Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 48/2021-83
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 21 508 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 508 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 266 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 508 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 266 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2020 se původní žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 508 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 1. 6. 2019 uzavřela se žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, jíž se zavázala poskytnout mu úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 28. 7. 2019, což je termín stanovený dodatkem k uvedené smlouvě o úvěru ze dne 25. 6. 2019. Žalovaný však své povinnosti nedostál, původní žalobkyně proto žádala zaplacení jistiny, ceny za dvě upomínky po 50 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od 29. 7. 2019 do 2. 7. 2020 v částce 5 408 Kč.
2. Po zahájení řízení vstoupila na místo původní žalobkyně právnická osoba aktuální žalobkyně s tím, že dne 10. 6. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným novému subjektu. Tato změna byla připuštěna usnesením ze dne 18. 6. 2021, č.j. 94 C 48/2021 -51.
3. Pokud jde o zákonnou povinnost úvěrujícího posuzovat před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost úvěrovaného, žalobkyně uvedla, že této povinnosti měla původní žalobkyně dostát tak, že případné negativní údaje o žalovaném vyhledávala ve své interní databázi, v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů totožnosti. Přes výslovný dotaz soudu žalobkyně neuvedla, jaká byla v době poskytnutí úvěru příjmová a výdajová stránka žalovaného, s jakou měsíční částkou hospodařil a jak mohl úvěrující dospět k závěru, že disponibilní částka žalovaného bude postačovat k zaplacení dluhu.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl obesílán na adresu trvalého pobytu.
5. Soud provedl účastníky navržené důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 5. 2019 soud zjistil, že původní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se jí zavázal do 28. 6. 2019 vrátit, úroky sjednány nebyly. Smlouva upravovala možnost prodloužení splatnosti dluhu na žádost žalovaného, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Dodatkem ze dne 1. 6. 2019 byla částka navýšena na 16 000 Kč a dodatkem ze dne 25. 6. 2019 byla splatnost posunuta na 28. 7. 2019 Smlouva i její dodatky byly uzavřeny prostřednictvím komunikace na dálku, což má soud za prokázané po provedení důkazu nazvaného„ logy“, z něhož vyplývají jednotlivé elektronické úkony mezi účastníky.
7. Ohledně prověřování úvěruschopnosti žalobkyně žádné důkazy neoznačila.
8. Totožnost žalovaného původní žalobkyně ověřila z kopie občanského průkazu žalovaného a z ověřovací platby ve výši 1 Kč ze dne 28. 5. 2019 z účtu žalovaného (výpis právnická osoba). Dne 29. 5. 2019 odeslala původní žalobkyně žalovanému na stejný účet částku 12 000 Kč a dne 3. 6. 2019 částku 4 000 Kč s popisem„ dodatečná půjčka“ (výpisy z účtu).
9. Přípisy ze dne 11. 8. 2019 a 6. 9. 2019 vyzývala původní žalobkyně žalovaného k zaplacení jeho dluhu. Žalobkyně dle svého vyjádření nedisponuje doklady o odeslání těchto upomínek, soud tak nemá za prokázaný jakýkoli konkrétní náklad, který tak původnímu věřiteli vznikl. Dne 10. 7. 2020 vyzýval právní zástupce původní žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení jeho dluhu (výzva, podací arch).
10. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 přešla aktivní věcná legitimace na aktuální žalobkyni.
11. Po právním posouzení věci dospěl soud k následujícímu závěru, že mezi žalovaným a původní žalobkyní nebyla uzavřena smlouva o úvěru, neboť ta je definována mimo jiné povinností úvěrovaného zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku ). V projednávané věci úroky sjednány nebyly, nemohlo se tak jednat o úvěr nýbrž o zápůjčku.
12. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem, je však třeba na jeho postavení aplikovat rovněž ochranu dle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Úvěrující je povinen s odbornou péčí učinit takové kroky, aby dostatečně prověřil schopnost úvěrovaného mu poskytnuté prostředky vrátit (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci. V daném případě byly poměry žalovaného zkoumány pouze na základě vyhledávání v dostupných registrech. K prokázání skutečnosti, že žalovaný o své situaci uváděl jakékoli údaje, a samostatného vyhledávání informací v registrech nebyly předloženy žádné důkazy. Soud by na tomto místě očekával výpisy z běžného účtu žalovaného, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doklad o právním titulu užívání bytu a ceně za bydlení, výsledky lustrace v interním systému a v registrech dlužníků a insolvenčním rejstříku. Takový přístup však soud nepovažuje za dostatečné prověření úvěruschopnosti.
13. Důsledkem nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného neplatnost smlouvy jako celku (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ). Přicházela tak v úvahu pouze otázka bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku , na jehož vrácení má žalobkyně právo, když je zřejmé, že součet plateb žalovaného nepřevýšil původně poskytnutou výši„ úvěru“.
14. Soud vyšel z výpisů z účtu a vzal za prokázané, že to byl žalovaný, komu byla poskytnuta částka celkem 16 000 Kč, a má tak povinnost takové bezdůvodné obohacení vrátit žalobkyni, na niž pohledávka přešla. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 10. 7. 2020 k zaplacení celého dluhu ve stanovené lhůtě, žalovaný tak neučinil, resp. v řízení neprokázal opak, je proto povinen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ode dne 29. 7. 2020 až do zaplacení hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
15. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by došlo k platnému uzavření smlouvy, z níž by plynulo její právo na zaplacení sjednaných poplatků za upomínky a smluvní pokuty ve výši 5 408 Kč.
16. Procesně převážně úspěšné (v 74,39 % předmětu řízení) žalobkyni soud přiznal právo na náhradu 48,78 % (74,39 % - 25,61 % úspěchu žalovaného) nákladů, které jí vznikly. Ty jsou tvořeny odměnou za tři a půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, účast u jednání dne 15. 3. 2022) ve výši 1 050 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 advokátního tarifu), paušální náhradou výdajů ve výši 400 Kč, náhradou daně z přidané hodnoty v částce 284 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 861 Kč. Z celkových nákladů žalobkyně ve výši 2 595 Kč je žalovaný povinen nahradit 1 266 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř. ).