Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 C 48/2021-83

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 21 508 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 508 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 266 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 508 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 266 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2020 se původní žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 508 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 1. 6. 2019 uzavřela se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, jíž se zavázala poskytnout mu úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 28. 7. 2019, což je termín stanovený dodatkem k uvedené smlouvě o úvěru ze dne 25. 6. 2019. Žalovaný však své povinnosti nedostál, původní žalobkyně proto žádala zaplacení jistiny, ceny za dvě upomínky po 50 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od 29. 7. 2019 do 2. 7. 2020 v částce 5 408 Kč.

2. Po zahájení řízení vstoupila na místo původní žalobkyně právnická osoba aktuální žalobkyně s tím, že dne 10. 6. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným novému subjektu. Tato změna byla připuštěna usnesením ze dne 18. 6. 2021, č.j. -51.

3. Pokud jde o zákonnou povinnost úvěrujícího posuzovat před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost úvěrovaného, žalobkyně uvedla, že této povinnosti měla původní žalobkyně dostát tak, že případné negativní údaje o žalovaném vyhledávala ve své interní databázi, v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů totožnosti. Přes výslovný dotaz soudu žalobkyně neuvedla, jaká byla v době poskytnutí úvěru příjmová a výdajová stránka žalovaného, s jakou měsíční částkou hospodařil a jak mohl úvěrující dospět k závěru, že disponibilní částka žalovaného bude postačovat k zaplacení dluhu.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl obesílán na adresu trvalého pobytu.

5. Soud provedl účastníky navržené důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 5. 2019 soud zjistil, že původní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se jí zavázal do 28. 6. 2019 vrátit, úroky sjednány nebyly. Smlouva upravovala možnost prodloužení splatnosti dluhu na žádost žalovaného, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Dodatkem ze dne 1. 6. 2019 byla částka navýšena na 16 000 Kč a dodatkem ze dne 25. 6. 2019 byla splatnost posunuta na 28. 7. 2019 Smlouva i její dodatky byly uzavřeny prostřednictvím komunikace na dálku, což má soud za prokázané po provedení důkazu nazvaného„ logy“, z něhož vyplývají jednotlivé elektronické úkony mezi účastníky.

7. Ohledně prověřování úvěruschopnosti žalobkyně žádné důkazy neoznačila.

8. Totožnost žalovaného původní žalobkyně ověřila z kopie občanského průkazu žalovaného a z ověřovací platby ve výši 1 Kč ze dne 28. 5. 2019 z účtu žalovaného (výpis právnická osoba). Dne 29. 5. 2019 odeslala původní žalobkyně žalovanému na stejný účet částku 12 000 Kč a dne 3. 6. 2019 částku 4 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka“ (výpisy z účtu).

9. Přípisy ze dne 11. 8. 2019 a 6. 9. 2019 vyzývala původní žalobkyně žalovaného k zaplacení jeho dluhu. Žalobkyně dle svého vyjádření nedisponuje doklady o odeslání těchto upomínek, soud tak nemá za prokázaný jakýkoli konkrétní náklad, který tak původnímu věřiteli vznikl. Dne 10. 7. 2020 vyzýval právní zástupce původní žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení jeho dluhu (výzva, podací arch).

10. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 přešla aktivní věcná legitimace na aktuální žalobkyni.

11. Po právním posouzení věci dospěl soud k následujícímu závěru, že mezi žalovaným a původní žalobkyní nebyla uzavřena smlouva o úvěru, neboť ta je definována mimo jiné povinností úvěrovaného zaplatit úroky ( ). V projednávané věci úroky sjednány nebyly, nemohlo se tak jednat o úvěr nýbrž o zápůjčku.

12. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem, je však třeba na jeho postavení aplikovat rovněž ochranu dle zákona o spotřebitelském úvěru ( , o spotřebitelském úvěru). Úvěrující je povinen s odbornou péčí učinit takové kroky, aby dostatečně prověřil schopnost úvěrovaného mu poskytnuté prostředky vrátit ( zákona o spotřebitelském úvěru). K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci. V daném případě byly poměry žalovaného zkoumány pouze na základě vyhledávání v dostupných registrech. K prokázání skutečnosti, že žalovaný o své situaci uváděl jakékoli údaje, a samostatného vyhledávání informací v registrech nebyly předloženy žádné důkazy. Soud by na tomto místě očekával výpisy z běžného účtu žalovaného, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doklad o právním titulu užívání bytu a ceně za bydlení, výsledky lustrace v interním systému a v registrech dlužníků a insolvenčním rejstříku. Takový přístup však soud nepovažuje za dostatečné prověření úvěruschopnosti.

13. Důsledkem nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného neplatnost smlouvy jako celku ( zákona o spotřebitelském úvěru, rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 3. 2019, sp. zn. ). Přicházela tak v úvahu pouze otázka bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení , na jehož vrácení má žalobkyně právo, když je zřejmé, že součet plateb žalovaného nepřevýšil původně poskytnutou výši„ úvěru“.

14. Soud vyšel z výpisů z účtu a vzal za prokázané, že to byl žalovaný, komu byla poskytnuta částka celkem 16 000 Kč, a má tak povinnost takové bezdůvodné obohacení vrátit žalobkyni, na niž pohledávka přešla. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 10. 7. 2020 k zaplacení celého dluhu ve stanovené lhůtě, žalovaný tak neučinil, resp. v řízení neprokázal opak, je proto povinen podle ustanovení ode dne 29. 7. 2020 až do zaplacení hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní ( ).

15. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by došlo k platnému uzavření smlouvy, z níž by plynulo její právo na zaplacení sjednaných poplatků za upomínky a smluvní pokuty ve výši 5 408 Kč.

16. Procesně převážně úspěšné (v 74,39 % předmětu řízení) žalobkyni soud přiznal právo na náhradu 48,78 % (74,39 % - 25,61 % úspěchu žalovaného) nákladů, které jí vznikly. Ty jsou tvořeny odměnou za tři a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, účast u jednání dne 15. 3. 2022) ve výši 1 050 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu), paušální náhradou výdajů ve výši 400 Kč, náhradou daně z přidané hodnoty v částce 284 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 861 Kč. Z celkových nákladů žalobkyně ve výši 2 595 Kč je žalovaný povinen nahradit 1 266 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) k rukám zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).