Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 206/2021-41
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 6 638,33 Kč s příslušenstvím - půjčka
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč s úrokem ve výši 23,66 % ročně od 17. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 538,33 Kč s úrokem ve výši ve výši 23,66 % ročně od 17. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24. 7. 2016 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 798 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč s úrokem ve výši 23,66 % ročně od 17. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 538,33 Kč s úrokem ve výši ve výši 23,66 % ročně od 17. 7. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24. 7. 2016 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 798 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 638,33 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o„ půjčce“ ze dne 6. 6. 2015 uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který měla vrátit včetně poplatků v celkové výši 5 920 Kč v týdenních splátkách do 16. 7. 2016. Žalovaná však zaplatila toliko 5 300 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni.
2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. ):
3. Smlouvou ze dne 6. 6. 2015 poskytla společnost právnická osoba, žalované úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaná jej má vrátit společně s poplatky v souhrnné výši 5 920 Kč (z toho úrok 1 120 Kč, tj. 23,72 % ročně) v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, tedy nejpozději dne 16. 7. 2016. Úvěruschopnost žalované byla dostatečně prověřena nahlédnutím do výměru státní podpory a nájemní smlouvy (karta zákazníka). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni (smlouva, seznam pohledávek, oznámení žalované ze dne 6. 12. 2019, podací lístek ze dne 7. 1. 2020). Žalovaná své povinnosti zcela nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 k zaplacení částky 18 444,72 Kč (výzva, podací lístek).
4. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 6. 6. 2015 platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku ) ve výši 8 000 Kč. Ujednání o„ poplatcích“ v souhrnné výši 5 920 Kč, tj. 74 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady, soud proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy. Soud se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 74 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud však musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující zcela jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny ročně. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako„ poplatek za poskytnutí úvěru“,„ obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).
5. Jelikož žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 8 000 Kč, je povinna ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „ poplatky“ ve výši 30 % jistiny, tj. 2 400 Kč. Zaplatila-li žalovaná celkem 5 300 Kč, po započtení na celou výši platných poplatků zbývá na jistině uhradit částku 5 100 Kč, v této části proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ). Pokud jde o příslušenství, žalovaná se zavázala po splatnosti dále platit úrok ve výši 23,72 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku ). Soud jí proto uložil i povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství z přiznané částky od těch dní, od nichž žalobkyně příslušenství (byť částečně kapitalizované) žádala.
6. Žaloba však musela být zamítnuta v části 1 538,33 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, neboť v této míře byl nárok žalobkyně pro rozpor sjednaných poplatků s dobrými mravy neopodstatněný.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle poměru úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ) tak, že žalobkyni přiznal náhradu 53,6 % nákladů, které jí vznikly, neboť byla v této míře úspěšnější než žalovaná. Náklady žalobkyně soud určil podle ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu jako částku 500 Kč na odměně za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění), podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu jako částku 300 Kč na paušálních náhradách výdajů při třech úkonech právní služby a jako soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Poměrná část k náhradě činí 798 Kč, tuto částku je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
8. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ) přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř. ).