatelem úvěru) a žalovaným (jako klientem), byl na základě žádosti žalovaného ze dne datum akceptován dne datum návrh na uzavření úvěrové smlouvy, na základě níž právnická osoba anonymizována tři slova poskytla žalovanému částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,00 % p.a. v pravidelných 10.měsíčních splátkách ve výši částka. Žalobkyně svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. V rámci smluvních ujednání se žalovaný zavázal zaplatit náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka a smluvní pokutu za prodlení se splátkou ve výši 0,1% denně, a poplatek za odeslání upomínky ve výši částka (Z návrhu smlouvy o úvěr, z akceptačního dopisu). Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši částka dne datum. Žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužná částka ve výši částka představuje součet nezaplacených splátek, smluvních pokut a poplatků. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z předloženého výpisu z úvěru přitom vyplývá, že žalovaný zaplatil částka (z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum, z výpisu z úvěru). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). anonymizována tři slova anonymizováno oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni (z oznámení o postoupení ze dne datum). Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván, aby dluh zaplatil do 7 dnů; výzva byla žalovanému odeslána dne datum (z předžalobní výzvy, z poštovního podacího archu). V rámci žádosti o úvěr žalovaný prohlásil, že jeho příjem činí částka měsíčně, výdaje jeho domácnosti částka měsíčně, je majitelem domu, je svobodný a má jedno vyživované dítě (ze žádosti o úvěr).
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum, resp. datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla akceptací návrhu uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ).
11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku anonymizováno dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
12. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že úvěrující společnost prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. K uvedeným tvrzením žalobkyně doložila pouze prohlášení žalovaného v rámci žádosti o úvěr. Již ze samotné žádosti, je zřejmé, že výdaje, které žalovaný uvedl ve výši částka měsíčně, nemohly odpovídat skutečnosti, přičemž žalobkyně ani nijak nedoložila, že by poměry žalovaného skutečně prověřovala (např. výpisem z účtu žalovaného, pracovní smlouvou, výplatními páskami, doklady SIPO apod.). K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, a tedy nemohla být ani poučena o následcích neunesení břemene tvrzení, resp. důkazního břemene. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost (právní předchůdce žalobkyně) jakkoliv zkoumala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v souladu s § 86 odst. 1 větou druhou, považuje soud předmětnou úvěrovou smlouvu s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a anonymizováno dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, za neplatnou, a proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle ust. § 1879 o.z. postoupena, nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. o.z.
13. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V předmětné věci žalovaný uhradil na poskytnuté finanční prostředky ve výši částka částku částka, a tedy částkou bezdůvodného obohacení je částka částka. Žalovaný je tak podle ust. § 2991 o.z. povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení od datum do zaplacení (výzvu k plnění ze dne datum odeslala žalobkyně žalovanému téhož dne, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena třetí pracovní den, tedy datum, lhůta k plnění dle výzvy přitom byla sedmi denní od odeslání výzvy a její konec tak připadl na datum, což byl poslední den splatnosti; den následující je tak prvním dnem prodlení žalovaného) podle § 1970 občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části posuzovaného nároku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce částka. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za podání ze dne datum, když výzva soudu předcházející tomuto podání směřovala především k doplnění důkazů (nikoliv tvrzení), a i kdyby směřovala k doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalované, má soud za to, že lze po žalobkyni, která je zastoupena advokátem, oprávněně požadovat, aby již samotný návrh na zahájení řízení dostatečně určitá tvrzení v uvedeném směru obsahoval a nebyl doplňován až na výzvu soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze toto rozhodnutí vykonat.